Ministr obrany Lubomír Metnar navrhoval posílit pravomoci vlády při ohrožení země, a to na úkor Parlamentu. V případě, že by ani kabinet nebyl akceschopný, přešly by veškeré pravomoci na premiéra. Jak se ukázalo, předložením dokumentu Metnara na začátku března pověřil premiér Andrej Babiš, který ještě včera tvrdil, že o této iniciativě nic neví. Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek v rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že k takovému nebezpečnému opatření není žádný věcný důvod. Babišovi nelze věřit, že takové instrumenty nezneužije k posilování své osobní moci.
Oproti dřívějším vyjádřením měl předseda vlády o dokumentu nejenom vědět, ale dokonce sám panu Metnarovi uložit jeho vypracování, což dokládá usnesení z jednání Bezpečnostní rady státu ze dne 2. března 2020 s názvem „Zpráva o plnění neuzavřených úkolů vyplývajících z optimalizace současného bezpečnostního systému České republiky“. Lže nám premiér?
Těžko si to můžeme vysvětlovat jinak, než že nám premiér lže. Jestliže uložil materiál předložit, a pak nám veřejně tvrdil, že o tom nic nevěděl, tak zkrátka lhal. Bohužel to není poprvé. Pan premiér lže v podstatě neustále, a to je v krizové situaci obrovský problém. Je pochopitelné, že lídr má v této situaci mimořádné pravomoci, ale my bychom mu měli věřit, že je nebude využívat pro nic jiného než pro zápas s pandemií. Ale jak máte věřit člověku, který vám neustále lže? To je pochopitelně krize důvěry. Jestliže v čele exekutivy stojí člověk, který mlží, lže a podvádí, tak je ta společnost mnohem méně odolná.
Lhůta pro předložení návrhu měla být podle dostupných materiálů stanovena do konce března. Jak si vysvětlujte, že pan Metnar začal následně couvat s tím, že šlo o „špatné načasování“?
Nevím, zkrátka jim nemůžu věřit už vůbec nic. Zneužili už krizový stav k tomu, že se ve vládě velmi potichu najednou projednával zákon o evidenci skutečných majitelů firem. A ministerstvo pro místní rozvoj zase neváhalo využít situace k tomu, aby požádalo Evropskou komisi o odklad odpovědi na konflikt zájmů Andreje Babiše. Zkrátka je tu celá řada kroků vlády, kdy si opravdu nemůžeme být jisti, co je krok nezbytný a co je krok účelový, kdy se nouzová situace pouze využívá. A pokud do té nejistoty nejenom premiér, ale i jeho ministři pravidelně lžou, tak nemůžeme věřit vůbec ničemu. Jediné, co k tomu může dělat opozice, je bedlivě tyto kroky hlídat a následně bít na poplach.
Premiér Babiš dementoval i to, že by chtěl v tuto chvíli oslabit moc Poslanecké sněmovny. Jak to tedy je? Oslaboval by návrh dolní komoru, či nikoli?
Jak jsem ten text četl, tak by se v podstatě jednalo o zavedení diktatury. Parlament by byl zcela vyřazen z provozu a veškerá moc by se soustředila do rukou premiéra, který by sám mohl rozhodovat
třeba o prodlužování nouzového stavu, a to tak dlouho, dokud by uznal za vhodné. Tomu těžko mohu říct jinak než diktatura.
Demokratické státy ani ve válečném stavu neoslabují vliv parlamentu. Winston Churchill byl v době druhé světové války velký lídr, ale neoslaboval moc parlamentu právě proto, že věděl, že to není pouze o tom, zda Anglie porazí Německo, ale zda demokratický režim porazí odporný diktátorský režim. A jestliže jsme nyní paralelou ve válečném stavu s virovou pandemií, tak si nelze nevšimnout, že řada našich politiků vzhlíží k čínskému modelu vítězství nad koronavirem. A jsem přesvědčen, že my tomu musíme postavit demokratickou alternativu, nikoli diktátorskou alternativu.
Na druhou stranu slyšíme od ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) a vládních právníků, že jde o standardní návrh pro nouzové řešení, který je aplikován v dalších patnácti zemích EU. Váš názor?
Nikde jsem si nevšiml, že by byl parlament zcela odstaven od vlivu a že by o tom, jak dlouho bude odstaven, rozhodoval premiér nebo vláda. Pan profesor Aleš Gerloch řekl, že je to zcela ústavně konformní. Ale já jsem slyšel zase jiné ústavní odborníky, kteří měli jiný názor. A jako občan bych se cítil v první řadě ohrožen, kdyby mělo k něčemu takovému dojít.
Vzhledem k aktuální škále názorů, komu může veřejnost věřit?
Určitě by neměla věřit člověku, kterého přistihne při lži. A pana premiéra jsme všichni přistihli při lži už mnohokrát. Pana prezidenta taktéž. Dokonce o tom, zda lže, nebo ne, pravomocně rozhodl nezávislý soud. (Bývalému Zemanovu poradci Zdeňku Šarapatkovi přiznal Obvodní soud v Praze 1 nárok na omluvu od státu za prezidentův výrok, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost. Poradce přitom z Úřadu vlády v době, kdy byl Zeman premiérem, odešel po dohodě. – Pozn. red.) Máme zkrátka premiéra a prezidenta, kteří lžou, a nedělá jim to problém. Samozřejmě to ale v krizové situaci společnost oslabuje.
