Když v roce 2006 skomírala Unie svobody, původně odštěpení od ODS, vyrazil tehdejší předseda Pavel Němec do boje a začal hlásat legalizaci marihuany. Najednou se rozpomenul, že je třeba „trávu“ dekriminalizovat a časem legalizovat.
Od tohoto panáka v kravatě to vyznělo poněkud trapně. Sám tehdy řekl, že rostlinku nekouří, ale že je proti „buzeraci“ lidí. Ještě že nezačal taky hulit, ještě by se u toho zakuckal. Celý pokus skončil přesně tak, jak se dalo očekávat. Politicky si život nezachráníte tím, že vzbudíte útrpnost.
Teď se objevil Miroslav Kalousek s tibetskou vlajkou, jak se pře s policisty, kteří nechtějí dál pustit demonstranty za svobodu Tibetu. Kritici si na Němce hned vzpomněli a začali mluvit o ubývajících preferencích TOP 09.
S tím ubýváním to nebude tak horké. Podle posledního průzkumu ppm factum by topka dostala 10,1 procenta, zatímco ve volbách měla 12 procent.
Za měsíc to samozřejmě může být jinak a ve volbách už úplně jinak, ale přece jen to na poplach nevypadá. US tehdy bojovala o život, to tady nehrozí. Strana svobodných občanů má svých obligátních 1, 3 procenta. Boj proti Bruselu nějak pořád nezabírá, aspoň ne v podání Petra Macha. Něco té straně chybí, ale radit jim budeme (jistě marně) jindy. Teď je tématem Kalousek na barikádách.
I přátelé Tibetu jsou poněkud rozpačití. Asi jako stoupenci centra Klinika, které teď navštívili komunisté i s pověstnou stalinistkou Martou Semelovou. Kdo by to byl řekl.
Vždycky se díváme na to, aspoň bychom měli, co se říká, kdo to říká a proč. Pokud je Kalousek proti biopalivům v Babišově stylu a proti jeho slídivým elektronickým pokladnám, je v právu. Pokud jde o hazard a jeho působení na Ministerstvu obrany, má se to rozebírat. Když komunisté upozorňují na neveselou situaci důchodců, mají samozřejmě pravdu. Nejde o to, že by lhali, ale o to, co jsme schopni prakticky udělat. Je to prostě politika, vyjednávání, konflikt a slaďování zájmů, hra před lidmi a spousta řečí, ale jinak se to dělat nedá. Když Babiš říká, že se krade, tak má pravdu, jen nemá pravdu v tom, že kradou všichni a hlavně by si měl udělat trochu jasno ve svém vlastním podnikání.
Kalousek není žádný slitovný bódhisattva nebo buddhistický mnich, který se na protest upálí. Je ale politický talent a ví, že se nesmí stát člověkem jednoho tématu. Paroubek (to byly časy, vzpomínáme na něj ještě se slzou v oku, když vidíme Babiše) a Gross byli také politické talenty. Jen to kapku přehnali.
Kalousek může mít motivy smíšené, je bavič a komediant. Může ve skutečnosti své signály mířit dovnitř topky, naznačit, lidskoprávní téma neodchází se Schwarzenbergem. Nejspíš se mu čínský útlak skutečně nelíbí, jako se nelíbí nikomu normálnímu. Má v každém případě dost důvodů si myslet, že tady opravdu nic neztratí.
Jisté vždycky je, že Kalousek přesně ví, co dělá a dělá to kalouskovsky.