První část konference zakončil svým vystoupením vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn. FOTO: Profimedia
FOTO: Profimedia
NÁZOR / Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek zkritizoval koordinátora strategické komunikace Otakara Foltýna. Vybral si jeden jeho výrok, parafrázoval ho a pak se svou vlastní verzí polemizoval. Není to zrovna šťastné.
„Plk. Foltýn: ‚Tvrdí-li někdo, že je to jinak, než tvrdím já, je to Putinův kolaborant a jedná proti vlastnímu státu. Amen‘. Stupidita tohoto prohlášení bolí přímo fyzicky. A je učebnicovou ukázkou, jak se strategická komunikace dělat nemá,“ napsal Kalousek na síti X.
V článku na Aktuálně.cz, na který Kalousek odkazuje, je ale výrok zaznamenám jinak. „Jak Foltýn začal? Jako útočný nůž. Ještě než nastoupil, stačil zapracovat na hlubším rozdělení společnosti. Na konferenci ve sněmovně řekl: ‚Já žádnou cenzuru dělat nebudu. A pokud někdo tvrdí, že ano, tak říkám: Prosazuje ruský narativ, jedná proti vlastnímu státu a je kolaborantem současného kremelského režimu proti zájmům České republiky,'“ píše autor Martin Fendrych.
Fendrychův komentář je taky kritický: „Pokud chce Foltýn uspět, měl by stát o debatu, měl by přijímat nesouhlas a argumentovat, měl by ctít svobodu slova v hlubším smyslu. Svým výrokem okamžitě publikum rozdělil na ty dobré a zlé. Kdo říká, že on cenzuruje, je zlý ruský kolaborant.“
Ďábel je právě v detailech a tady je ten detail docela velký. Když někdo říká, že Foltýn chce dělat cenzuru, a on ji dělat nechce, tak je to lež. Je to lež, která se na proruských dezinformačních webech opakuje kolem dokola, a je to jeden z motivů kremelské propagandy. Kdo ji šíří, je kolaborant. Svoboda slova je zachována, protože různé Protiproudy a Aeronety a AC24 budou ohlušujícím způsobem mlet dál, jak jsou chudáčci umlčovaní.
Kalouskův výraz „stupidita“, která prý „bolí přímo fyzicky“, není na místě. Věcně má Foltýn pravdu. Diskutovat se dá o tom, jestli kolaboranty nazývat kolaboranty, aby se neurazili a nepřestali „diskutovat“ a takzvaně se nerozdělovala společnost. Společnost ovšem už dávno rozdělená je. Určitý typ lidí bude Foltýna nenávidět a dělat z něj klidně druhého Heydricha a žádné nadbíhání v tom těm lidem nezabrání. Mají to za úkol, tak přece nezakolísají.
Oddíly provozující organizované promoskevské lhaní nejsou složené z nějakých citlivek z klášterního dívčího penzionátu, a proto je na ně nutné nasadit někoho, kdo sám není křehká květinka. Vidlákům je potřeba do jejich byznysu hodit vidle. Přístup českého státu k dezinformacím byl do této chvíle poněkud impotentní a už by to mohlo skončit. Matně se vyhlašovalo, že „vlastně nevíme, jak dezinformaci definovat“, popírání a omlouvání ruských válečných zločinů putinčíkům prochází, kremelské žvásty šíří i některé politické strany. Truchlivý osud Slovenska by měl být dostatečným varováním, kam věci mohou dojít.
