NÁZOR / Miroslav Kalousek si po volbách zažertoval na účet vládních stran, které v krajských volbách nedopadly zrovna skvěle, mírně řečeno. Piráti dopadli vůbec zcela mizerně. Teď se bude řešit, kdo to nejvíc zpackal.
„Jak čtu ty reakce lídrů vládních stran, tak si myslím, že zdaleka není všechno ztraceno. Stačí vyměnit voliče a máme to v kapse,“ napsal na síti X.
Reakce vyvolal různé. „Možná by stačilo zaměřit se na vzdělávání, aspoň se pokusit vyvracet sprosté lži a dezinformace a udělat takovou daňovou a sociální reformu, aby si pracující střední třída nemyslela, že je odírána na mamutí zisky obřích korporací a nebo bezuzdné plošné rozhazování dávek,“ napsala jedna uživatelka. Další se ovšem prvoplánově radují z výsledku ANO a nechybí ani výzvy, ať už si Kalousek založí novou stranu a všem to ukáže.
Kalousek samozřejmě se svou myšlenkou o výměně voličů není původní, ani by to jistě netvrdil. Autorem bonmotu „je třeba vyměnit lid“ je německý básník a dramatik Bertolt Brecht. Tento výrok pochází z básně „Řešení“ (Die Lösung), kterou napsal po povstání východoněmeckých dělníků v roce 1953.
Působilo vždycky paradoxně, když komunistické režimy, které se odvolávaly na pracující a zvláště dělníky, je neváhaly násilím potlačovat, když lidé proti jejich vládě protestovali. Nejvíc to pocítili v Polsku, kde odbory Solidarita měly 10 milionů členů a země se nakonec dočkala komunisty vyhlášeného výjimečného stavu.
Ohledně toho, jak voliči jsou, nebo nejsou chytří, lze učinit několik vzájemně si odporujících soudů. Na jednu stranu těžko popírat, že voličské chování jde někdy proti tomu skutečnému zdravému rozumu, a že lidé dokonce hlasují proti svým vlastním zájmům, jako se to stalo například v případě brexitu. Někteří občané prostě skutečně chytří nejsou, nebo mají přinejmenším nějaké momentální zatmění. Museli bychom popírat všechno, co o světě víme, abychom tvrdili opak. Na druhou stranu se ovšem musíme ptát, proč tedy ti chytřejší nejsou ti méně chytré schopni přesvědčit.
Důvody se pochopitelně dají najít vždycky. Tak například je, že takový Andrej Babiš má nesrovnatelně více prostředků na své kampaně, ať už oficiálně, nebo neoficiálně. Útočit z pozice opozice je v politice (zvláště v dobách krizí) jednodušší než pozici hájit. Demokratický politik, který má nějaké ponětí o slušnosti a pravdomluvnosti, také nedělá některé sliby, které by byly zcela absurdní. V tom ovšem tváře ANO vedené svým pánem a majitelem nemají zábrany vůbec žádné.
Naříkat nad zákony, kterými se řídí lidská společnost, má asi stejný smysl jako naříkat nad zákony přírodními. Nezmění se nic, budeme mít jenom zbytečný pocit hořkosti.
Andrej Babiš by ve skutečnosti mohl být naprosto ideální protivník, protože málokdo má tolik tun másla na hlavě jako právě on. Stejně jako Alena Schillerová a Karel Havlíček. V podstatě jsou to packalové, Babiš sám je usvědčený lhář, za jehož vládnutí tady řada lidí přišla zbytečně o život a ti, co přežili, o peníze. Samozřejmě s nějakým primitivním antibabišismem se nevystačí, je třeba kampaň vést způsobem, který bude na úrovni doby. Toho současní politici většinou nejsou schopni. Jejich představivost se omezuje na letáčky hozené do schránek a na obtěžování reklamou lidí, kteří se spíše naštvou.
V podstatě teď už je dost pozdě, volby budou za rok a jedeme z kopce. Pokud to ale vládní strany vzdají předčasně, nebo se tam nějakým vnitřním převratem dostanou k veslu lidé, kteří budou takzvaně pragmatičtí (rozuměj, že by se měla nějak domluvit koalice s ANO), je zkáza jistá. Být tomu tak ale nemusí, pokud nevěříme v neměnný osud. Jenom by to chtělo v závěrečném finiši ukázat, že Babiš u moci bude znamenat chudobu a zaostalost. To by se ani nemuselo lhát, protože je to pravda. Pokud jde o splnění vládních cílů, chtělo by to splnit ještě aspoň to, na co síly budou stačit.
Napadá někoho nějaké lepší řešení?