Mimořádně silná exploze, ke které došlo 30. června 1908 nedaleko řeky Podkamenná Tunguska v centrální Sibiři, stále zaměstnává vědce a lidskou fantazii. Více než století po oné události není úplně jasno, zda to byl meteorit nebo jádro komety a podobně. Problém je v tom, že se nikdy nenašel žádný kráter, kam by těleso dopadlo. Nová teorie nabízí vysvětlení.

Za příčinu „tunguzské události“ se dnes většinou označuje explodující meteor nebo bolid (označení velice jasného meteoru), který se rozpadl v odhadované nadmořské výšce 10 až 15 kilometrů.

Často se píše o „největší dopadové události v zaznamenané historii“, ovšem expedice z roku 1921 vedená mineralogem Leonidem Kulikem nenašla žádný kráter po dopadu.

Později se povedlo najít úlomky hornin, které by mohly být meteorického původu, ale jasno pořád není. Těleso prostě zmizelo, a tak není divu, že milovníci záhad hovoří o UFO nebo o nějakém experimentu s přenosem energie na dálku geniálního vynálezce Nikoly Tesly.

Je možné, že se konečnou pravdu nedozvíme nikdy, ovšem poslední studie tohoto jevu v recenzovaném vědeckém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society publikovaná letos v únoru nabízí model, který by vysvětlil, proč kosmické těleso, které na zemi způsobilo takovou zkázu, někam zmizelo. Pod materiálem jsou podepsáni vědci Daniil E. Chrennikov, Andrej K. Titov, Alexander E. Jeršov, Vladimir I. Parijev, Sergej V. Karpov.

Podle této teorie se mohlo jednat o velký železný asteroid, který vnikl do atmosféry, proletěl nad povrchem Země v poměrně malé výšce a pak se zase vrátil do kosmického prostoru. Při svém průletu by asteroid způsobil na zemi rázovou vlnu, jejíž následky bylo možné po celé roky sledovat na poražených stromech.

Vědci modelovali podmínky průletu asteroidů o průměru 200, 100 a 50 metrů sestávajících ze tří typů materiálů – železa, kamene a vodního ledu – zemskou atmosférou s minimální výškou trajektorie v rozmezí 10 až 15 km. Protože se asteroid zase vrátil do vesmíru, nedošlo ke vzniku dopadového kráteru a nebyly ani nalezeny významné fragmenty tělesa na zemi.

„Podle této verze,“ uvedli vědci, „můžeme vysvětlit optické efekty spojené se silnou prašností ve vysokých vrstvých atmosféry v Evropě, která způsobila jasnou záři noční oblohy.“

Sergej Karpov z Institutu fyziky L. V. Kirenského uvedl, že tato konkrétní teorie pracující s hypotézou železného asteroidu by mohla odpovědět na některé důležité otázky. „V současné době existuje více než 100 hypotéz o povaze tunguzského fenoménu,“ uvedl také pro The Siberian Times. Podle něj je nepravděpodobné, že by se jednalo o těleso z horniny nebo ledu. „Na rozdíl od železa se taková tělesa rychle rozpadají kvůli kolosálnímu aerodynamickému tlaku v atmosféře.“

Teorie je to zajímavá a ledacos by vysvětlovala, ale milovníky záhad určitě neuspokojí.