Izrael chce kvůli stížnostem židovských obyvatel omezit hlasitost volání muezzinů k modlitbě. Palestinci to vidí jako potlačení svých náboženských svobod. Politici i aktivisté se bojí dalšího násilí a vyhrocení konfliktu.

Když se ve čtyři ráno rozezní hlas muezzina volajícího muslimy k modlitbě skrze reproduktory minaretu, věrní učedníci islámu slyší něco krásného a emocionálního. Zato mnozí židé, neradostně vytrhnutí ze spánku, slyší „hluk“. Trvající spor o hlasitost mešit se může jevit banálním, ale může vyvolat vášně, které povedou k dalšímu násilí.

[ctete]90278[/ctete]

Minulý měsíc proběhla zpráva o tom, že izraelská ministerská komise schválila návrh zákona o omezení hlasitosti (nejen) volání muezzinů k modlitbě. Izraelcům žijícím poblíž mešit vadí hlasité volání k modlitbě před úsvitem. Vláda chce proto omezit hlasitost tlampačů a reproduktorů. Premiér Benjamin Netanjahu návrh podporuje a říká, že se na něj lidé mnohokrát obrátili se stížností na hluk. Ortodoxní ministr zdravotnictví Jakov Litzman namítá, že návrh na omezení hlasitosti „náboženských budov“ ovlivní i synagogy. Začátek a konec židovského šabatu někdy signalizují sirény. Zákon se proto kvůli úpravám na chvíli pozdržel, ale má namířeno ke schválení.

A Palestince to pobuřuje. Vidí v něm eskalaci projevů netolerance vlády k nežidovským obyvatelům Izraele a útok na své náboženské vyznání. Proti jsou arabští poslanci v izraelském parlamentu, podle nichž zákon zakazující nadměrný hluk na veřejných místech již existuje, takže další speciální pro mešity je zbytečný. Arabský poslanec Ahmad Tibi dokonce vyzval, aby muslimové zákon bojkotovali občanskou neposlušností. Ministr obrany Avigdor Lieberman to považuje za vybízení k násilí.

Místní židé jsou ale přesvědčení, že z mešit se neozývá jen volání k modlitbě. Během loňských násilností se ozývaly také výkřiky „Bůh je veliký“, což mnozí Izraelci vnímali jako hrozbu, nikoli projev náboženské svobody. „V těchto napjatých časech to opravdu zní výhrůžně,“ řekl listu Washington Post jeden z židovských obyvatelů východního Jeruzaléma Yael Antebi. „Během války v roce 2014 muezzini svá volání schválně vyhrotili, jakoby se nám chtěli dostat do hlavy,“ říká.

[ctete]89561[/ctete]

Navrhovatelé zákona jsou přesvědčení, že takhle to dál nejde. Obyvatelé jeruzalémské čtvrti Pisgat Zeev ležící poblíž mešit ve čtvrtích Šuafat či Beit Hanina uspořádali protesty. Před domem starosty Jeruzaléma Nira Barkata pouštěli hlasité nahrávky volání k modlitbě. „Chceme, aby věděl, jaké to je, když vás někdo každý den budí ve čtyři ráno,“ uvedli organizátoři. „Hluk z mešity se rozléhá po celém Jeruzalémě a ruší židy stejně jako Araby,“ tvrdí.

S tím mnozí Arabové nesouhlasí. „To volání nikoho neohrožuje. Je to volání pro nás muslimy, abychom se šli modlit. Židé to nechtějí slyšet? To mi řekněte, proč,“ říká Kamal Abdul Khader, arabský obyvatel jeruzalémské čtvrti Šuafat. „My si nestěžujeme, když křesťané zvoní v kostele nebo když hlučí židé při svých svátcích. Do těchto věcí by neměl nikdo zasahovat.“

Záměr nevadí jen muslimům. Arcibiskup Hanna Pravoslavného patriarchátu jeruzalémského napsal, že „návrh dnes cílí na mešity a zítra bude cílit na kostelní zvony, neboť Izraelci se na nás hněvají, že jsme zůstali v tomto svatém městě.“

Vzplane náboženský konflikt?

„Zákon o muezzinech“ se může lidem zvenku jevit jako malá věc, ale má politické pozadí. Podle některých analytiků ukazuje hloubku vzájemné nevraživosti. Palestinští politici a náboženství vůdci tvrdí, že Izrael přenáší konflikt z roviny politické do náboženské a varují, že může dojít k rozhoření „náboženské války“.

[ctete]86974[/ctete]

Samotný návrh k rozhoření války určitě nestačí, jakkoli černě to mohou Palestinci vidět. Jenže případné schválení zákona je teprve začátek. Problémy mohou nastat, pokud se mešity odmítnou podvolit. „Téměř jistě by nastaly střety mezi policií a Palestinci,“ řekl al-Džazíře Ahmed Sub Laban z organizace Ir Amim zabývající se zmírněním izraelsko-palestinského konfliktu. Policie by si snížení hlasitosti zřejmě na mnoha místech musela vynutit silou, neboť palestinští politici, včetně představitelů vládního Fatahu, uznání kontroverzního návrhu odmítají.

A to nejen ti radikální. „Tento zákon je odporným produktem islamofobie, která dominuje Izraeli,“ prohlásil například Thabet Abu Ras z organizace Abrahámův fond, která podporuje lepší soužití Židů a Arabů. Kritici také vyčítají Netanjahuovi, že v poslední době stále více zdůrazňuje Izrael jako židovský stát a nerespektuje jeho pětinovou arabskou menšinu. Jeden z mluvčích palestinské autority prohlásil, že opatření „stáhne region do propasti“.

Netanjahu se brání, že náboženské potřeby muslimů respektuje, ale musí též chránit izraelské židy před „hlukovým znečištěním“. Zákon by přitom měl omezovat hlasitost reproduktorů v době sedmou hodinou večerní a sedmou hodinou ranní, nikoli po celý den.

[ctete]86382[/ctete]

Tyto detaily ale vlastně nejsou pro konflikt důležité. Místní se obávají další vlny násilností podobné útokům z loňského roku, kdy Palestinci začali napadat Izraelce převážně noži po výtržnostech a zásahu Izraele u mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě. Od té doby si útoky vyžádaly přes sto zabitých Palestinců, 36 mrtvých Izraelců a dva zabité Američany. Nejagresivnější hlasy tehdy volaly po rozpoutání třetí Intifády.

Ohraná písnička

Ačkoli každodenní násilí v Izraeli už vymizelo z titulních stránek novin a televizních obrazovek, vzájemná nenávist trvá. Extrémy se nevyhýbají oběma stranám. Když minulý měsíc zachvátila Izrael série požárů, Arabové na sociálních sítích slavili, že „Bůh očistí Izrael od špíny.“ Na druhé straně se na Západním břehu zvýšil počet útoků židovských extremistů na mešity. V lehčích případech jde o graffiti, v horších o žhářství.

[ctete]84681[/ctete]

Nic navíc nenasvědčuje tomu, že by obě strany v dohledné době zasedli k jednacímu stolu. Mírová jednání chce zprostředkovat Francie, která ještě před Vánoci chystala summit, kde by jednali Izraelci, Palestinci i Spojené státy. Netanjahu ale pozvánku opakovaně odmítá a nejistá je též účast Američanů. Setkání se tudíž uskuteční nejdřív začátkem příštího roku.

Část izraelské vlády také nevěří tomu, že by se s palestinskou stranou dalo jednat pod vedením staronového šéfa Fatahu Mahmúda Abbáse. Izraelský ministr obrany Lieberman jej označil za „neschopného vůdce“. Podle něj není Abbás schopný uzavřít mírovou dohodou s Izraelem. „Tato dohoda potřebuje někoho jiného. Někoho, kdo dokáže přijímat těžká rozhodnutí,“ říká.