Kritici dodnes vyčítají Baracku Obamovi, že byl „PR prezidentem“ a svoje chyby maskoval uhlazeným vystupováním. Donald Trump je vlastně také marketingový projekt. Pro mnohé je synonymem nejistoty. A zřejmě právem. V kampani pronášel zcela bezprecedentní proklamace.

Divoká kampaň je ale za námi a nyní se můžeme s odstupem podívat na Trumpovy „grandiózní“ plány na budování zdi a deportaci imigrantů, jež mu vyhrály volby. Jedna věc je jistá: Trumpovo prezidentství se nebude posuzovat podle toho, co řekl v kampani, ale podle toho jak vládl Americe. Pamatuje si dnes někdo, co říkal Bill Clinton před volbami? Těžko. Ale každý si pamatuje jeho skandály.

Trumpova „krásná“ zeď

Je tomu přes rok, co Donald Trump elektrizoval dav a zároveň pobouřil (nejen) celý suverénní stát svými výroky o tom, že na hranici s Mexikem postaví „krásnou“ zeď. Analytici se shodují, že právě to nastartovalo jeho vzestup. Ale nebylo to pro nic za nic. Jistě, jsou to pohoršující výroky. Ale je snad možné, že by vyvolaly v Američanech takové reakce, kdyby nebyla ilegální imigrace z Mexika problém?

[ctete]85051[/ctete]

Situace je dnes jiná, než v osmdesátých letech, kdy USA nebyly „ve válce“ s ilegální imigrací. Ve Spojených státech bylo v roce 2012 už přes jedenáct milionů nezákonných přistěhovalců. A na místě, kde plánuje Trump postavit onu slavnou zeď, stojí v tuto chvíli plot, který nechal už v roce 1996 budovat Bill Clinton. Spojené státy utratily v posledních letech miliardy dolarů za rozšiřování oplocení na třetině své mexické hranice, bez ohledu na Trumpa či republikány.

Trumpova zeď by nicméně stála mnohem víc, podle magnáta asi dvanáct miliard dolarů. Podle nezávislých analýz někde mezi 10 až 38 miliardami dolarů. A to je pořádný balík peněz, který by musel schválit Kongres. Vzhledem k tomu, že Spojené státy mají už teď dluh 20 bilionů dolarů, nelze očekávat, že by takovou částku Trumpovi přiklepl bez boje.

Jenže co tím vlastně Donald Trump myslí, když říká, že neprostupný val zaplatí Mexiko? Bylo by naivní si myslet, že mexická vláda na něco takového přistoupí. Je Trump vážně hlupák, nebo je za tím snaha klást na mexického partnera tlak? „Stráví spoustu času kontrolováním hranice, ale asi ne přemlouváním Mexika, aby za ní zaplatilo. Ale byl to skvělý nástroj do kampaně,“ prohlásil už před pár dny Trumpův poradce Newt Gingrich.

[ctete]84994[/ctete]

Nikdo nevidí do Trumpovy hlavy. Pokud svým výrokem však myslel, že Mexičané za něco zaplatí, pak mohl mít na mysli také to, že se budou muset na řešení podílet. Málokdo si asi myslí, že stateční Mexičané přistupují k problému ilegální migrace zodpovědně a demokraticky, zatímco velká zlá Amerika staví ploty a zdi. Možná, že Trumpovy velkohubé výroky mají jednoduše Mexičany připravit na nový modus operandi v pohraničí. A Mexiku nezbude nic jiného, než s Trumpem nějak spolupracovat.

Kdo mu vlastně bude oponovat? Mexický prezident Enrique Peňa Nieto je slabý a neoblíbený a za dva roky mu skončí mandát. Mexický „blahobyt“ masivně odvisí od vztahů s USA. Mexické peso okamžitě po Trumpově zvolení tvrdě oslabilo, a to ještě Trump ohlásil, že rozcupuje dohodu mezi Kanadou, USA a Mexikem známou pod zkratkou NAFTA. Ne, hrdinský odboj jižního souseda nelze očekávat. Pokud se vztahy mezi USA a Mexikem rapidně zhorší, může Peňu Nieta za dva roky nahradit Andrés Manuel López Obrador, což je také populista, který má na všechno jasné řešení. Akorát je to levičák jako řemen.

Masová deportace?

Budováním zdi chce zastavit imigraci. Ještě ale musí „zúčtovat“ s imigranty, kteří už v Americe žijí. I zde je možné vyčíst určitý paradox. Od roku 2009 deportovaly Spojené státy pod Obamou dva a půl milionu lidí, což je nejvíce v historii. Během dvou mandátů republikána Bushe to bylo něco málo přes dva miliony lidí.

Je jasné, že Trumpovy často idioticky znějící proklamace nesou určitý záměr. Ano, pro Spojené státy je ilegální imigrace problém. Ano, Mexiko zdaleka nedělá dost pro to, aby masivnímu exodu svých občanů do Arizony, Texasu či Kalifornie zabránila. Jsou to i občané Mexika, kdo na tom profitují. Někteří z nich získají pracovní povolení, posílají domů peníze. Často pak za nimi míří celé rodiny. Žijí svůj americký sen. A mnozí z těchto lidí nemají patřičné dokumenty a Trump je technicky může považovat za „ilegály“.

[ctete]84845[/ctete]

A tito lidé trnou. Jistě mají důvod k obavám, protože Trump už vyhlásil, že zruší nebo předělá systém známý jako DACA (Deferred Action for Childhood Arrivals), který chrání od deportace lidi, kteří přišli do Spojených států do 16 let věku nebo před červnem roku 2007. Zároveň jim poskytuje možnost pravidelně získávat pracovní povolení. Tento systém zavedl Obama.

DACA umožňuje stovkám tisíců Mexičanů vystudovat americké univerzity, získat dobrou práci, pořídit si dům… Clintonová jim chtěla postupně vydláždit cestu k občanství. Trump hrozí, že je pošle, odkud kdysi přišli, ať se vrací jedině s vizem (jehož získání může trvat roky). To je pro lidi, kteří v USA často žijí celý život naprosto absurdní představa. Už také rozjíždí kampaň, kterou mu chtějí ukázat, co všechno se jim díky DACA podařilo. Doufají, že si nový prezident zrušení programu rozmyslí. Jejich vyhlídky však nejsou růžové.

Trump bude mít jednoznačnou autoritu měnit imigrační procedury. DACA navíc není zákon, ale pouhá vyhláška Ministerstva pro domácí bezpečnost, prezident ji může smazat jediným podpisem. A na imigraci stála celá kampaň. „Je to základní slib, který dal svým voličům. Oni to od něj čekají,“ říká ředitel Centra pro imigrační studia Mark Kirkorian.

Očekává se také změna ve způsobu, jakým budou selektováni imigranti pro deportaci. Zatím se úřady kvůli omezeným zdrojům zaměřovaly na přistěhovalce se zločinnou minulostí a další problémové osoby (kterých je něco mezi 200 a 800 tisíci). Trump za ně považuje až tři miliony imigrantů. Jsou to ti takzvaní „násilníci, dealeři a zločinci“, o kterých Trump mluvil v kampani. A ty chce okamžitě po svém lednovém nástupu do funkce poslat pryč. Nebo zavřít do vězení. Co bude se zbytkem ilegálních migrantů? „To zhodnotíme,“ řekl v neděli Trump ve stanici CBS.

Prezident může upravit pravomoci úřadů i kritéria pro deportaci a do celého procesu zapojit i místní policii. Toho se někteří experti obávají. „Bylo by to chaotické vymáhání zákona a to nikdy není bezpečné,“ varuje exprezident Americké asociace imigračních právníků David Leopold. Ne, nebude to hezké, jak už před časem Trump prohlásil v rozhovoru pro pořad 60 Minutes.

Tak či onak, je de facto nemožné vyhnat všech 11 milionů ilegálů ze země. To by byl masivní zásah do pracovního trhu a poškození ekonomiky. Logistika obří deportace je rovněž stěží představitelná. Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) by musel ztrojnásobit počet agentů, kteří by vykonávali razie v továrnách či na farmách. Dle amerického zákona nemohou lidé ICE prostě vykopávat dveře domů, kde by mohli být ilegální imigranti. Rozšíření pravomocí úřadu a navýšení jeho kapacit by zřejmě neprošlo Senátem, který má významnou demokratickou menšinu. Podle expertů by navýšení kapacit úřadu mohlo navíc stát až miliardu dolarů.

Další neznámou je, jak bude Trump postupovat v případě slíbeného (přinejmenším dočasného) zákazu přijímání imigrantů z muslimských zemí se zvýšenou aktivitou teroristů. Zejména jde o Sýrii, ze které nechce Trump nikoho přijímat než se „naši američtí představitelé nedopátrají, co se vlastně děje,“ jak se píše v tiskové zprávě, která visí na jeho oficiálních stránkách.

Když se minulý týden reportéři Trumpa zeptali, jak bude postupovat, odešel bez odpovědi. I zde je možné, že poleví a prohlášení před volbami byla součástí politického boje a sbírání hlasů. Ale možná taky ne. Americký prezident má pravomoci kompletně zakázat vstup občanů nějaké země na území USA. Historie něco podobného pamatuje, Jimmy Carter v roce 1980 po íránské krizi s americkými rukojmími zakázal vstup všech Íránců do USA, pokud nebyli v opozici k nové vládě.

Prozatím to ale vypadá, že více starostí budou mít Mexičané a další imigranti, kteří chtějí v Americe zůstat, než ti, kteří se tam chtějí dostat. Imigranti by si rozhodně přáli, aby Trumpova slova v tomto ohledu zůstala jenom slovy. Ne tak jeho voliči. Mnozí už dali najevo, že od něj čekají přesně to, co slíbil. Postavit zeď a poslat migranty „domů“. Budou ale do celého plánu tak horliví, až zjistí, že bude stát desítky miliard dolarů z jejich daní?