NÁZOR / Antisystémové síly, pokud to máme nazvat slušně a spisovně, vybičovaly před volbami svou kreativitu na maximum. Na stránkách pochybného obsahu zvaných Parlamentní listy, kde se to hemží fanoušky putinovského režimu, dostal 4. června slovo jakýsi pan Vladimír Ustyanovič. Napsal článek s titulkem „Mentální gulag“.
Pan Ustyanovič sledoval Nedělní partii, kde se podle něj „zase skloňovalo jméno Andreje Babiše, zejména ze strany progresivistů neboli propagandistů fašismu s lidskou tváří, jako jsou poslankyně Olga Richterová a Eva Decroix“.
„Domnívám se, že tyto osoby jsou nebezpečné pro naši demokracii,“ tvrdí autor, který se označuje za bývalého policistu.
Pan Ustyanovič je nepochybně zajímavá postava s pestrou minulostí.
„Vladimír Ustyanovič je záhadnou postavou českého policejního světa,“ psaly o něm Lidové noviny v lednu 2008. „V devadesátých letech původně působil jako šéf ostravské zásahové jednotky. V roce 1998 ho ale jeho nadřízený postavil mimo službu kvůli podezření, že zneužíval své pravomoci. Policie začala prověřovat jeho spojení se soukromou bezpečnostní agenturou Česká ochranná služba, jejíž spolumajitelkou byla Ustyanovičova manželka. Údajně pro agenturu získával cenné informace a vnucoval její služby bohatým klientům v severomoravském regionu i jinde. Po odchodu od policie pracoval nejen pro tehdejšího premiéra Miloše Zemana, ale i podnikatele Karla Komárka. Podle časopisu Reflex od poloviny 90. let údajně budoval soukromou databázi zajímavých informací o vlivných podnikatelích i politicích. Její část se prý dostala do rukou tehdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse,“ dočteme se tam.
Předpokládáme, že bývalých policistů Vladimírů Ustyanovičů v naší zemi mnoho není, takže se jedná o našeho komentátora z Parlamentních listů. Jistý pan Vladimír Ustyanovič také v roce 2022 přispěl straně PRO Jindřicha Rajchla darem 10 tisíc korun. Tím se nejspíš vysvětluje, proč na pochybném serveru tak chválí Jindřicha Rajchla.
„Ten den nebyl debatám konec. V České televizi v pořadu Politické spektrum mě zaujali dva seriózní řečníci. Jindřich Rajchl, předseda strany PRO Jindřicha Rajchla, dále Libor Vondráček, Svobodní, a za nimi pokulhával expremiér Jiří Paroubek… Jindřich Rajchl zvedl téma válečného zločince Petra Djačenka, člena SS Galizien, který se podílel na vraždění civilistů během Varšavského povstání v roce 1944 a který dostal železný kříž od Adolfa Hitlera. Po tomto válečném zločinci byla pojmenována ulice v Nikopolu. Jak se vyjádřil Jindřich Rajchl, nemíní podporovat stát, který se hlásí k nacismu. Pléduje za zastavení bojů na Ukrajině včetně okamžitého vyjednávání o míru,“ sděluje autor své další dojmy.
„Rovněž mohu souhlasit s názorem nedodávat zbraně a munici na Ukrajinu, protože tohle má za následek spoustu zabitých a roztáčí nekontrolovatelnou smrtící spirálu… Úkolem politiků je zajistit mír a prosperitu své země, jak to dělá Viktor Orbán. Proto bych si dovolil představit v křesle premiéra České republiky osobnost podobného typu, jako je Viktor Orbán nebo Jindřich Rajchl, s pevně ukotvenými názory a zásadami,“ píše Ustyanovič. Pak všechno zakončuje tím, že půjde volit, protože se nechce „probudit do nové diktatury“.
K pevným zásadám Jindřicha Rajchla je třeba nezapomenout, jak oznámil, že svým poradcem, až bude ve vládě, udělá proruského dezinformátora Scotta Rittera. Ritter byl odsouzen a seděl za sexuální delikt a tvrdí, že masakr v Buči provedli Ukrajinci. Víc k zásadám rajchlovského typu nepotřebujeme vědět. Pokud jde o válečné zločince, je jich v dnešním Rusku plno, od Kremlu přes vládu až po Státní dumu a média. To naše hlasatele „zásad“ a „pevně ukotvených názorů“ ale nijak netrápí.
O nějakého podivného expolicistu nejde. Takových jsou nepochybně mraky. Spíše tady vidíme, čím je dnešní vedení politických kampaní charakteristické. Bezostyšné převrácení všeho naruby, obviňování lidí, kteří nic neprovedli, bez důkazů, kolaborace se zločinným režimem v Moskvě, fantasmagorické návrhy na řízení státu, všechno na jedné hromadě. Úžasné je, jak fašistoidní typy a stoupenci fašistů obviňují druhé z fašismu. To je ten schizofašismus, o kterém mluvil americký historik Timothy Snyder.
Naše země bohužel nemá žádnou normální opozici. Místo ní je tu jen toxická stoka.