Tak už to tady máme. Prezidentské volby se nám kvapem blíží, a tak se Andrej Babiš rozhodl, že si udělá turné po republice. V žádném případě to není kampaň. On přece jen jezdí po městech a vesnicích a poslouchá roztrpčené občany, kteří si mu stěžují, jak se vláda Petra Fialy o ně nestará a jak jim za jeho vlády bylo líp. Po zaparkování na náměstí rozdá několik svých podpisů do knížky, o kterou téměř nikdo nemá zájem, vdolečky, nakoupené ve vedlejší ulici v cukrárně, a pár úsměvů, o jejichž upřímnosti je přesvědčen snad jen on sám.
Souhlasně přikyvujíc staré paní stěžující si mu na současnou drahotu ji ujišťuje, že on by to v žádném případě nedopustil, aby se jí dařilo tak špatně. Paní je spokojená, protože našla spřízněnou duši, která zdánlivě o ni jeví zájem, a Andrej Babiš si mne ruce. Funguje podle předem daného scénáře připraveného jeho týmem. Za vdolečky a vlídné slovo si kupuje lidi, kteří nechtějí vzít zodpovědnost do vlastních rukou a touží po návratu starých dobrých časů snad možná ještě víc než on sám. Takových, kteří byli celý život zvyklí ohýbat hřbet, říkat a dělat to, co se zrovna hodilo, nevyčnívat z davu, aby měli svůj klid. Takových, kteří svůj zisk postavili na udávání lidí neochotných se poddat totalitnímu režimu a zachovávajících si svou hrdost a naději, že ta zlá doba jednou skončí.
Při těchto svých cílených potulkách po Moravě a Čechách Babiš docela zapomněl na jednu věc. Vloni v říjnu byl zvolen do sněmovny jako poslanec a jeho úkolem je sedět ve sněmovně a být přítomný na jednáních, která tam probíhají. Každý obyčejný smrtelník nechodící do práce by měl udat důvod a vysvětlit, proč do práce nechodí. Ano, Andrej Babiš kdysi prohlásil, že sněmovna je žvanírna a chodit tam je ztráta času, ale pokud takto pracuje, tak by ve sněmovně neměl co dělat a měl by odevzdat svůj mandát.
Jeho spanilá jízda po republice je kampaň se vším všudy, ať se sebevíc dušuje, že to není pravda. Nezbývá než doufat, že se v této republice najde dost lidí, kteří mu neskočí na jeho zdánlivý zájem o nás, za nímž se ve skutečnosti skrývá obrovská touha vyhrát volby, dostat se na Hrad a podle hesla „Po nás potopa“ pokračovat v devastaci nejen prezidentské funkce, ale i naší republiky.