Další dějství dramatu Čapího hnízda spěje do finále. Po zpočátku nejednoznačných vyjádřeních koaličních partnerů to vypadá, že většina poslaneckých klubů podpoří 23. března mimořádnou schůzi sněmovny. Andrej Babiš na ní dostane příležitost vysvětlit, co se tehdy odehrálo. Je to vážně myšlený krok, nebo jen kamufláž před veřejností?

[ctete]51425[/ctete]

Na místě je obezřetnost

Za prvé: Babiš dal už mnohokrát najevo, že v této osm let staré kauze nijak nepochybil, je proti němu vedena účelově, a proto nehodlá odstoupit. Neexistuje žádná indicie, že by na tomto postoji něco změnil – tím by ostatně přiznal podvodné jednání. Spíše této situace využije k očerňování ostatních stylem „nejlepší obrana je útok“.

Za druhé: Koaliční partneři v čele s premiérem Sobotkou už avizovali, že Babišovo dosavadní vysvětlování považují za nedostatečné a poškozující vládu, ale k rezignaci jej nevyzvou. Předem vyslali zřetelné signály, že chtějí v koalici pokračovat. Jde jim jen o Babišův veřejný pranýř. Ačkoli je kauza nejvážnější od jmenování vlády, nepůjdou tak daleko, aby tím utrpěly jejich pozice.

Za třetí: Pokud Babiš předpokládá, že zveřejněním údajného vlastníka farmy Čapí hnízdo v letech 2008 – 2013 kauza končí, vyšel by z toho příliš lacino. Jelikož se jednalo o majitele anonymních akcií, není reálné je dohledat a nezávisle potvrdit. Navíc se mohou v čase měnit a veřejnosti může být předhozen kdokoli. Stále hrozí snaha zahrát kauzu do autu s odkazem na vyšetřování, které může trvat dlouhé měsíce či roky.

Vyvození politické odpovědnosti je na místě

Je přitom zjevné, že se kolem Čapího hnízda v posledních dnech nahromadilo tolik závažných zjištění a pochybností, že žádat ministra financí o vyvození politické odpovědnosti je zcela místě. Neustálé opakování mantry, že se jedná o megakampaň s cílem odstranit jej politiky, zkrátka nestačí. Nehledě na to, že se Babiš osobně na této „kampani“ podílí svými často si protiřečícími výroky a vyslovenými nepravdami. Na řadu důležitých otázek přitom zatím neodpověděl.

Nehledě na další vývoj, důvody k jeho rezignaci – měřeno optikou nedávné doby – jsou už nyní nasnadě.

1) Veřejné lži

Andrej Babiš prokazatelně lhal. A co je horší, zřejmě si to ani sám neuvědomuje. Nemluvil pravdu, že s Čapím hnízdem nemá nic společného on osobně ani Agrofert, když jsou dnes dohledatelná jeho veřejná vyjádření, že tento projekt vymyslel, a jedná se o jeho farmu. To ještě z doby, kdy ji oficiálně nepřevzal Agrofert. Stejně tak existuje řada důkazů, že ve firmě působili jeho blízcí příbuzní a právníci z Agrofertu. Nemůže se tvářit, že o tom nevěděl.

Stejně tak nemluvil pravdu, když tvrdil, že vlastníka farmy nezná, aby později přiznal, že investora zná, jen nechce být jmenován. A najednou ho chce odhalit. Zpočátku nemluvil pravdu ani v tom, že Čapí hnízdo prošlo řadou auditů bez jediného nálezu. Vyměření pokuty ve výši 6 milionů korun a její snížení na 30 tisíc korun není jen drobný detail.

2) Obcházení dotačních pravidel

V poslední době vyplavaly na povrch přesvědčivé důkazy, že žádost o 54 milionů korun provázelo minimálně obcházení dotačních pravidel, pokud ne přímo kriminální činnost. Společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyčleněna z Agrofertu, aby mohla na dotaci dosáhnout. I toto Babiš popírá, přitom údaje o změně firmy jsou veřejně známy. Není jasné, jak mohla splnit podmínku pro udělení dotace dvou let podnikání v oboru, když svoji formu změnila teprve několik týdnů před udělením dotace.

Vlastníkem pozemků, na kterých byl vystavěn areál Čapího hnízda, byla před udělením dotace realitní společnost IMOBA z holdingu Agrofert. Ta farmu v listopadu 2013 znovu převzala. IMOBA se podílela i na přípravě projektu, přičemž Babiš a jeho partnerka se osobně podíleli na jeho realizaci.

Pozoruhodné je i to, že se valné hromady společnosti Farma Čapí hnízdo konaly v sídle Agrofertu. O vzájemném propojení svědčí i poskytnutí úvěru nebo záruky k úvěru pro Farmu Čapí hnízdo Agrofertem .

3) Snaha o zasahování do případu

Jak uvedl magazín Reportér, náměstek ministra financí Tomáš Vyhnánek letos v lednu pověřil zaměstnankyni rezortu, aby v Bruselu bez vědomí svých přímých nadřízených vyzvídala informace o vyšetřování Čapího hnízda na Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). Jelikož se jedná o stejně nezákonné jednání, jako kdyby úředníci zjišťovali stav vyšetřování případu u orgánů činných v trestním řízení na místní úrovni, byl o této věci informován Úřad vlády. Babiš se následně od počínání Vyhnánka distancoval, ovšem je těžké uvěřit, že o této iniciativě nevěděl.

4) Presumpce viny

Donedávna bylo zvykem, že pro politiky platila presumpce viny. Pokud se objevilo podezření z pochybení, ať už vlastního nebo jejich blízkých spolupracovníků, byli pod tlakem médií, opozice a někdy i koaličních partnerů nekompromisně vyzýváni k přijetí odpovědnosti. Často ani nebylo zahájeno policejní vyšetřování a dotčený člen vlády byl donucen rezignovat. Kauza Čapí hnízdo působí – na rozdíl od některých minulých kauz – hodnověrně, a neexistuje žádný důvod se k ní stavět jinak. Nebo už presumpce viny neplatí?

Například guru Věcí veřejných Vít Bárta byl z vlády odvolán poté, co vyšel najevo jeho plán, jak získávat veřejné zakázky. A to přesto, že hrozila vládní krize. Dnes to naopak vypadá, že se stabilita stává fetišem, který opravňuje měnit dříve zažité zvyklosti.

5) Nebezpečné rozpínání vlivu

Nejen opozice, ale už i koaliční partneři jsou si vědomi, že kumulace politického, ekonomického a mediálního vlivu ministra financí je vážný problém. Proto se chystají podpořit změnu zákona o střetu zájmů, který by omezil vlastnictví firem a médií členem vlády. Na jedné straně to je významný a chvályhodný signál, který oligarchovi nemůže být po vůli. I pokud se však tato pravidla změní, do Agrofertu budou stále proudit miliardy a redakční politika Babišových médií se změní jen velmi těžko.

Proto nelze vyloučit, že tyto návrhy nakonec podpoří i hnutí ANO, které je chce rozšířit na starosty a hejtmany, což může vyvolat další koaliční třenice. Navíc nezmizí problém působení „bezpečnostní divize Agrofertu“, složené z bývalých i současných policistů a rozvědčíků. S tím souvisí i zvýšené riziko výroby „složek“ a zavádění fízlovací kultury. Stále hrozí potenciál zneužívání některých složek státu, včetně finanční správy.

6) Babišova minulost není veřejně známa

Často je opakován argument, že hnutí ANO v čele s Andrejem Babišem dostalo ve volbách důvěru veřejnosti přesto, že byla známa jeho minulost a riziko střetu zájmů. To zní licoměrně. Zcela běžně bývali vystaveni veřejnému tlaku členové vlády stran, které měly mnohem vyšší podporu ve volbách, než 18 procent hnutí ANO.

Také je nutné konstatovat, že o minulosti šéfa ANO se dnes neví téměř nic. O jeho podnikání a klientelistických vazbách na politiky se sice psalo hodně, ale to už je pěkná řádka let. Některé kauzy s jeho účastí, ať už se jednalo o Lovochemii nebo Unipetrol, dokonce provázelo vyšetřování policie. Jak by asi dopadlo v posledních letech, kdy došlo k emancipaci orgánů činných v trestním řízení?

Aby měl Babiš zcela čistý stůl, musel by svoji minulost odkrýt celou. Možný dotační podvod s Čapím hnízdem působí vedle některých miliardových transakcí Agrofertu se státem v době „Palerma“ téměř nevinně. To však nikdy neučiní.

Ztráta důvěryhodnosti

Situace v koalici je napjatá. Je jisté, že minimálně části jejích zástupců začíná docházet s Babišem trpělivost. Tento neklid narůstá zejména mezi sociálně demokratickými hejtmany, a to v souvislosti s blížícími se krajskými volbami. O tom svědčí i několik trestních oznámení, které Ministerstvo financí podalo na vedení krajů vedených ČSSD. Přesto koalice bouřku kolem Čapího hnízda zřejmě přečká. To neznamená, že se vzápětí nevynoří další kauzy, možná ještě turbulentnější.

Zároveň však platí, že politik, který není schopen přesvědčivě vyvrátit podezření z pochybného nakládání s veřejnými prostředky, ztrácí důvěryhodnost. Pokud je zároveň prvním místopředsedou vlády, ztrácí s ním důvěryhodnost celá vláda, která za jeho chování, a tedy i minulost, přebírá spoluodpovědnost.

[ctete]49593[/ctete]