Císařský zámek v Poznani FOTO: Adam Ciereszko/ Poznańska Lokalna Organizacja Turystyczna / se souhlasem
FOTO: Adam Ciereszko/ Poznańska Lokalna Organizacja Turystyczna / se souhlasem
CESTOVÁNÍ / Takzvané velké dějiny poznamenaly mnoho památek, ale příběh Císařského zámku v polské Poznani, dokončeného teprve v roce 1910, je z hlediska historických zvratů zcela unikátní. Přesvědčit se o tom můžeme na vlastní oči, neboť objekt dodnes nese jejich stopy.
Na počátku 20. století si ho nechal postavit poslední německý císař a pruský král Vilém II., jenže se tu ukázal jenom na otevření a pak ještě dvakrát. Jak říká Wojciech Mania z Poznaňské turistické organizace, Němci se celé 19. století snažili o to, aby v Poznani žilo více Němců než Poláků, ale nikdy se jim to nepodařilo, protože město pro ně bylo příliš provinční. Ukázalo se, že na atraktivitě mu z německého pohledu nepřidal ani Císařský zámek.
Jako symbol tisícileté německé nadvlády ale fungoval skvěle – měl nejvyšší věž v Poznani, takže byl tím prvním, co člověk blížící se k městu spatřil. Novorománským stylem chtěl Vilém II. zdůraznit, že je potomkem středověkých panovníků. Zároveň měl ale rád moderní vymoženosti, takže si například nechal vybudovat vstup, kterým by přímo do zámku mohl přijet autem.
Od císaře k führerovi
Navzdory pozdějším úpravám, které šly ruku v ruce se změnami politickými, tu po císaři zůstaly mnohé stopy. Návštěvníci se kupříkladu mohou posadit na jeho nejzachovalejší trůn, vyrobený z mramoru a vážící čtyři tuny.
„Když ho spatří lidé, kteří znají záběry z historických filmů, myslí si, že na něm vedle sebe seděl král a královna, ale tak to nebylo. Protože se mělo za to, že vláda císaře pochází od boha, první místo bylo určeno jemu a druhé panovníkovi,“ vysvětluje náš průvodce.
Po vzniku samostatného Polska se první patro někdejší císařské rezidence stalo sídlem polských prezidentů. Velkou část zbývajících prostor využívala Poznaňská univerzita – mezi válkami tu organizovala tajný kryptologický kurz na prolomení šifry Enigma. Ve 40. letech minulého století byl interiér zámku přestavěn dle rozkazu Adolfa Hitlera.
„Jde pravděpodobně o největší objekt v Evropě, v němž se dochoval interiér ve stylu třetí říše. Kancelář, která tu pro Hitlera vznikla v prostorách původní kaple, byla menší verzí té berlínské,“ říká Wojciech Mania s tím, že právě kvůli autenticitě zámek vyhledávají filmové štáby.
Od lazaretu k paláci kultury
Hitler však nikdy nedorazil a přestavba tak posloužila hlavně k tomu, aby Němci znovu zdůraznili, že Poznaň je německé město. Místo Hitlera tu úřadoval Artur Greiser, po válce popravený za podíl na holocaustu v okupovaném Polsku a za řadu dalších zločinů proti lidskosti.
Na konci války vznikl v zámku lazaret pro vojáky zraněné v bitvě o Poznaň v lednu 1945. Rudá armáda po svém příchodu všechny povraždila. Samotný objekt až na zásahy z kulometů, které jsou dodnes na některých místech patrné, větší škody neutrpěl. Na rozdíl od zbytku starého města, které bylo poškozeno až z osmdesáti procent.
Protože byl zámek jednou z mála reprezentativních budov, které v Poznani po válce stály, dlouhá léta pak sloužil jako sídlo městského úřadu. V 60. letech se proměnil v Palác kultury s kinem a koncertním sálem.
„Nejdřív se ale musel udělat více polským, takže vznikl nástěnný komiks, v němž se primitivní formou komunistické propagandy prezentuje tisíc let války obyvatel Poznaně s německými útočníky,“ vysvětluje náš průvodce.
V polovině 90. let 20. století pak byl Palác kultury přeměněn na Kulturní centrum ZAMEK, který má i moderně upravenou část. Historické interiéry jsou využívány jen při speciálních příležitostech. K objektu patří i nádvoří a zámecká zahrada.
Zámek lze navštívit samostatně s mapou nebo s audioprůvodcem a také v rámci komentované prohlídky. Podrobnější informace jsou k dispozici na ckzamek.pl.
