Před pár dny došlo ve Spojených státech k zatčení Igora Dančenka, člověka, který byl zdrojem pro drtivou většinu informací v tzv. Steeleově složce. Jedním z bodů obžaloby, která proti němu byla vznesena, je i lhaní FBI. Případ je součástí již přes dva roky trvajícího vyšetřování počátků pátrání FBI po vměšování Ruska do amerických voleb v roce 2016. Vlastně nejde o nic úplně převratného. Steeleova složka byla zdiskreditována, ale zároveň bylo prokázáno, že nebyla zdaleka jediným zdrojem podezření, kvůli kterému bylo spuštěno vyšetřování ruské role. V českých médiích z toho ale iDnes, Krajské listy a bohužel i Echo udělaly doklad o tom, že žádné ruské vměšování do voleb nikdy neproběhlo.
Carter Page a zvláštní soud pro schvalování odposlechů
To neznamená, že má FBI v tomto ohledu úplně čisté svědomí. Informace ze Steeleovy složky byly použity jako argumenty pro zvláštní soud schvalující odposlechy. Zároveň ovšem je doloženo, že FBI už v té době měla informace o tom, že obsah složky nemusí být úplně spolehlivý. Měla povinnost soudu tato zjištění předložit, ale neučinila tak. To je samozřejmě hrubé porušení pravidel. Psali jsme o tom již v roce 2019, kdy se zpráva dostala na veřejnost.
U soudu schvalujícího tajné odposlechy se podezřelý logicky nemá jak hájit, a tak má vyšetřující orgán povinnost sdělit soudu všechny informace; a to i ty, které nutnost nasadit odposlechy zpochybňují. V tomto pracovníci FBI nesporně selhali. Jenže zaprvé se zdá, že takovéto „rybaření“ bohužel je poměrně běžné a zdaleka se netýká jen počátků Muellerova vyšetřování ruského vlivu na volby. Zadruhé to je už dva roky stará informace.
Nového nic
Zatčení Dančenka tak vlastně zpochybňuje něco, co již dávno zpochybněno bylo a co navíc v závěrečné zprávě Muellerova vyšetřovacího týmu vůbec použito nebylo. Způsob, jakým FBI Steeleovu složku využila pro získání povolení k odposlechům Cartera Page, je samozřejmě závažná věc, ale na výsledky vyšetřování nemá vliv. Samotní vyšetřovatelé vedení Robertem Muellerem informace z ní po prověření přestali využívat jako nespolehlivé a neověřitelné.
Vyšetřovací tým vedený Johnem Durhamem, který bývalý ministr spravedlnosti William Barr pověřil právě vyšetřováním postupu vyšetřovatelů, zatím nezpochybnil ani jediný ze závěrů Muellerovy zprávy. Jeho pátrání vedlo k obviněním několika lidí, ale neprokázalo, že by tzv. Russia Probe byla nesmysl nebo že by to byl hoax.
Crossfire Hurricane
Muellerovy závěry jsou tak zatím stále nezpochybněné a zatčení a obžaloba Igora Dančenka na tom nic nezmění. Operace Crossfire Hurricane, což bylo vyšetřování možné ruské snahy volby ovlivnit započaté ještě před jmenováním zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera, bylo spuštěno především jako reakce na informace o Georgovi Papadopulosovi, který byl tehdy členem Trumpova zahraničně-politického týmu.
Steeleova složku a informace z ní FBI prověřovala, ale vyšetřování nezačalo kvůli nim. To koneckonců potvrdilo i tzv. Nunesovo memorandum, dokument vypracovaný kanceláří blízkého Trumpova spojence Devina Nunese sedícího ve Sněmovním výboru pro tajné služby. Zpochybnění věrohodnosti Steeleovy složky tedy nezpochybňuje ani počátky vyšetřování ruského vlivu na volby, a tím méně jeho závěry.
Muellerova zpráva
Dvouleté vyšetřování ruské snahy ovlivnit volby v roce 2016 v Trumpův prospěch a možného zapojení lidí z Trumpova týmu do této snahy skončilo celkem 34 obžalobami. Všech osm lidí, kteří skutečně stanuli před soudem, bylo odsouzeno, a to včetně blízkých spojenců bývalého prezidenta, Rogera Stonea, Paula Manaforta, Michaela Flynna, Michaela Cohena a George Papadopulouse.
První tři jmenované Trump osobně omilostnil před svým odchodem z úřadu. Dále bylo obviněno 26 ruských občanů včetně 12 agentů ruské tajné služby GRU. V tomto případě ovšem z logických důvodů k soudu nedošlo a nejspíš nedojde. Nic z toho, co Durham zatím zjistil, nevedlo ke stažení ani jiné revizi jediné obžaloby. Její závěry koneckonců potvrdila i Horowitzova zpráva z roku 2019. Ta vznikla také na popud ministra spravedlnosti Barra s cílem prověřit postup FBI v případě Russiagate.
Muellerova zpráva konstatuje, že se Rusové snažili volby ovlivnit a že lidé z Trumpova týmu se provinili lhaním a mařením vyšetřování. Zmiňuje dokonce i četné kontakty prezidentových nejbližších včetně jeho syna s ruskými prostředníky, byť ty k obžalobě nevedly. Durhamovo vyšetřování zatím ukazuje, že si FBI v případě Cartera Page vedla hanebně, nic víc a nic méně. Oba tyto závěry mohou platit – a také platí – současně. Ruské vměšování do voleb v roce 2016 je pořád prokázaným faktem.