Jiří Nantl má ambici stát se hejtmanem Jihomoravského kraje. Na ODS se dívá jak z pohledu regionů, tak i řadových členů či voličů. V rozhovoru pro deník FORUM 24 říká, že převládající nálada ve straně jasně ukazuje, že Občanská demokratická strana nebude na celostátní úrovní spolupracovat s hnutím ANO. A vysvětluje i to, proč je Antibabiš pozitivní pojem.

Co znamenal kongres ODS, který proběhl v lednu 2020, pro další vývoj ve straně?

To ještě uvidíme. Pro mě osobně je v průběhu kongresu, ale i v debatách, které probíhaly před ním i po něm ohledně kandidátů do vedení poselstvím, že potřebujeme přemýšlet o celkové modernizaci strany. Nemám ale na mysli v první řadě modernizaci personální, ale možná spíš strukturální. Uvědomil jsem si, že jsme velmi tradiční stranou v tom, jak fungujeme, jaká je logika voleb předsednictva. Věc se často odvíjí od vyvažování regionů naší země. Vedle toho mají místopředsedové strany určité funkce takříkajíc provozní, které týkají vnitřního chodu strany. To jsou hlediska, která náš volič víceméně není schopen vnímat a očekává osobnosti výrazně reprezentující jasně definované názorové proudy. Myslím si, že budeme muset najít cestu, jak být srozumitelnější v tom, jaký obsah politiky jednotliví členové předsednictva reprezentují.. Řada zahraničních stran našeho typu dokonce do nějaké míry odděluje vedení provozně-logistických záležitostí strany od politického leadershipu. Tuto debatu bychom podle mého názoru měli uvnitř strany začít vést.

Na sjezdu se událo hned několik překvapivých věcí. Nezvolení paní Udženiji, projevy Pavla Novotného či Alexandra Vondry. Jak to hodnotíte?

Problém tradičních stran, které mají hodně členů a mají regionální organizace, je v tom, že logika našeho fungování se nemusí vždy potkávat s tím, jak to vnímá typický volič. Na druhou stranu vystoupení Pavla Novotného i zvolení Saši Vondry byly věci očekávané. Nezvolení Sandry Udženiji bylo pro mě osobně spíš překvapení, i když jsem vnímal jistou polarizaci názorů již před kongresem. Volby jsou tajné, ostatně zde se ukázalo, že vnitrostranické volby jsou v ODS skutečné a ne někým režírované, takže o příčinách se dá jen spekulovat, ale řekl bych, že už před kongresem se Sandra svými výroky ohledně možností spolupráce s Andrejem Babišem poměrně hodně minula s naladěním uvnitř strany. 

V regionech existuje jasné vymezení proti hnutí ANO?

To vnímám velmi silně. Tím, jak jsme se historicky jako ODS vyvíjeli od zániku Občanského fóra jako jeho nástupnická strana, jsme svými hodnotami, způsobem organizace a fungování vlastně antitezí hnutí ANO. Reprezentujeme přístup založený na parlamentní demokracii proti vůdcovskému hnutí. A samozřejmě v konkrétní místní rovině často hraje roli to, že existuje i určitá antipatie našich členů vůči těm, kdo vstoupili do ANO jako bezhodnotového výtahu k moci.

Některé strany včetně ODS ale často naskakují na marketingovou linii Andreje Babiše a zaklínají se tím že nejsou Antibabiš. Vy popisujete to, co je na vymezení se proti ANO naopak pozitivní a důležité z hlediska dalšího směřování České republiky. 

Volba mezi ANO a námi je volba mezi zastupitelskou demokracií s omezenou rolí vlády ve společnosti a  vůdcovským hnutím, které patří jedinému člověku – on má ostatně i ochranné známky k tomu hnutí – které tím pádem z definice nemůže mít jinou aspiraci než usilovat o vůdcovský stát. A v tomto smyslu bych řekl, že Antibabiš je určitá zkratka, která ale nakonec vystihuje obsah, který je pozitivní, ne negativní. 

Apel, aby to ale nebyl jen Antibabiš, odráží dle mého názoru volání zejména střední generace, kam patří hodně našich voličů, kteří chtějí propracovanou dlouhodobou politickou vizi odpovídající na jejich konkrétní životní zkušenost. Naši voliči a potenciální voliči jsou lidé, kteří mají děti, pro které chtějí dobrou budoucnost, a starají se často nejen o sebe a svoje děti, ale už také o své rodiče.. Jim je jasné, že řada věcí se v dlouhodobém horizontu bude muset změnit, ať už sociální systémy, veřejné služby nebo infrastruktura. A zároveň jsou to přemýšliví lidé, kteří chtějí vidět nejen hesla, ale také promyšlené a proveditelné kroky. To je něco, na čem se já snažím v ODS dlouhodobě pracovat například ve školské politice, v Jihomoravském kraji teď jako lídr kandidátky do zastupitelstva na vizi celého kraje. Ten chceme udělat dobrým místem pro život všech generací, překlenout rozdíly v kvalitě života mezi velkými městy a venkovem, dám lidem prostor pro svobodnou volbu, kde a jak žít, aniž by se tím příliš museli vzdávat těch či oněch životních možností.

Dále čtěte

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

Pokud se médium nerozhodne zpoplatnit svůj obsah na webu, nezbývá mu než se alespoň částečně spoléhat na dobrovolnou podporu čtenářů.

To ale není v protikladu s vymezením se proti hnutí ANO.

Není. Vymezení se proti hnutí ANO a jejich pojetí politiky vnímám jako něco, co je před závorkou. Musíme řešit důchodovou reformu, nastavení vzdělávacího systému, nastavení veřejných a sociálních služeb a oživení venkovských částí našeho státu. Ale to dává smysl jen ve chvíli, kdy je země svobodná a není ovládána subjektem, jehož existence ze své podstaty dává smysl jen v případě, že je u moci. Debata musí být o střetu politických pohledů, to se ale může odehrávat jen ve chvíli, kdy politika má obsah. Ten problém s hnutím ANO spočívá mj. v tom, že oni žádný jasný obsah politiky nemají. To není žádná abstraktní hodnotová kritika či moralizování. Jde o to, že když s někým chcete jednat o koalici, potřebujete, že váš partner za něčím dlouhodobě stojí a že neotočí, kdykoli zjistí, že by bylo momentálně výhodnější dělat něco jiného. Samo hnutí ANO, pokud se mu nepodaří zcela ovládnout stát – což si myslím, že bude těžší než oni předpokládají – se tím trochu blokuje jako seriózní politický partner pro ostatní. Reálně nikdo moc neví, zda je s nimi možné a smysluplné uzavírat jakoukoli dohodu o konkrétní věci. Zejména u zásadních systémových věcí je nemožné, aby důležitý politický subjekt pořád jen kličkoval ze strany na stranu.

Hodně se mluví o spolupráci ODS a KDU-ČSL. Jak to vidíte v nejbližších, tedy krajských volbách?

Krajské volby jsou teď už  velmi blízko a bylo by asi obtížné nějak moc měnit přípravu jednotlivých stran na ně. Všechno závisí na podmínkách konkrétního kraje. Řekl bych, že mnohé ukáže a bude daleko důležitější postup po volbách. Pokud k sobě budou strany mít blízko a může se otevřít cesta k něčemu, co já bych vítal, a to by byla nějaká forma předvolební spolupráce, možná i koalice pro parlamentní volby v roce 2021.

Věříte, že může vzniknout koalice, která porazí Andreje Babiše?

Myslím, že může, ale je třeba jasně si říct, že  sestavení vlády, která by odstavila Andreje Babiše, se neobejde bez Pirátů. Míček je v tom asi do značné míry na jejich straně, protože oni jsou zatím také dost založeni na vymezení proti tradičním stranám. Čas od času prostě jedou linku, kterou můžeme zjednodušeně nazvat digitální Babiš. Určitě to pro ně bude velké rozhodování a bude dobré vytvářet jim k tomu prostor. Osobně nejsem nakloněn tomu, když se někdy o Pirátech říká, že jsou neomarxisti a podobně. Protože jednak podle mého názoru vesměs spíš asi nejsou a navíc si myslím, že oni sami ještě zcela nevědí, co jsou. Středovost Pirátské strany je aritmetickým průměrem všech názorů v ní zastávaných, říká jeden můj známý, který se tam v Praze angažuje. Myslím, že před sebou mají hodně vnitřní práce, je to malá strana, která mimo Prahu v podstatě nemá lidi. Zásadní po volbách 2021 nicméně bude, jestli půjdou s námi, nebo s Babišem. Takhle podle mého názoru stojí otázka příští vlády i role Pirátů v českém politickém systému

Kdyby ODS sestavovala vládu, jaký si myslíte, že bude její největší úkol?

Bude to obnova státu. Státní aparát je zdevastován. Podívejme se, jak byl zaveden zákon o státní službě, jsou tu problémy mezi státem a kraji například v otázce financování veřejných služeb, vzdělávání, a tak dále. Systémové úkoly jsou určitě zásadní. Jsou tu velké výzvy – reakce na stárnutí populace, což ovlivní nejen důchodový, ale i vzdělávací systém. Otázka vývoje podob práce a reakce legislativy na tento vývoj, organizace zdravotní péče a řešení finanční udržitelnosti zdravotního systému při stále lepších a dražších způsobech léčby, zajištění přístupu ke kvalitnímu vzdělání na všech místech v zemi, obnova venkova, který se vylidňuje. Bojím se ale, že po šesti letech vlády ANO a ČSSD je devastace státního aparátu tak velká, že aby se něco dalo udělat, bude opravdu nutné obnovit stát. Jenže sebegeniálnější politik nic nevyřeší mávnutím kouzelné hůlky, bez podpory fungujícího a motivovaného státního aparátu. Já prakticky celý profesní život pracuji ve vrcholovém managementu a naprosto zděšeně zírám, jak dnes premiér Babiš paušálně útočí na státní úředníky, že pracují špatně a škodí. Takové jednání by v nějaké firmě bylo zcela nemyslitelné, jednak tím šéf přiznává svoji neschopnost to uřídit, kdyby to byla pravda, ale hlavně jsou tyto útoky na úředníky krokem k demoralizaci státní správy a výzvou těm nejkvalitnějším, aby odešli, protože jejich profesní čest tohle nemůže unést. Myslím, že reforma a opětovné pozdvižení státní služby musí být jedním z prvních úkolů nové vlády.

ODS je podle vás strana pro střední generaci. Jak oslovit mladé?

Musíme být nejen konzervativní, ale i liberální.

Je to možné?

Ano. I to souvisí s modernizací strany a s otevřeností procesu výběru kandidátů, který je u nás velmi demokratický. Možná se na něj ale musíme podívat ještě jinak. Na kandidátce v Jihomoravském kraji máme zástupce všech generací. Zkušené starosty sloužící ve svém městě několikáté funkční období, ale třeba také třicetiletého člověka, který ve svém věku už vybudoval vlastní vinařství. 

Je to samozřejmě i o tématech. Musíme mladé generaci dát najevo, že toho pro ni chceme hodně dělat. Ať jde o školství nebo třeba o možnosti bydlení nebo startu podnikání. Na druhou stranu, a to bude určitě nevýhoda  třeba vůči Pirátům, my se prostě obracíme hlavně na lidi, co se o sebe chtějí starat sami. Když se budeme bavit třeba o otázce bydlení, my nikdy nebudeme slibovat, že to prostě zařídíme nebo zregulujeme a vše bude. Ale budeme například férově a realisticky nabízet lidem, že když si koupí byt v menším městě, kde to je levnější, ale budou pracovat třeba v Brně, tak my zařídíme, že tam bez problémů dojedou a jejich děti budou mít kroužky přímo ve škole, aby je nemuseli vyzvedávat v časném odpoledni a vystresovaní trávit půl dne logistikou. V každém případě,  těžištěm našich voličů zůstane střední generace, o tom jsem přesvědčen. Je to pilíř státu, ale dnes ne středobod jeho zájmu. Ti lidé mají spoustu praktických problémů a stát, případně kraj či obec, je musí umět zcela prakticky vyřešit.