Kandidáti na prezidenta. Danuše Nerudová, Petr Pavel, Andrej Babiš FOTO: Evropská unie / Štěpán Neubauer / Zuzana Bönisch / se souhlasem
FOTO: Evropská unie / Štěpán Neubauer / Zuzana Bönisch / se souhlasem
Kandidáti na prezidenta mají čas už jen do úterý 8. listopadu na shromáždění dostatečného počtu podpisů. Aby se mohli zúčastnit voleb, potřebují 50 tisíc podpisů od občanů, 20 podpisů poslanců nebo 10 podpisů senátorů. Někteří už tuto podmínku splnili, u některých je ale už teď jasné, že to do úterního termínu nestihnou. Přinášíme přehled osobností, které se do boje o Hrad zapojí.
Kdo sbírá podpisy občanů
Petr Pavel – generál ve výslužbě, bývalý vojenský předseda vojenského výboru NATO. Podpisy má nasbírané a na ministerstvo je odevzdá v pondělí 7. listopadu. Pavel je jedním ze tří kandidátů, které podpořila vládní koalice SPOLU, a patří mezi favority prezidentských voleb.
Generál Pavel vede kampaň oficiálně od září 2022. Jeho volební slogan zní „Vraťme Česku řád a klid“. Jedním z témat, která se ve spojitosti s Pavlem často objevují, je jeho bývalé členství v KSČ, což řada lidí bere jako problematické. „V letech 1985–1989 jsem byl členem KSČ. Tehdy jsem to vnímal jako součást své služby v armádě. Dnes vím, že to byla chyba,“ uvedl k tomu Pavel.
Danuše Nerudová – ekonomka, bývalá rektorka Mendelovy univerzity. Podpisů od občanů nasbírala přes 100 tisíc, odevzdala jich ale jen něco přes 80, protože se chtěla vyhnout vysoké chybovosti. Nerudová je druhou z kandidátů, které podpořila koalice SPOLU. Podle posledních průzkumů patří ve volbách mezi přední favority.
Tomáš Březina – zakladatel společnosti na výrobu betonových prvků. Potřebný počet 50 tisíc podpisů údajně sesbíral už v polovině června, sbírá ale až do poslední chvíle. Na ministerstvo je ještě neodevzdal.
Březina se podle svých slov zaměřuje na „české lidi“ a „české problémy“. Je zdrženlivý ohledně odsouzení války na Ukrajině, odůvodňuje to tím, že nemá dostatečné vzdělání v historii vztahů mezi oběma zeměmi.
Vladimír Boštík – bývalý starosta Vraclavi. Kandidoval už v minulých prezidentských volbách, ale nasbírané podpisy nakonec neodevzdal na ministerstvo, přestože jich měl okolo 70 tisíc. Kandidaturu do voleb v roce 2023 oznámil už loni v létě pro případ, že by se konaly předčasné volby. Momentálně má údajně kolem 65 tisíc podpisů, zatím je ale neodevzdal.
Karel Diviš – bývalý sportovní novinář a podnikatel v technologiích. „Získal jsem potřebný počet podpisů pro kandidaturu na prezidenta České republiky,“ oznámil ve čtvrtek na sociálních sítích. Na páteční tiskové konferenci pak má oznámit své vize a ostrou fázi kampaně do prvního kola.
Jiří Kotáb – soukromý ombudsman. V minulosti působil ve straně Úsvit Tomia Okamury, poté se ucházel o poslanecké křeslo za Blok proti islámu a KSČM. Již v červnu oznámil, že má podpisy nasbírané. Kotáb sám sebe považuje za prvního tělesně postiženého kandidáta na prezidenta.
Josef Středula – předseda Českomoravské konfederace odborových svazů. 1. listopadu jeho tým oznámil 50 tisíc nasbíraných podpisů, přesné číslo ale oznámí až v úterý. Ještě jedná se senátory o jejich podpoře. Středulovi vyjádřil podporu současný prezident Miloš Zeman ještě předtím, než vůbec oficiálně oznámil svou kandidaturu.
Alena Vitásková – bývalá šéfka Energetického regulačního úřadu. Podpisy nasbírala už v červnu. Přesto ale není jasné, zda se nakonec souboje zúčastní. Na ministerstvo chce totiž odevzdat podpisů nejméně 100 tisíc. „Bez masivní podpory občanů, pouze s něco přes 50 tisíci podpisy, které vyžaduje zákon, bych se ocitla v šedi ostatních kandidátů. Již na počátku jsem sdělila, že za těchto okolností se voleb nezúčastním,“ uvedla Vitásková.
Kdo spoléhá na podporu zákonodárců
Andrej Babiš – předseda hnutí ANO, poslanec. Ve středu měl podpisy 56 poslanců ANO, chce je odevzdat v pátek. Babiš je momentálně trestně stíhaný v kauze Čapí hnízdo, rozsudek by mohl padnout ještě před prezidentskou volbou.
Jaroslav Bašta – poslanec SPD. Má podpisy od svého poslaneckého klubu a odevzdal je už 5. října. Podle Okamury je to jediný kandidát za SPD.
Pavel Fischer – senátor. Získal podporu 54 poslanců a senátorů, podpisy odevzdal ve čtvrtek. Fischer je také třetím kandidátem, kterému vyjádřila vládní koalice podporu.
Jedním z témat, které se opakovaně objevuje v souvislosti s Fischerem, je uzákonění manželství pro všechny. Fischer by podle svých slov zákonu nestál v cestě, v jeho osobním přesvědčení je ale manželství pouze muže a ženy. V rozhovoru pro Deník N řekl, že zrovnoprávnění stejnopohlavních manželství posiluje obavy o obchod s dětmi.
Denisa Rohanová – prezidentka České asociace povinných. Má 20 podpisů poslanců z minulé poslanecké sněmovny, které již odevzdala na ministerstvo. Právníci ale zpochybňují, že by podpisy bývalých poslanců mohly stačit.
Tomáš Zima – bývalý rektor Univerzity Karlovy. Kandidátní listinu poslal na ministerstvo v polovině října. Původně sbíral podpisy občanů, potom k nim připojil 13 senátorů. Zima od loňského podzimu stojí v čele konzilia, které dohlíží na péči o Zemana.
Kdo ještě nemá jasno
Hynek Blaško – europoslanec. Poté, co se rozhádal s hnutím SPD, se již nemohl spolehnout na podpisy zákonodárců, takže sbírá ty od občanů. Zatím ale neposkytl žádné další informace o jejich počtu.
Marek Hilšer – senátor. Sbírá podpisy jak od občanů, tak od senátorů, podle CNN Prima News je už odevzdal na ministerstvu.
Karel Janeček – miliardář, matematik, filantrop. Sbírá podpisy občanů, ale není jasné, zda potřebný počet získá. Momentálně jich má něco přes 40 tisíc.
Josef Skála – bývalý předseda KSČM. Sbíral podpisy mimo jiné na protivládní a odborářské demonstraci. Odmítá zveřejňovat jejich stav do konce týdne.
Kdo už to vzdal
Miloš Knor – komik a moderátor. Kandidaturu vzdal na konci října. Nepodařilo se mu nasbírat dost podpisů, měl jich něco přes 10 tisíc. „Dohromady jsme dali kolem 10 tisíc podpisů. Jestli jsme za těch 11 měsíců získali tolik podpisů, za zbývající měsíc a kousek jen velice těžko dám zbylých asi 40 tisíc,“ oznámil ve videu na sociálních sítích.
Ivo Mareš – mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické. Kandidaturu vzdal 2. listopadu. V polovině října měl kolem 30 tisíc nasbíraných podpisů.
Cyril Svoboda – exministr a bývalý šéf lidovců. 12. října požádal o podporu senátory, někteří z nich mu prý i podpis slíbili, ale Svoboda o den později svou kandidaturu zarazil.
Klára Long Slámová – advokátka, jako obhájkyně působila v několika mediálně známých kauzách včetně případu nájemného vraha Jiřího Kájínka. Kandidaturu oznámila v květnu 2021, po roce si to ale rozmyslela.
Kdo o tom mluvil
Jakub Olbert – šéf hnutí PES. S podpisy se údajně nachází těsně pod hranicí 50 tisíc, podle jeho slov ale nejspíš nestihne získat potřebný počet.
Milan Rokytka – bývalý komunistický novinář Haló novin. Na svém transparentním účtu je momentálně v mínusu.
Jaroslav Turánek – vakcinolog. Sbíral podpisy především na protivládních demonstracích, pravděpodobně jich ale nemá dost.
Petr Hannig – zpěvák, producent. Podle CNN Prima News zkoušel nasbírat podpisy u senátorů.
O kandidatuře mluvili, také Radek Hyklan, Libor Michálek a Ivan Smetana. Není ale jasné, jak jsou na tom se sběrem podpisů. Kromě nich kandidaturu v minulosti nevyloučili ani nepotvrdili například Vladimír Dlouhý, Miroslava Němcová či Jiří Paroubek.
