Na webových stránkách České strany sociálně demokratické můžeme najít seznam kandidátů do senátu pro letošní říjnové volby. Je to pozoruhodná sestava, celkem 20 mužů. Nachází se mezi nimi šest současných členů horní komory parlamentu, dva ředitelé nemocnic, dvojice lékařů, čtyři starostové, jeden náměstek primátora, ředitel hasičského záchranného sboru, dva bývalí poslanci a také jeden někdejší pomocný pyrotechnik, extraligový házenkář či certifikovaný makléř. Kolik z nich asi uspěje a do senátorského křesla usedne a co voličům vlastně nabízejí?
Kandidáti, které sociální demokracie nasazuje v podzimních senátních volbách, to nebudou mít snadné – ucházet se o senátorských post pod značkou ČSSD v této době není jednoduché. Jednotlivým zájemcům o místo v Senátu proto nezbývá nic jiného než se na sebe snažit upozornit a ve zkratce sdělit, co je pro ně podstatné, případně proč by občané ve volbách měli volit právě je.
Velmi zajímavé a vypovídající je motto, které jednotliví kandidáti na stranickém webu uvádějí. Najdeme ho u všech kromě bývalého předsedy senátu a jeho dnešního místopředsedy Milana Štěcha a ředitele Fakultní nemocnice Motol a někdejšího ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka.
Na jednom místě tak můžeme pobrat nejen mnoho moudrosti a životní pravdy, ale také nalézt řadu důvodů, proč dát tomu kterému sociálně-demokratickému kandidátovi do horní komory svůj hlas. Pozoruhodné je především to, jak různě jednotliví senátní uchazeči kolonku „motto“ pojali.
Celou jednu kategorii tvoří hesla, která se vztahují k práci. Jsou to právě „lidé práce“, ke kterým se sociální demokraté setrvale hlásí a jejichž zájmy chce hájit. Patří sem třeba motto: „Nenaučíš-li se v mládí pracovat, ve stáří se Ti práce stane nesnesitelnou“, se kterým jde do voleb Jiří Liška kandidující ve volebním obvodu Plzeň-město.
Starosta městského obvodu Svinov Radim Smetana, který v minulosti působil například jako vedoucí geodet či autorizovaný lektor, pro změnu říká: „Otec mne neučil lásce k práci. Naučil mne pracovat.“ Už zde chybí snad jen okřídlené „bez práce nejsou koláče“ nebo „práce člověka šlechtí“ a nějaký sociálně-demokratický rebel by se mohl poněkud vymykat s heslem „nejen prací živ je člověk“.
Selský rozum a poctivá tradice
K práci se, byť možná trochu vzdáleně, vztahují i další motta senátních kandidátů za ČSSD: „odmítám výraz ‚nejde to’“ či „pomáhat druhým tam, odkud jiní utíkají“, což svým potenciálním voličům vzkazuje František Mencl, který se celý profesní život věnoval oblasti požární ochrany.
Pak je tady kategorie obecné pravdy. Zde se dozvíme, že „život není černobílý“ a že nejdůležitější je „řídit se selským rozumem“. Dále je tu nemálo vágních předvolebních sloganů, které všechny působí velmi podobně a ve výsledku jsou zaměnitelné a splývají do jednoho homogenního slepence: „slušně a poctivě“, „poctivá tradice“, „srdcem a rozumem“, „společně dokážeme víc“ či „zásadovost, spravedlnost“.
Další podskupinou jsou motta, ve kterých kandidáti činí narážku sami na sebe: „pacienti mi důvěřují, věřte mi dál i Vy“ nebo „zejména ty věci, o kterých nemůže rozhodovat jen jedinec sám, mě nejvíce zajímají“ anebo „dobří senátoři se vracejí – s rozvahou a pokorou“, zdůrazňuje bývalý senátor Jiří Lajtoch.
Poslední kategorií jsou hesla, ve kterých adepti na senátorský post slibují něco konkrétnímu regionu, v němž kandidují: „Praha dostupná. Budu podporovat dostupné bydlení, regulaci Airbnb, dostupnou kulturu a daňové asignace“, „jdeme do toho společně, aby byl hlas lidí z Vysočiny slyšet“, „hájím Vaše zájmy. Pomáhám rodnému kraji. Volte jistotu!“, „vlastenectví, zkušenosti a hrdost na region, v němž žiji, odkud pocházím a kde působím celý život, to jsou kořeny, z nichž vycházím a které mne motivují ke kandidatuře do Senátu“.
Když se to všechno shrne a dá dohromady, ukazuje se, že nejlépe z toho nakonec vycházejí právě Milan Štěch s Miloslavem Ludvíkem, kteří žádné motto nemají. Než heslo, které vyznívá směšně, hloupě anebo příliš úporně, krkolomně a snaživě, je lepší ho raději vůbec nemít.
