Toto je příběh tří sourozenců. Dva uvízli v protektorátu a zahynuli ve vyhlazovacích táborech, třetí odjel začátkem třicátých let do čínské Šanghaje, kde později založil československou vojenskou jednotku.

Marii Taussigové chybělo koncem roku 1939 jen pár dní do šestatřiceti, Jaromíru Taussigovi bylo necelých čtyřicet dva. Ona se nikdy nevdala, on se nikdy ne­­oženil, a tak společně sdíleli svůj sourozenecký úděl. Jako mnoho jiných československých Židů i oni usilovali v průběhu roku 1939 o emigraci. Oproti většině, která směřovala do Velké Británie, respektive Spojených států, byl ovšem jejich cíl mnohem vzdálenější – chtěli odjet do čínské Šanghaje, kde žil a podnikal jejich bratr Vladimír Jiří.

V přípisu policejního ředitelství z 10. ledna 1939, jenž se dochoval v úřední složce Marie Taussigové, se říká: „Předložila dopis od svého bratra. Cestu si bude hradit sama a bude mít na cestu asi 50 000 Kč svých peněz. Odcestovat chce ihned po vyřešení všech formalit. Jest dosud svobodná a dle udání bez všech závazků. Jedná se o cestovní pas vystěhovalecký.“

Do pětimilionové Šang­haje zamířilo na konci třicátých let asi třicet tisíc židovských emigrantů, nejčastěji z Německa a Rakouska. Několik set uprchlíků sem dorazilo také z Československa. Metropole, jejíž život řídila městská rada složená ze západních občanů, lákala vysokou životní úrovní i evropským způsobem života. Status „otevřeného města“ přitom znamenal, že k usazení v Šanghaji nebyla potřeba žádná víza ani jakákoli jiná povolení nebo záruky. Jediné, co musel uprchlík mít, byly peníze na cestu, tranzitní víza a samozřejmě povolení k odjezdu z domovské země. Jenže právě to, tedy opuštění protektorátu Čechy a Morava, se v průběhu roku 1939 komplikovalo, až se po německém napadení Polska (1. září 1939) stalo takřka nemožným.

Dobře situovaná rodina

Sourozenci Taussigovi pocházeli ze staré pražské rodiny. Jejich otec, obchodník Karel Taussig, se po svatbě s Julií, rozenou Ascherovou, usadil v devadesátých letech 19. století v Karlíně. Tady se také narodili synové Jaromír (1898) a Vladimír Jiří (1899). Na přelomu století se celá rodina přestěhovala na Nové Město, do jednoho z nejvýstavnějších…