V půlce dubna vyjde v časopise německých krajanů LandesEcho obsáhlý rozhovor s poslancem a předsedou Zahraničního výboru Poslanecké sněmovny knížetem Karlem Schwarzenbergem, který s ním vedl v Čechách žijící německý novinář Hans-Jörg Schmidt, kterému deník FORUM 24 vděčí za exkluzivní možnost rozhovor v předstihu vydat.

Karel Schwarzenberg, bývalý ministr zahraničních věcí České republiky, je přesvědčeným Evropanem. V rozhovoru pro LandesEcho ale Evropské unii vyčítá nedostatečnou ochotu k reformám, nazývá Západ namyšleným a kritizuje jeho chování vůči zemím Visegrádské čtyřky. Prezident Miloš Zeman podle jeho mínění podkopává fungování právního státu.

LandesEcho: Evropská unie slavila na konci března 60. výročí Římských smluv, které tvoří základ dnešní EU. Je to také pro vás osobně důvod k oslavám, pane Schwarzenbergu?

Karel Schwarzenberg: Ale určitě! Unie od té doby prošla neuvěřitelným vývojem, je to ohromný úspěch. Stvořili jsme něco, co zamezilo jakémukoliv nepřátelskému rozkolu mezi jednotlivými členskými zeměmi. Dosáhli jsme velkého blahobytu, zavedli jsme vysoké sociální standardy. Na to můžeme být opravdu hrdí. Zároveň bychom si ale také měli uvědomovat, že EU není hotovou záležitostí, ale musí být stále ještě chápána jako vyvíjející se společenství. Zdaleka ještě nejsme na konci.

Samozřejmě se neustále objevují lidé, kteří by vývoj rádi zastavili. Například Václav Klaus přehlédl, že EU není ekonomický projekt, ale politický. Tak to bylo Jeanem Monnetem a dalšími zakladateli od začátku plánováno. Ano, Unie představuje ekonomický úspěch, ale přesto to není ekonomický projekt.

LandesEcho: Nemáte při současných odstředivých tendencích strach o Evropskou unii?

Schwarzenberg: Můj největší strach nemám z vnějších nepřátel EU – z Putina, Trumpa, případně někoho dalšího –, ale z neschopnosti k reformám. Staré Rakousko po první světové válce také nezničili spojenci nebo Masaryk, ale neschopnost provádět reformy v posledních desetiletích 19. století. Pokud v EU neprovedeme reformy, které potřebujeme, pak se nesmíme divit, pokud dojde k problémům. Neustále mluvíme o principu subsidiarity, ale neprosazujeme ho. Proč se lahodná meruňková marmeláda z Wachau nesmí nazývat marmeládou nebo proč se skvělý ovčí sýr od polských nebo slovenských výrobců najednou nesmí nazývat ovčím sýrem? To, o čem rozhodují v Bruselu, je opravdu směšné. Určité záležitosti, jako např. bezpečnostní nebo zahraniční politiku, musíme dělat společně. Ale právě jen je.

LandesEcho: Předseda Evropské komise Juncker si po brexitu od zbývajících 27 zemí slibuje větší ochotu k solidaritě.

Schwarzenberg: Kéž by ho Bůh vyslyšel! Brexit představuje pro Evropu obrovskou ztrátu, porážku i selhání EU, ale je i těžkou ránou pro Británii. Přesto nemám dojem, že by z toho kdokoliv v Bruselu vyvodil nějaké závěry. Všichni tam jsou opět přesvědčeni, že jsou nejlepší. Musíme se přestat v Bruselu zaobírat nepodstatnými věcmi. Chci, aby se EU opět vrátila k podstatě.

LandesEcho: Možná ještě předtím EU za přispění Marine Le Penové zanikne.

Schwarzenber: Tak rychle konec nepřijde. Situace by ovšem byla nesrovnatelně horší. Myslím si, že i madam LePenová – stejně jako pan Trump – bude valit bulvy, až do Elysejského paláce napochodují její lidé s konkrétními čísly o stavu Francie. Pak ji osvítí Duch svatý a vše udělá jinak. Vadí mi demagogové v politice. Nejsou schopni dodržet své slovo – někdy zaplať Pánbůh – a celou politiku tak znevěrohodňují. Pověst politiků už tak není obzvlášť dobrá.

LandesEcho: Je třeba se po komplikacích se znovuzvolením Donalda Tuska obávat i věčných problémů s Polskem?

Schwarzenberg: Ano, záležitost s Polskem byla poněkud bláznivá. Upřímně ale nechápu tvrdé zacházení, jmenovitě německého tisku, s Polskem. Mnohé mi tam v současné době také nepřipadá sympatické, není to můj šálek čaje. Ale přesto: pokud v jedněch a těch samých novinách čtu, že v případě roztržky ohledně Tuska jde o přežití právního státu v Polsku a v jiném článku o dva dny dříve volají po zrušení sankcí proti Putinovi a požadují intenzivnější dialog s Ruskem, pak se ptám, kde zůstalo nějaké měřítko? Mají v Polsku politické vězně? Mají tam trestné tábory jako v Rusku? Současné varšavské vedení razantně zasáhlo proti ústavnímu soudu, to je pravda. Ale nikdo už nezmínil, že předchozí občanská vláda týden před svým odchodem u tohoto soudu ještě rychle umístila tři své lidi. Ne, s Polskem bychom měli zacházet daleko střízlivěji.

LandesEcho: Podceňuje Západ určitou citlivost Středoevropanů?

Schwarzenberg: Já si spíš myslím, že tam moc neznají jejich dějiny nebo je jednoduše ignorují. Musíme mít vždy na paměti, že Polsko má úplně jiné dějiny než mnoho dalších zemí. Svoboda tam nemá dlouhou tradici – jako ve všech našich středoevropských zemích. To vytváří jinou politickou kulturu na rozdíl od zemí, kde mají díky Američanům a jejich ochraně demokracii od konce války. To je nebe a dudy. Ale se západní namyšleností nás odsuzují: „Ti na východě nestačí na naše standardy.“ A tím u nás vše odsoudí.

LandesEcho: Rakouský spolkový kancléř Christian Kern požaduje „krácení subvencí, pokud Východoevropané nepřijmou žádné uprchlíky“. A není jediný.

Schwarzenberg: Já vím, že by někteří politici v Německu i jinde nejraději Visegrád už zítra odstranili. Ne, země Visegrádu mají společné problémy a společné slabiny, a je tedy i zcela přirozené, že se vzájemně radí a podporují. Vidět za tím spiknutí nebo protievropského ducha je čirý nesmysl. Více klidu, prosím. Západ měl před padesáti lety podobné problémy jako my dnes. Pouze to už zapomněl. Nyní nás podezírají, že jsme ničiteli Evropy. Ač to zní směšně, může to mít vážné následky. Co se týče Kerna, zapomíná, že platby jsou součástí složitých smluv. Otevřeli jsme naše trhy a oni slíbili, že budou platit. Toto dnes zpochybňovat by zavánělo dvojí morálkou.

LandesEcho: Jaké vážné následky?

Schwarzenberg: Vzájemné mlčení, ztrátu porozumění a odmítnutí jakéhokoliv pokusu se vzájemně chápat. Když se před dvěma lety vzedmula vlna vzrušení po Německem požadovaných uprchlických kvótách, řekl jsem, že už z dětství znám pořekadlo: „Am deutschen Wesen muss die Welt genesen“ (zhruba: Svět musí být osvobozen německou cestou). Vždy mi na tom vadilo slůvko „musí“.

LandesEcho: Dělá vám vůdčí role Německa starosti?

Schwarzenberg: Ne. Ale byl bych šťastnější, kdyby Německo občas projevilo více pochopení. Pro to, že určitý vývoj vyžaduje čas a také výměnu rozhodujících generací. My se nyní nacházíme zhruba v sedmdesátých letech tehdejšího Západu. To si musí na Západě uvědomit a nereagovat na některé záležitosti pokaždé tak pobouřeně. Za sto let to bude vyřízené, ale dnes ještě ne.

LandesEcho: Prezidentský kandidát rakouských svobodných Norbert Hofer během svých návštěv, mj. v Praze, vyjádřil blízkost k Visegrádským zemím. Mělo by nové vydání monarchie bez monarchy smysl?

Schwarzenberg: Hoferovi jsem to opravdu nevěřil. Chtěl tím především ukázat svůj protiunijní postoj. Bohužel byl a je proti Evropské unii. Proto hledal popularitu v bývalých zemích c. k. mocnářství. Podlehl stejnému klamu jako Brusel nebo Berlín, že je Visegrád protievropský. Osud Čechů, Poláků, Maďarů nebo Slováků mu přitom na srdci příliš neležel.

LandesEcho: I Česká republika se nyní musí rozhodnout, jaké místo chce zaujmout v EU po brexitu. Kam vede cesta Prahy, k jádru Evropy, nebo na její periferii?

Schwarzenberg: Byli bychom blázni, pokud bychom směřovali na okraj Evropy. Geograficky jsme srdcem Evropy a hospodářsky i politicky jsme s našimi západními sousedy úzce provázáni. Moje strana TOP 09 je pro zavedení eura. Hospodářsky se nám vede relativně dobře. Bylo by načase, abychom podali přihlášku do eurozóny. Říct to teď před volbami by pro vládu sice bylo hodně nepopulární, ale doufám, že k tomu bude mít odvahu po volbách.

Z podstaty věci bychom měli být těsně u rozhodovacích center Evropy. Jen naprostý blázen se sám nechá vyhodit od vyjednávacího stolu. Kritici tvrdí, že náš hlas není silný. Samozřejmě že nebudeme mít sílu Francie nebo Německa. Ale pokud budeme stát před dveřmi, budeme slyšet ještě méně.

LandesEcho: Prezident Zeman bude znovu kandidovat. Před lety jste mu těsně podlehl. Jak ho vidíte dnes?

Schwarzenberg: Jeho kandidaturu jsem očekával. Pokud by byly volby dnes, Zeman by je vyhrál. Největší problém je, že veškeré principy, které se v České republice od roku 1989 podařilo vybudovat, podkopává a jeden po druhém ruší. Pro mě za mě se může s Putinem, vládcem Rusů, setkat třikrát za rok. A pokud mu to činí potěšení, může poklonkovat čínskému „císaři“. Budiž mu to dopřáno. Daleko horší je, když v naší zemi upadá morálka. Zesměšňuje lidská práva. Bezohledně překračuje zákony a předpisy. Jedno, zda se jedná o zaměstnance Hradu, kteří neprošli bezpečnostními prověrkami, nebo jinak. Tento chybějící respekt před právem mi působí největší starost. Dnes bychom větu sv. Augustina vykládali takto: „Stát bez práva je jen státem pro zločineckou bandu kriminálníků.“

LandesEcho: Vy sám také ještě chcete kandidovat do parlamentu. Proč do toho ještě v tak zralém věku jdete?

Schwarzenberg: Působí mi zkrátka radost lézt ještě chvíli určitým lidem na nervy. Chovám neodůvodněnou naději, že politicky přežiji dva lidi: Zemana a nejspíš příštího premiéra Babiše. Klause jsem přece jenom už přežil.