Sobotní Právo přineslo velký rozhovor s bývalým předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Zarážející je na něm to, co je pro pana Schwarzenberga podstatné během celé jeho politické kariéry v ČR – jakási ležérnost, s níž se vyjadřuje k vážným problémům. Je velmi obtížné zbavit se dojmu, že je mu v zásadě úplně jedno, co plácne. Přitom řada dílčích věcí, které říká, je pochopitelná a správná. Respektive byla by správná, kdyby se jen ještě trochu domyslela.

Například: „Mně dělají starosti spíše naše prázdné kostely než jedna plná mešita“. Ano, větší problém než to, že jiní věří v něco, co nám nejde pod fousy, je to, že my nevěříme vůbec v nic. Náš problém není islám, náš problém jsme my. Když se z toho ale vzápětí vyvodí závěr: „Nesmíme zapomenout, že většině muslimů jdou ti extremisté taky na nervy“, je to cesta do slepé uličky. Odkud to Schwarzenberg ví? Jak to má spočítané? To je typický nechumelismus.

Stejně jako přesvědčení, že „to je vlna, která přejde“ (o militantním islámu). Žádné nebezpečí nepřejde, pokud se mu nějak účinně nečelí.

Taky mluvit o rozmařilosti „nás“ (zjevně Evropanů) je laciné a banální. „Byli jsme velice bohatí, vydělávali jsme spoustu peněz a utráceli je hlavně na různé programy potěšení“. To se dá říct vždycky a o všech a vždycky je to pravda – tak trochu. Zároveň z toho nic neplyne. Kromě toho, že je za tím cítit snaha probudit v lidech provinilost – provinilí lidé se pak dají snadno ideologicky zmanipulovat.

Kromě toho je to v některých ohledech taky pobuřující: „Od druhé světové války jsme si zvykli, že nás budou chránit Američané“ (nás zrovna „chránili“ až do roku 1989 Rusové). „Žili jsme v luxusu, ale na účet svých dětí a vnuků.“ Nemůžu říci, že bych v letech 1945–1989 zrovna umíral hlady, ale tohle obvinění od pana Schwarzernberga považuji osobně za drzost.

Způsob, jakým mluví o svém nástupci ve funkci, je rovněž pobuřující: „Mezi námi… vidím, jak se opravdu vyvíjí. Dneska má mnohem širší zájmy než jen ekonomiku. Zabývá se a přemýšlí hluboce o lidských právech a omezování svobody. Jak si rozšiřuje horizont.“ To je vlastně obvinění, že až dosud neuvažoval „hluboce“ o lidských právech, zajímala ho jen ekonomika a měl omezený horizont. Což jsou standardní výhrady Kalouskových oponentů, tedy hlavně mistrů v oboru kýčovitého žvanění na téma „Pravda a Láska“.

Nejhorší na tom je, že pan Schwarzenberg to zřejmě myslí dobře – chce Kalouskovi pomoci. Podobně jako když se ho redaktor ptá, zda je Kalousek věrohodný v roli za bojovníka za svobodu Tibetu a fanouška dalajlámy, a on odpovídá „na to potřebujete nějaký čas“. Přitom proč by člověk měl být zrovna fanouškem dalajlámy? Nemusí, měl by jen podporovat právo Tibeťanů na autonomii a sebeurčení (víc ani nežádají) proti čínským utlačovatelům. Dalajláma sem, dalajláma tam. Dalajláma je v současné době jejich legitimním představitelem, to je třeba respektovat. A člověk kvůli tomu ještě nemusí sdílet jeho vyznání a ideologii.

Úvahy toho typu, jaké vede pan Schwarzenberg, svědčí o hluboké trhlině, která vede uprostřed TOP 09 od jejího založení. Pro dnešní preference strany to nevěstí nic dobrého. Jenže tenhle problém si budou muset v „Topce“ vyřešit, jinak je to potopí.

Poznámka vyšla v internetovém politickém zápisníku Bohumila Doležala Události.