Když ministr financí Andrej Babiš v pořadu Máte slovo oznámil národu, že navrhne snížit daň na sudové pivo, odstartoval předvolební karneval populismu jemu vlastní. V následné bouřlivé reakci politické scény a médií by však nemělo zapadnout, že ve skutečnosti letos daně zvýšil. Jak je to možné?
[ctete]23244[/ctete]
Tři vývojové fáze
V úvodu nelze pominout, že šéf hnutí ANO projevil už tradiční pružnost a během necelého týdne několikrát posunul svůj názor.
V první fázi Andrej Babiš zaskočil koaliční partnery, když navrhl snížení daně z přidané hodnoty u sudového piva ze základní sazby 21 na nejnižší 10 procent. Okamžitě byl nejen opozicí obviněn z laciného populismu a vyvolal gejzír alternativních nápadů. Lidovci jej kritizovali, že před půl rokem zabránil snížení spotřební daně u piva, a nyní se tváří jako vlajkonoš tohoto nápadu. ČSSD požaduje snížit sazbu DPH u základních potravin.
Na tomto místě nelze nezmínit nezastupitelnou roli Babišova tisku, který návrh svého majitele naopak triumfálně přivítal na titulních stranách. Nešetřil v komentářích slovy jako „brilantní politická akce“ nebo „geniální tah, který se líbí pijákům a pivovarům“ a „vyrazí karty z ruky opozici“ v kritice elektronické evidence tržeb (Petr Kamberský: „Všech politiků sen“, Lidové noviny 30. 1. 2016).
Ve druhé fázi, kdy ministrova „brilantní akce“ narazila na hradbu neporozumění, původní návrh modifikoval a rozšířil jej na vodu i nealko. Ani s tím příliš nepochodil.
Ve třetí fázi vytáhl zatím poslední trumf, když prohlásil, že uvažuje o postupném snížení druhé sazby DPH z 15 na 10 procent. To vše se má projednávat na nejbližší koaliční radě dne 8. února.
Geniální tah?
Možná se komentátorům mediální divize Agrofertu jeví Babišovo manévrování kolem točeného piva jako „geniální tah“. Někdo jiný by však mohl namítnout, že jde jen o plácnutí do vody, které nelze brát příliš vážně. Proč?
Cena piva nezlevní, naopak bude stoupat. Tento krok by teoreticky znamenal snížení ceny půllitru piva o 2 až 3 koruny. Představa, že se tak skutečně stane, je ovšem naivní. Hospodským by se sice částečně ulevilo na marži, nicméně by si úsporu promítli do zvýšených nákladů. Sami výrobci přitom avizují, že cena piva bude stoupat. A nelze pominout odhady, podle kterých zavedení EET spolu s protikuřáckým zákonem (a s tím souvisejícím úbytkem klientely) mohou v řadě podniků zvýšit ceny levného piva až o 30 procent a třetinu z nich mohou zlikvidovat.
Tři sazby DPH v hospodách. Je zcela absurdní, že by pro účetnictví hospod platily tři sazby DPH. Pro točené pivo 10 procent, pro jídlo 15 procent, pro ostatní včetně lahvového piva a tvrdého alkoholu 21 procent. Podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka podobné změny vedou jen k dalšímu zaplevelení už tak složitého daňového systému.
Pokřivování trhu. Šéf hnutí ANO si nijak neláme hlavu s tím, že zvýhodňování jednoho druhu alkoholu na úkor ostatního zboží či služeb pokřivuje trh. Došlo by k narušování daňově rovných podmínek pro všechny potenciální uživatele EET. Podobný neliberální přístup není u současné vlády výjimkou, ale spíš pravidlem.
Kolize s evropským právem. Evropská směrnice zařazení alkoholu do nižší sazby DPH neumožňuje. Pokus obejít ji zařazením piva do kategorie „služeb“ je poněkud komický. Točené pivo má být považováno za restaurační „službu“, ale nalévání například tvrdého alkoholu už službou není. Jakou to má logiku?
Výpadek příjmů proti smyslu zavedení EET. Babiš vždy argumentoval hlavně tím, že zavedení EET zvýší výběr DPH o 12 až 15 miliard korun. Tyto odhady, samy o sobě velmi nereálné, se spolu s náhle se vynořivšími úvahami o snížení druhé sazby DPH stávají – v souběhu s vysokými náklady státu na obsluhu systému – naprostou chimérou. Pokud tedy nejde o zvýšený výběr daní, jde skutečně jen o aplikaci dozorového terorismu na malé podnikatele a živnostníky, který postihne všechny bez výjimky?
Snížení daní o 23 miliard korun zrušeno
Andrej Babiš často rád připomíná předchozí pravicové vládě, jak v rozporu se svými sliby zvyšovala daně. Daří se mu přitom zakrývat, že on sám nejenže v celkovém pohledu daně nesnížil, ale naopak zvýšil. Jím prosazené daňové změny jsou totiž do této doby jen kosmetické a jím tolik napadané přechodné zvýšení DPH zůstalo v podstatě nezměněno. Nesystémové zavedení třetí sazby této daně, které sám kritizoval, se týká jen malé části vybraných položek.
V dnešním budování lepších zítřků se zapomíná, že stabilizační balíček, který tehdy nebyl v Evropě uprostřed ekonomické krize ničím výjimečným, měl platit pouze tři roky (2013 – 2015). Zahrnoval nejen úpravy některých daní, ale i rozpočtové úspory v řádech desítek miliard korun ročně ve výdajích ministerstev, mzdách státních zaměstnanců a snížené valorizaci důchodů.
K jeho přijetí vedla pravici snaha udržet trend klesajících rozpočtových schodků a získat peníze na rozjezd důchodové reformy, k čemuž měly sloužit právě příjmy z přechodného zvýšení DPH o jedno procento. Vládní strany sice tratily na popularitě a leccos jim bylo vytýkáno, ale z hlavního cíle udržet veřejné finance v rozumných mezích, dnes částečně těží i současný kabinet.
Andrej Babiš už nemluví o tom, že zabránil snížení daní o zhruba 23 miliard korun. Už dnes měla platit jedna sazba DPH ve výši 17,5 procenta (s přihlédnutím ke zrušení důchodové reformy by mohla být nižší) a znovu jedna sazba daně z příjmu fyzických osob. Babišova vláda však z přechodné druhé sazby, tzv. solidární přirážky k dani z příjmu, učinila „přirážku“ trvalou. Totéž platí pro zastropování odvodů zdravotního pojištění.
Tím, že současná vláda tyto už schválené změny s účinností od 1. ledna 2016 zrušila, de facto způsobila zvýšení celkové daňové zátěže.
Model chování Věcí veřejných
Citelnější snížení daní by samozřejmě mohlo fungovat za předpokladu, že není možné současně výrazně zvyšovat vládní výdaje, rušit regulační poplatky a živit tak socialistickou iluzi o bezplatném zdravotnictví, změkčovat valorizaci důchodů při absenci jakékoli snahy o větší individualizaci systému, neúměrně zvyšovat náklady na sociální systém, počty státních úředníků a jejich platy v řádech desítek miliard korun.
Nic nenasvědčuje tomu, že by takto současný kabinet uvažoval. Vedle nahodilých výstřelů typu snížení DPH u vybraného zboží lze očekávat i další tlak na zvyšování vládních výdajů, což by znamenalo – i vzhledem k předpokládanému letošnímu nižšímu hospodářskému růstu – návrat k nezodpovědné rozpočtové politice.
Andrej Babiš nahrazuje absenci věrohodného programu nesystémovými výstřely, díky čemuž se stává nevypočitatelným hráčem, který je schopen ve snaze zaujmout voliče učinit cokoli. Svým sólováním předvádí model chování Věcí veřejných.
Vít Bárta často prezentoval svoje návrhy nejdříve v médiích, a až potom při koaličních jednáních. Hnutí ANO je sice stranou vládní, ale ve skutečnosti se projevuje v módu Věcí veřejných jako strana opoziční. A jeho koaliční partneři si to nechají líbit.
[ctete]45400[/ctete]
