Ukrajinské dělostřelectvo. Ilustrační foto FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
FOTO: ZSU-Ozbrojené síly Ukrajiny / se souhlasem
6. února 2025 je to přesně půl roku, kdy ukrajinské jednotky překročily hranice Ruské federace v Kurské oblasti a vstoupily na území agresora. Přes veškerou snahu, včetně nasazení posil ze Severní Koreje, se Putinovým vojákům nepodařilo Ukrajince ze svého území vytlačit. Operace Kursk podle ukrajinského generálního štábu stále zůstává jednou z priorit obranné války proti ruskému agresorovi.
„Situace je obtížná, ale bojujeme důstojně. Pokračujeme v účinném ničení nepřátelských vojenských objektů, abychom snížili jejich úderný potenciál. Ničíme nepřítele jak na území Ukrajiny, tak v Rusku. Mezi priority patří zejména operace v Kurské oblasti a zničení vojenských objektů hluboko v agresorské zemi,“ oznámil na začátku měsíce Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny.
Útočná operace mířící 6. srpna 2024 do ruského zázemí v Kurské oblasti byla největším průlomem, jehož na frontě během posledního roku ukrajinské jednotky dosáhly. Je nutné si uvědomit, že ruské území je obsazeno prvně od konce druhé světové války, což se nelíbí jak ruskému velení, tak tamní propagandě.
Přitom na začátku této rychlé ofenzivy směrem do Ruska panovaly pochybnosti, zda je vůbec proveditelná. Velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj tehdy zformuloval zásadní úkoly, které operace má: zabránit Rusku, aby použilo oblast Kursk jako odrazový můstek pro další ofenzívu proti Ukrajině, odvést pozornost ruských sil z jiných směrů, vytvořit bezpečnou zónu a zabránit přeshraničnímu ostřelování civilních objektů, získat válečné zajatce a v neposlední řadě pozvednout morálku ukrajinských jednotek i celé země.
Jak generál Syrskyj později poznamenal, ofenzíva zabránila ruským agresorům uskutečnit pozemní ofenzívu proti Sumské oblasti, v jejíž blízkosti už měli soustředěny své jednotky.
Ofenzíva výrazně pomohla
V rozhovoru pro agenturu AP krátce před půlročním výročím řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, že akce Ukrajině výrazně pomohla. „Existovalo značné riziko, že by města Sumy a Charkov mohla být pod neustálým těžkým ostřelováním, či dokonce částečně obsazena,“ uvedl Zelenskyj, podle kterého byla operace v Kursku „preventivní, velmi chytrý a nečekaný krok“. Hlavně však překazila a zastavila jakékoliv ruské plány na útok vůči Ukrajině ze severu.
O výrazném strategickém významu operace jsou přesvědčeni i vojenští experti. Generálmajor Viktor Nazarov, který byl hlavním poradcem a konzultantem bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného, akci v rozhovoru pro BBC Ukrajina chválil nejen z politického, ale i vojenského hlediska.
Během prvního měsíce získala ukrajinská armáda podle deníku The New York Times v Kurské oblasti větší území, než se podařilo získat Rusům za celý rok na východní Ukrajině. V současné době je území pod kontrolou Ukrajiny již menší, ale stále je značně rozsáhlé a pod kontrolou zůstává i město Sudža.
Maximální oblast kontrolovaná obrannými silami v Kurské oblasti byla podle agentury AFP přibližně 1376 kilometrů čtverečních. Na konci podzimu 2024 se plocha zmenšila na cca 800 kilometrů čtverečních a v současné době to je okolo 430 kilometrů čtverečních, tedy přibližně třetina původní rozlohy.
Překvapení pro každého
„Porovnáme-li to s protiofenzívou z roku 2023, byla provedena podle téměř všech kánonů vojenského umění. Bylo dosaženo maximálního faktoru překvapení, protože až do posledního dne byla přísně tajná. Pro nepřítele to bylo neočekávané nejen z hlediska taktických důsledků, ale také operačních,“ řekl Nazarov, podle kterého to navíc „přineslo bonusy“ související se ziskem image ozbrojených sil, a tedy i bonusy politické. „A samozřejmě to ovlivňuje i situaci nepřítele,“ dodal Nazarov.
Z vojenského hlediska bylo důležité, že Rusko muselo do oblasti přesunout přes 60 tisíc mužů. To je číslo, které zveřejnil Oleksandr Syrskyj na základě zjištění rozvědky.
Důležité však jsou ztráty, které Rusko v této oblasti utrpělo. Za pouhých šest měsíců tu totiž ztratilo přes 38 000 mužů a přes 1000 kusů techniky nejrůznějších typů a určení. Navíc bylo zajato přes 800 vojáků, kteří byli zařazeni do „výměnného fondu“; ten umožňuje návrat zajatých ukrajinských vojáků či zadržovaných civilistů.
A Putinovi příliš nepomohly ani jednotky, které mu poslal jeho spojenec, severokorejský diktátor Kim Čong-un. Podle posledních zjištění přišli Severokorejci až o 40 procent svého přibližně dvanáctitisícového kontingentu. Jen od poloviny ledna přišli podle údajů BBC o 4000 vojáků, z nichž přes 1000 bylo zabito. Protože navíc severokorejské jednotky trpěly „dezorganizací“ a kvůli neznalosti ruštiny nebyly schopné komunikovat odpovídajícím způsobem, došlo i k boji mezi nimi a ruskými jednotkami. V současné době je v Kurské oblasti podle rozvědky rozmístěno ještě asi 8000 Korejců, jejichž aktivita byla výrazně utlumena. Není však jasné, zda jsou stahováni do týlu, či se třeba jen přeskupují.
