Odhodlaný boj českých komunistů za zachování výroby lentilek v tuzemsku pokračuje. Pokrok je prostě nezastavitelný a komunisté umějí jít s dobou.
Řádění nadnárodního kapitálu klidně pokračuje a nikdo s tím nic nedělá. Jen předvoj pracujících a jediná revoluční strana založená na vědeckém učení Marxe a Lenina zůstává bdělá.
Kateřina Konečná, osamělá europoslankyně za KSČM, se teď pustila za dalšího titánského boje. Napsala do Haló novin (21. října) článek s titulkem „Lentilky jsou a budou vždy jen jedny, tak nám je neberte!“
Pak nám sděluje: „Přesně těmito slovy jsem ukončila otevřený dopis, který jsem se rozhodla napsat společnosti Nestlé… Vedení společnosti se totiž, jak jsme se před několika dny dozvěděli, rozhodlo přesunout výrobu našich tradičních Lentilek z Holešova do německého Hamburku. Ba co víc, nejen přesunout, ale dokonce změnit chuť. Z cukrovinky, která má více než stoletou tradici, se má stát derivát nadnárodní obdoby Lentilek. Jediné, co zůstane, je původní značka, která zajistí této korporaci výdělky v naší zemi.“
Vida, světový kapitál se pokouší zasadit naší zemičce a jejím lidem ve stínu koronakrize zákeřný úder. Soudružka Konečná ale slyší hlas lidu: „S tímto krokem samozřejmě nesouhlasí celá řada občanů a stovky z nich se na mě obrátily prostřednictvím sociálních sítí i e-mailu. Nadnárodní společnost Nestlé je soukromou firmou, a tedy není jiné cesty, jak ji přesvědčit k tomu, aby nepohřbívala původní Lentilky, než vytvořit veřejný tlak.“
Zdá se, že po boji o kopec plný lithia za dva biliony korun si upadající komunistická strana začala dávat přiměřenější cíle. Pokud by tu výroba sladkých peciček zůstala, možná se to objeví na nějakém příštím volebním billboardu KSČM. Kolik to přitáhne voličů, není jisté. Spíše se musíme obávat, že to dopadne jako s lithiem, a když marketingoví mágové takového Andreje Babiše odhalí, že by to mohlo zabrat, prostě si to téma zabaví pro sebe.
Těžké chvíle prožijí zřejmě i příslušníci komunistické mládeže. Ti už dávno kritizují vedení strany za malou revolučnost a zburžoaznění. I když jak tak na ty komsomolce na obrázcích koukáme, možná by jim to mohlo přijít jako důležité téma. Pro jejich mentální kapacitu je to záležitost pochopitelná a možná i burcující.
Jenom se musíme ptát, soudruzi, kde jste byli, když od nás zmizela výroba sirek? Jak jste si mohli nechat uzmout základní nástroj všech revolucí, který má zažehnout oheň vzpoury utiskovaných?