Kauza syna českého premiéra, Andreje Babiše juniora, má hororový rozměr. Bohužel nejde jen o jednu děsivou či strhující dějovou linku jako ve filmu Alfreda Hitchcocka. Není to ani banální konflikt otce se synem o to, zda je syn nemocný (jak uvádí otec) a zda se otec pokoušel ovlivnit svého syna jakožto svědka ve své trestní kauze (jak to plyne ze synova vyjádření). Jde především o skandální směs zcela viditelného selhání na straně některých lékařů – psychiatrů, vyšetřovatelů policie a potažmo státních zástupců a v neposlední řadě i několika novinářů, kteří premiérovi pomohli před dvěma a půl lety se marketingově vybabrat z kauzy, která by každého jiného politika, obvykle za sebou nemajícího průmyslový holding a mediální impérium, ihned položila.
„Je to pokračování odporného zneužívání nemocného člověka, kterým je můj syn,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) v listopadu 2018. Mluvil tak krátce potom, co Seznam Zprávy zveřejnily reportáž, ve které Andrej Babiš mladší tvrdil, že byl kvůli vyšetřování kauzy Čapí hnízdo proti své vůli odvezen na Ruskem anektovaný Krym. Babiš také už dříve řekl, že jeho syn z prvního manželství trpí schizofrenií.
Následně tuto premiérovu verzi opřenou o synovu diagnózu potvrdil respektovaný profesor a psychiatr Cyril Höschl. Sdělil, že validita výroků psychicky nemocného člověka je sporná. (Více ZDE) Tato zdánlivě obecná věta zásadně pomohla premiérovi s jeho krizovou komunikací, aby si veřejnost myslela, že je premiérův syn nevěrohodný svědek u jeho trestné činnosti. Přitom shodit svědka s poukazem na to, že je blázen, to je stará finta. I kdyby na tom něco bylo, tak je to téma pro důkladný posudek před soudem a nikoli pro vypuštěnou větu před televizní kamerou.
K čemu to proboha profesor Höschl potřeboval? On by jeho Ústav národního duševního zdraví v Klecanech přišel o dotace? V naší zemi je totiž dost dobře možné, že ano. Zároveň to ale nemůže omluvit tak závažné překročení pravidel lékařské etiky. Lékař nesmí shazovat svého pacienta před veřejností a už vůbec ne v trestní kauze. Nicméně tímto neetickým chováním svého čelného představitele se pak žádná lékařská samoregulační organizace nezabývala.
Někdo tu prostě poslouží Babišovi v jeho potřebách a jede se dál. Když se tu někdo s dobrým jménem zachová morálně problematicky, tak profesní organizace mlčí. Zvlášť, když vystupuje v souladu s potřebami aktuální politické moci. Chápeme to, milí lékaři. My to mezi novináři máme stejné. Když někdo slouží předsedovi vlády, tak se o tom má i v naší branži prý raději mlčet.
Pak je tu ale skandální chování policie, která tolerovala, že se předseda vlády snaží umlčet svědka ve své trestní kauze, a převzala jeho verzi o nemocném synovi. Ponížení syna před celou veřejností jako nesvéprávného chudáčka, hanebný nátlak na jeho matku. Před tímto děsivým divadlem, které bylo myslícímu pozorovateli jasné na první pohled, česká policie zavírala oči a dělala, že to nevidí.
A všichni víme, proč.
Protože v zemi s nedostatečnou kulturou právního státu platí právo silnějšího, a nikoli právo ze zákona. Proto jsme tu tak málo věřili někomu, kdo je slabší, a prostor pro obhajobu své verze dostal v nejsilnější televizi – TV NOVA – ten, kdo je nesrovnatelně silnější. To je základní problém naší země: Platí tu síla, nikoli pravda.
Obraz, jak premiér Andrej Babiš téměř pláče moderátorovi Korantengovi v mimořádně vysílaném rozhovoru nad tím, jak je jeho syn chudák nemocný, takže mu nikdo nesmí věřit ani nos mezi očima, je hluboce zahanbující pro všechny Čechy. Naše nejsilnější televize v té nejdůležitější chvíli celé kauzy nedala prostor slabšímu, ale jen silnějšímu – tedy Babišovi staršímu. Nechala sehrát premiéra nechutné divadlo a podepřela jeho tvrzení odvysíláním přečteného a Babišovými píáristy dobře připraveného prohlášení jeho bývalé ženy. Sdělení bylo jasné: Když syn premiéra uvádí, že byl odvlečen do zahraničí, aby neškodil otci v jeho trestní kauze, tak je to blábolení schizofrenika, které nesmí být bráno vážně. Divadlo bylo sehráno kvůli divákům TV NOVA a kvůli veřejnému dopadu kauzy na preference vládního hnutí. Nešlo o pravdu. Šlo o dojem.
Lidé v této televizi, kteří lumpárnu proti české veřejnosti provedli, by se měli propadat hanbou, když si dnes můžeme přečíst racionální a věrohodná stanoviska Andreje Babiše mladšího, jehož práva byla tak surově potlačena. Rozhovor s Babišovým synem přinesl server iRozhlas. Z textu je jasné, že premiér provedl na syna a svoji bývalou manželku tvrdý nátlak jehož cílem bylo jediné: Znevěrohodnotit vlastního syna jako svědka jeho trestní kauzy.
Nadřazení práva silnějšího proti elementární spravedlnosti je základní problém naší společnosti. Každý, kdo je v tomto systému džungle trochu idealista, působí jako exot. Být na straně moci a síly se tu považuje totiž za normální. Proto policisté nevyšetřují trestní kauzy předsedy vlády a proto státní zástupci u těchto kauz mlčí. A proto také naši vysocí státní úředníci ochotně vyplácejí Babišovým firmám nelegální dotace, ačkoli by to v jiném případě konfliktu zájmů nikdy neudělali. Protože slouží tomu, kdo je silný. Respektují právo džungle.
Premiér Andrej Babiš tento systém celospolečenské demoralizace nevymyslel. Zodpovědnost za tyto absurdní a hanebné poměry máme všichni. Je to v našem národě mnohem hlubší a širší problém, který má své kořeny v mentalitě komunistického režimu, kde měl vždycky pravdu pouze generální tajemník a Strana. Babiš senior ovšem umí v tomto barbarském systému práva silnějšího chodit a tak se nyní stal dočasně jeho králem.
Civilizovaná společnost, o kterou bychom měli společně usilovat, se nikdy nesmí postavit na stranu mocného otce proti bezmocnému synovi. Na stranu silnějšího proti slabšímu. Protože je to projev barbarství. Hodnověrnost svědectví Andreje Babiše mladšího měl posoudit soud a nikoli diváci TV NOVA.