Farma Čapí hnízdo v Olbramovicích FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Vyšetřování dotační kauzy Čapí hnízdo se stále protahuje. Opakovaně prodloužený termín je nyní stanovený na polovinu května, ale není jisté, zda bude poslední. Obnovené trestní řízení trvá už šestnáct měsíců, což je daleko za rámcem běžných zvyklostí.
„Nová lhůta pro skončení vyšetřování je stanovena ke dni 15. května tohoto roku. Zda bude tento termín konečný, není možné předem odhadnout, neboť dosud probíhají úkony trestního řízení, bez kterých není možné vyšetřování doplnit ve smyslu závazného pokynu Nejvyššího státního zastupitelství,“ řekl portálu Echo24 Aleš Cimbala, mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze, které tento případ dozoruje.
Zbývají dva obvinění
Vše zatím nasvědčuje tomu, že je slabá vůle dovést trestní stíhání posledních dvou obviněných, premiéra Andreje Babiše a bývalé manažerky Čapího hnízda Jany Mayerové, před soud. Tomuto vývoji předcházela podivná a rozporuplná anabáze. Připomeňme si ji.
Krátce poté, co v dubnu 2019 podal tým vyšetřovatelů v čele s Pavlem Nevtípilem návrhy na obžaloby šesti obviněných včetně Andreje Babiše, rezignoval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO). V té době už v médiích kolovaly spekulace, že ho nahradí Marie Benešová, poradkyně prezidenta Miloše Zemana.
To se odehrálo poté, kdy policie a dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch požádali sněmovnu dvakrát o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Poté, kdy evropský úřad OLAF potvrdil podezření z dotačního podvodu. A poté, kdy dohledové prověrky pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové nezjistily kromě průtahů žádné větší chyby ve vyšetřování.
Čapí hnízdo hrou pseudomoralistů
Benešová ještě jako poslankyně za ČSSD, která v létě 2017 nehlasovala pro Babišovo vydání, dávala jasně najevo, co si o celém případu myslí. „Čapí hnízdo je hra, že stíhaná osoba přece nemůže být premiérem. A tu hru hrají zejména pseudomoralisté všeho druhu. Čouhají z toho jednoznačně politické intriky jak sláma z bot!“ řekla tehdy webu Parlamentní listy.
„Je tu již celá řada letitých zkušeností s tím, jak lze ovlivnit volby. Nyní se narodila tato očekávaná událost, o které jsem slýchala od začátku léta, že se stane. Již z těchto zpráv šlo tušit, že se něco nepěkného děje v zákulisí naší politické scény a existují zoufalé snahy mnoha tradičních a zavedených sil zvrátit narůstající preference hnutí ANO, jež mnohým nedávaly spát,“ prohlásila jazykem Babišových marketérů.
Po jmenování ministryní spravedlnosti se sice Benešová vyjadřovala opatrněji, ale o několik měsíců později došlo k pozoruhodnému obratu. Žalobce Šaroch na poslední chvíli změnil právní názor a zastavil stíhání všech obviněných. Dostal se do rozporu nejen s vyšetřovateli, ale i s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
Šalamounský manévr?
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman vrátil 4. prosince 2019 případ Šarochovi k doplnění důkazů a obnovil trestní stíhání pouze Babiše a Mayerové. Šarochův postup vyhodnotil jako nezákonný.
Podle kuloárových zpráv z prostředí justice však šlo jen o „šalamounský“ manévr, aby státní žaloba zcela neztratila tvář. Zároveň si ponechala pojistku pro případ, kdyby vláda chtěla přijmout zákon o státním zastupitelství proti zájmům jeho špiček.
Pavel Zeman prakticky rozbil vyšetřovací verzi Pavla Nevtípila, s jeho důkazy pro obžalobu se neztotožnil a jeho pokyny byly v dohledné době nesplnitelné. Důkazů k podání obžaloby obviněných přitom policie shromáždila dost, a mohl je posoudit nezávislý soud. Tento pokyn však nejvyšší žalobce neinicioval a později podobně sporně neumožnil ani soudní přezkum premiérova střetu zájmů.
Tlak na vyšetřovatele
Hlavní vyšetřovatel Čapího hnízda z pražské hospodářské kriminálky si užil své. Babiš na něj útočil od samého počátku. „Dostal to na starost ten ,správný policajt‘ Pavel Nevtípil, který figuroval v kauze, kdy kmotři ukradli Vladimíru Sittovi firmu Neograph,“ dehonestoval ho premiér bez náznaku prokázání nelegálního postupu.
Útoky na Nevtípila se stupňovaly po žádosti policie o vydání Andreje Babiše ve sněmovně k trestnímu stíhání. Masivně se do nich zapojily deníky vlastněné Agrofertem, ale i Jiří Komárek, blízký spolupracovník bývalého ředitele ÚOOZ Roberta Šlachty, který opakovaně posloužil Babišovým zájmům.
Tento hrubý nátlak vyvrcholil po Babišem iniciovaných čistkách v policii, kdy na základě udání nového ředitele pražské policie Jana Ptáčka zahájila Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), rovněž pod novým vedením Radima Dragouna, prověřování Nevtípila v několik let staré kauze Sitta.
Nikoli náhodou bylo toto šetření zahájeno v době, kdy vyšetřovatelé rozhodovali o podání obžaloby v kauze Čapí hnízdo. Jelikož mohlo hypoteticky vyústit v Nevtípilovo trestní stíhání, jednalo se o hrubé zastrašování obměněné garnitury, stojící za premiérem.
Loni v lednu však GIBS Nevtípilovo prověřování odložila, jelikož v jeho práci neshledala žádné porušení zákona. Výsledek ovšem nemohl být jiný, jelikož byl komisař už jednou v téže věci prověřován na základě trestního oznámení, které bylo shledáno nedůvodným.
Rozhodne Bradáčová
Lenka Bradáčová nyní tvrdí, že shromažďování dalších důkazů a právní pomoci ze zahraničí, požadovaných Pavlem Zemanem, brzdí epidemie koronaviru. Přesto se zdá rok a půl trvající lhůta do poloviny května, která nemusí být konečná, příliš dlouhá. Pravděpodobnost, že Šaroch požene premiéra Babiše k soudu, se limitně blíží nule.
Tomu nahrává i aktuální zpráva, že ministryně Marie Benešová nebude do sněmovních voleb „z časových důvodů“ prosazovat žádné změny zákona o státním zastupitelství. Donedávna byla s Pavlem Zemanem a Lenkou Bradáčovu na kordy, jelikož chtěla oslabit vliv státního zastupitelství na výběr jeho funkcionářů.
To už nyní nehrozí. Může se cítit ohrožený žalobou premiér Babiš? O tom rozhodne Lenka Bradáčová, která měla a má tuto kauzu, která se zatím táhne do vytracena, pod kontrolou. Šaroch je jen figurka na šachovnici.
