Cenzura! Nepřijatelné! Sledujeme vás! To je jen malý výběr výkřiků, kterými nás zásobují novodobí disidenti kvůli důsledkům, na něž došlo po skandálních výrocích sportovce a vojáka Davida Svobody. Je to tu zase.
Jakmile má někdo za svá slova převzít odpovědnost, hned vznikne aliance povrchních sběratelů lajků na sociálních sítích, která sděluje světu, že obhajoba ruského vraždění na Ukrajině je „právo na názor“. Tak by možná bylo dobře se proti těmhle samozvaným obráncům ústavnosti taky ozvat, protože tady u nás žádnou cenzuru nemáme, stejně jako tu máme zaručenou svobodu slova.
Takový pan Rajchl může svoje lži vykřikovat na Václavském náměstí. Zuzana Majerová z Trikolóry vše řekne Parlamentním listům. A když se nad veřejným odporem vůči výrokům Davida Svobody rozhořčil Radek Vondráček, může se v klidu obrátit na celý kontingent médií svého šéfa Andreje Babiše, a tam mu to rádi rozšíří. Vskutku hrozná nesvoboda.
A teď ke Svobodovi. Nejde o nějakého neznámého pětibojaře z Horní Dolní. Svoboda je voják a vojáci mají jisté povinnosti. Bylo by dobré říci, že vojákem se stal dobrovolně a dobrovolně tudíž tyto povinnosti přijal. Reakce jeho nadřízených byla proto naprosto adekvátní. A že nyní musí čelit veřejné kritice? No, jsou také lidé, kteří musí čelit tomu, že Rusové ostřelují jejich domy, zabíjejí děti a znásilňují ženy. To je poněkud závažnější problém.
Ostatně vždyť si Svobodova slova můžeme představit v jiném kontextu. Dozvěděli jsme se, že spousta informací je protichůdných, a prý i to, že Rusko je agresor, může být jenom nějaká mýlka.
Jak by to vyznělo, kdyby šlo o Německo a druhou světovou válku? To už by tady zcela jistě o cenzuře nikdo nemluvil. Na to bychom neměli zapomínat. David Svoboda relativizoval válečné zločiny agresivní mocnosti, která sama vyhlásila, že nás pokládá za nepřátelskou zemi. Jako voják proto musí nést následky a je jedině správné, že představitelé státu spolu s většinovou částí veřejnosti v tom mají jasno.
Každý, kdo nyní mluví o Svobodově „právu na názor“, hájí jen a jen možnost schvalovat, bagatelizovat a znejasňovat ruské zběsilé vraždění, které trvá už více než rok. Všechny řeči o tom, že věci nejsou černobílé, mají za cíl zatemnit podstatu věci; a tou je zločinná agrese. Jsou situace, v nichž nezpochybnitelně existuje černá a bílá barva, pachatel a oběť. Jedním z takových případů je právě napadení Ukrajiny Ruskem. Každý, kdo mluví o „nevinných sportovcích“ a o různých nejasnostech ohledně viny, znevažuje utrpení tisíců nevinných lidí a památku všech mrtvých. Mezi nimi jsou také nevinní sportovci.
Tohle není žádná cenzura pana Svobody. Tohle je snaha a povinnost hájit pravdu.