Velký senát Evropského soudu pro lidská práva se nebude zabývat případem Evy Michalákové. Ta od roku 2011 bojuje o své dva syny, které jí odebral norský úřad Barnevernet. V tiskové zprávě o tom informovalo české ministerstvo spravedlnosti.
„Dne 9. května 2022 panel pěti soudců soudu odmítl žádost stěžovatelů o postoupení věci velkému senátu. Rozsudek senátu ze dne 20. ledna 2022 tak nabyl dne 9. května 2022 právní moci a je konečný,“ informoval v úterý mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
Soud tak zamítl stížnost Evy Michalákové proti lednovému rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Podle něj Norsko neporušilo právo matky na respektování rodinného života.
„Soud neshledal, že by měl důvod se domnívat, že v řízení o nařízení prvotní péče došlo k nedostatkům, nebo že rozhodnutí o právech styku přijaté v roce 2016 může vést soud k závěru, že vnitrostátní orgány neprokázaly, že jejich jednání bylo oprávněné a v nejlepším zájmu dětí,“ stálo v tehdejším rozsudku.
Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí 18. května 2011. Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství.
Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.
Úřad Michalákové kontakt s dětmi zakázal. „Bez výsledku se dožaduju dokonce jen zdravotní dokumentace dětí nebo zpráv, jak se jim vede ve škole. Veškeré informace, které se ke mně za ty roky dostaly, pochází od stále stejné úřednice Barnevernu,“ uvedla Michaláková. Syna Davida viděla naposledy v srpnu 2015, Denise v dubnu 2014.
Starost českých politiků
Když norský úřad Michalákové její dvě děti odebral, postavilo se za českou matku množství politiků. A to i přesto, že neznali detaily ze soudního spisu. Norské soudy totiž zásadně nevynáší informace z případů na veřejnost.
Prezident Miloš Zeman dokonce v roce 2015 napsal dopis norskému králi Haraldovi V., kterého žádal, aby se v rámci svých pravomocí a možností zasadil o rychlé a objektivní řešení případu. „Dovolte mi, Vaše Veličenstvo, abych Vás tímto dopisem upozornil na vleklý případ paní Michalákové, která s přibývajícím časem ztrácí drahocennou rodičovskou vazbu ke svým dětem. Byl bych Vám velmi zavázán, kdybyste se ze své pozice a v rámci svých pravomocí a možností zasadil o rychlé a objektivní řešení s ohledem na zájmy dětí,“ stálo mimo jiné v dopise.
Zásadní otázkou celého případu vždy bylo, zda ze strany rodičů obou dětí docházelo k zanedbání péče a týrání, nebo nikoliv. Ve prospěch Michalákové však nikdy žádný soud nerozhodl.