Zabijačku si každý představí aspoň podle Ladových obrázků. Nebo z fotografií z tradičních setkání členů Zemanovy vlády. Proto se občan, pokud není zemanovec, snadno pobouří, že došlo k porážce pašíka v době mimořádných karanténních opatření. Děje se tady ale řada jiných věcí, které jsou mnohem horší. Papalášství na nejvyšších místech je toho jen výrazem.

Ohledně čuníka z Osvětiman bylo podniknuto značné investigativní úsilí, což je správné. Tak například Hospodářské noviny položily ohledně tohoto aktu nějaké otázky a naše znalosti se opět rozšířily.

Tak například se vyjádřil mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček: „V případě, na který se ptáte, nebylo při kontrole zjištěno, že by prase bylo krmeno kuchyňskými odpady.“ Zpráva pro světová média to zrovna není, zvlášť dnes. Zajímavé na tom je jen to, že toto tvrzení pronesla sama hlava státu, prezident Miloš Zeman. Ten vykládal, že se prase krmilo zbytky z hospody kancléře Mynáře, a když zbytky nebyly a nic jiného mu nechutnalo, nebyla jiná možnost než zvíře zlikvidovat. Jak tak pan Zeman vykládá, co ho napadne, nedošlo mu, že se to nesmí. Hospodářská zvířata nesmí dostávat zbytky z restaurací, protože je obava z šíření nemocí, jako je třeba africký mor prasat, z kontaminovaných potravin.

Dále čtěte

Deník FORUM 24 prosí o vaši pomoc při obraně liberální demokracie

Česká republika je v moci nedemokratických a autoritářských sil, které pohrdají právním řádem i ústavou. Prezident Miloš Zeman nerespektuje principy…

„Zákaz platí již více než patnáct let. Dodržování tohoto zákazu je jednou z důležitých zásad biologické bezpečnosti v chovech, protože jinak představuje velké riziko pro zavlečení nákaz do chovů,“ říká Petr Vorlíček. Při porušení zákazu by mohla být udělena pokuta až dvacet tisíc korun.

Další pátrání výsledky zatím nepřineslo, protože bezprověrkový kancléř Mynář na nic neodpověděl a mluvčí Ovčáček sdělil, že prezident prasata nechová. Tím svůj potenciál sdílnosti vyčerpal a může se dál v pracovní době věnovat boji proti liberální demokracii, soudům a odstranění sochy maršála Koněva.

Kauza prase nám ovšem v podstatě říká to, co už víme, tedy o některých lidech, ne o prasatech. Některé věci ale stále nevíme.

Tak třeba jak to bylo s tím, že si prý kancléř Mynář objednal ten výhružný dopis Jaroslavu Kuberovi z čínské ambasády?

Jak probíhaly všechny ty kšefty se zdravotnickým materiálem? Proč se na nich podílely velmi podivné subjekty?

Jaká byla třeba v celém dění míra nezištnosti takového Jaroslava Tvrdíka?

Co vlastně celé dny dělá pan Martin Nejedlý a s čím tak radí a co, když je poradce?

O čem vlastně byla řeč na proslulé lánské schůzce u Zemana, které se zúčastnil a pak o ní lhal Michal Hašek? Proč je z lánského pučisty a politické mrtvoly náhle nastávající volební manažer ČSSD?

Když už jsme v tom, třeba by se někdo mohl zajímat, jak se dnes daří synovi našeho premiéra. Nějak o něj polevil zájem. Nechat dopravit syna na Ruskem okupovaný Krym v doprovodu podivného pána, což budí dojem, že syn měl být umlčen, to by byl jinde skandál prvního řádu. Lidové noviny a Mladá fronta DNES se do toho asi hned tak aktivně nepustí. Ale že se do toho nedala třeba veřejnoprávní média?

Našlo by se toho dost. Jedno prasátko, které bylo zbaveno života za nejasných okolností, je v tom všem jen taková drobnost, byť pro ně samotné to byl truchlivý osud. Aby nás nepotkal stejný, měli bychom se ptát na důležité věci.