„Fond postupuje podle zákona a chová se s péčí řádného hospodáře,“ hájí proplácení zemědělských dotací Agrofertu předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik, který současně vede dozorčí radu zemědělského fondu. Jenže se může mýlit a chová se spíš jako šéf dozorčí rady Babišova holdingu.
Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) koncem listopadu odblokoval pozastavené platby investičních dotací Agrofertu. Na základě vlastní analýzy tvrdí, že se na něj nevztahují rozpočtová pravidla a nemůže tudíž porušovat zákon o střetu zájmů, týkající se premiéra Babiše. Proto holdingu proplatil zatím dva projekty v celkové výši 51 milionů korun na nákup nového nakladače pro společnost Kladrubská a na modernizaci chovů prasat v závodech Lipra Pork.
Kontroverzní rozhodnutí
Jenže se nachází v právním vakuu, které může rozhodnout jedině soud. Kritici tohoto kroku naopak poukazují na porušení zákona ze strany fondu, který je plně pod kontrolou vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM.
Fond tak navíc učinil krátce předtím, než do Prahy prosákly informace o závěrech druhého auditu Evropské komise, prověřujícího zemědělské dotace Agrofertu. O finální zprávě sice ještě budou obě strany koncem ledna jednat, ale podle předběžných zjištění jsou její závěry stejné jako u prvního auditu regionálních dotací. Premiér zůstává ve střetu zájmů a jeho holding tudíž nemá nárok na čerpání zemědělských dotací.
V této citlivé situaci, hrozící vážnými problémy Babišova impéria, se naplno projevují mocenské instinkty vládní koalice. Státní správa pracuje podle předem nastavených not, nepřipouštějících přiznání jakékoli chyby. Pohádky o nezávislém výkonu úřednictva podle zákona o státní službě jsou až nedůstojné.
Vládní koalice v pohotovosti
Je pochopitelné, že se v tomto směru nejvíce činí dotčení ministři ANO Klára Dostálová, odpovědná za čerpání všech dotací, Karel Havlíček a Richard Brabec, ale i ministr zemědělství Miroslav Toman s úzkými vazbami na prezidenta Zemana i premiéra Babiše z doby, kdy vedl Potravinářskou a Agrární komoru.
Pozadu nezůstávají ani komunisté, kteří vyztužují Babišovu vládu výměnou za prosazení několika programových bodů a obsazení některých strategicky důležitých postů ve státní správě. Pokud šéf ANO opakovaně prohlašuje, že KSČM pouze umožnila vznik vlády a jinak do ničeho nezasahuje, účelově dezinformuje veřejnost.
Naposledy se takto představil Pavel Kováčik, který v Radiožurnálu (7. 1. 2020) jako šéf dozorčí rady vehementně obhajoval kontroverzní rozhodnutí zemědělského fondu. Jeho argumenty se nijak neliší od pozice premiéra Babiše, členů jeho vlády a právníků Agrofertu.
Kováčik: Babiš naplňuje zákon
Kováčik předpokládá, že se o konečné podobě auditní zprávy bude jednat ještě několik měsíců. Zároveň opakuje teze šířené vládním aparátem. „Pan Babiš, pokud moje informace sahají, přesně naplnil zákon o střetu zájmů,“ prohlásil. „A teď jde o to, nakolik Evropská komise může mluvit do našeho právního řádu.“
Čelný komunistický funkcionář by jako dlouholetý matador v zemědělském oboru měl vědět, že v tomto případě je evropské právo nadřazeno nad domácí legislativou. Evropské orgány totiž hájí peníze daňových poplatníků celé EU. Buď to ví a jenom účelově mlží, nebo prokazuje nulovou kompetenci řídit dozorčí radu tohoto významného úřadu, který rozděluje mnohamiliardové veřejné prostředky.
Totéž platí i pro jeho další vyjádření. Kováčik v souladu s vedením SZIF tvrdí, že může uhrazovat dotace Agrofertu, i když je do vyřešení situace neproplácejí evropské fondy. Fond se podle něj chová s péčí řádného hospodáře a postupuje podle zákona.
„Není to o tom, jestli někdo má podle nějaké předběžné zprávy dojem, že nesmí, tak rozhodne, že vyplácet nebude. V případě, že jsou naplněny podmínky zákona, tak vyplácet musí. A pokud fond nevyplatí, tak se dostane do situace, kdy bude žalován pro nečinnost,“ uvedl.
Steiner: Fond porušuje zákon
S tím však polemizuje dotační expert Leo Steiner, který donedávna působil jako náměstek ředitele v obdobné instituci, Státním fondu životního prostředí. Poté, co byly loni na jaře zveřejněny předběžné závěry evropských auditů, odmítl podepsat doplatek dotace ve výši jednoho milionu korun pro podnik Ethanol Energy ze skupiny Agrofert, dokud nebude z právního hlediska jasno. Dostal se do sporu s vedením a z fondu odešel.
„Pravdou je přesný opak tvrzení pana Kováčika,“ řekl Steiner deníku FORUM 24. „Ve všech veřejných dotačních programech platí dogma, že pokud existuje závažné podezření na nesrovnalosti a chyby s finančním dopadem, tak je zákonná povinnost pozastavit financování projektu do jejich finálního vyřešení.“
Steiner upozorňuje, že z takového chování odpovědných úřadů vyplývají i trestně právní důsledky. „Je nezákonné dávat dotační doping financovaný z veřejných prostředků někomu, kdo je důvodně, a v případě prvního auditu nezvratně, podezřelý z nedovoleného dotačního dopingu,“ dodává.
Komunisté ve službách oligarchy
Kováčikovo vysvětlení, proč fond nemůže počkat na finální rozhodnutí evropských orgánů a dotace proplácet musí, jinak by mohl být žalován kvůli nečinnosti (Agrofertem?!), nezní přesvědčivě. Až příliš zavání úlitbou zájmům mocného holdingu premiéra, jemuž jsou komunisté zavázáni za vyvedení z politické karantény a návrat k ovlivňování vládní moci.
Přístup komunistů k Babišovým dotačním kauzám propíraným i na evropské úrovni je o to paradoxnější, že se jinak ideologicky v rámci nekončícího třídního boje ostře vymezují vůči velkokapitálu. Jenže jak vidno jen do té míry, dokud jim oligarcha nepřepustí část moci a nedává najevo, jak si jejich „státotvorného“ přístupu považuje.
Proto se ani nelze divit, že se Pavel Kováčik při obhajobě dotací miliardářovu byznysu nechoval jako předseda dozorčí rady zemědělského fondu, ale dozorčí rady Agrofertu.