Část zemí EU se loni zavázala přijmout 1600 nezletilých uprchlíků z táborů v Řecku. V těch panují katastrofální podmínky a známý tábor Moria na ostrově Lesbos dokonce loni vyhořel. Česko však trvá na tom, že uprchlické děti bez doprovodu přijímat nebude. „Pomáháme na místě,“ opakuje ministerstvo vnitra, ale třeba i česká katolická církev.
V roce 2018 lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová rozčeřila tuzemské politické vody nápadem přijmout do Česka 50 syrských sirotků. Mělo jít o děti z uprchlických táborů z Řecka, případně z Libanonu. Premiér Andrej Babiš i ministr vnitra Jan Hamáček však byli ostře proti, a z iniciativy Šojdrové tak sešlo. Hamáček argumentoval mimo jiné tím, že by šlo ve skutečnosti o teenagery představující bezpečnostní riziko.
„V oblasti migrace a pomoci se velmi liší postoj občanské společnosti a postoj vlády ČR. Vláda k tématu zarytě mlčí a občanská společnost se tuto bariéru snaží zatím neúspěšně prolomit,“ konstatuje Michaela Šojdrová, která sama uprchlické tábory v Řecku už před třemi lety navštívila.
Z Řecka později přivezla i seznam konkrétních dětí, kterých by se přesun mohl týkat. Premiér Babiš i ministr vnitra Hamáček však trvali na svém: Uprchlické děti jsou bezpečnostní riziko, lepší je pomáhat přímo na místě (Babiš svého času mluvil i o výstavbě sirotčince přímo v Sýrii, projekt se však nikdy neuskutečnil).
Stačí jen chtít
Letos na podzim čekají Česko parlamentní volby. Nelze tedy předpokládat, že by politici otevírali jakékoli téma byť nepřímo související s migrací, která v Češích dlouhodobě vyvolává emoce. Podle Šojdrové by přitom Česko mohlo pomoci velmi snadno, kdyby chtělo.
„ČR má velmi pozitivní zkušenost s pomocí malým skupinám uprchlíků – dětem nebo i rodinám, má kapacity, má odborníky, i na ministerstvu vnitra, kteří problematice rozumějí, jsou připraveni pomoci těm, kteří pomoc opravdu potřebují a mají nárok na azyl. Jediné, co chybí, je politická vůle k solidaritě,“ říká europoslankyně.
Loni se věci přece jen pohnuly kupředu, jenže ne v Česku, a navíc pomaleji, než se čekalo:
„V roce 2020 proběhly úspěšné relokace nedoprovázených dětí z Řecka do Německa, Lucemburska, Portugalska, Slovinska a dalších zemí,“ shrnuje Šojdrová. Ze slíbených zhruba šestnácti stovek nezletilých uprchlíků však do Evropy byla zatím relokována jen asi třetina. Česko dál trvá na svém – uprchlíky přijímat nebude.
„Pozice ministerstva vnitra zůstává stejná. Ministerstvo vnitra i nadále pokračuje ve svých programech Pomoc na místě a Medevac, v rámci kterých pomáhá zemím s velkými uprchlickými populacemi a zemím, které čelí velkým migračním tlakům apod.,“ odpovědělo ministerstvo vnitra na dotaz serveru HlídacíPes.org s tím, že „konkrétní žádosti o přijetí nezletilých bez doprovodu v poslední době neeviduje“.
Církev: Tohle jsme neřešili
Například v sousedním Rakousku se o urychlené přijetí uprchlických dětí z přeplněných táborů zasazují někteří biskupové. Ti už loni v prosinci veřejně upozornili na katastrofální podmínky, ve kterých dnes v Řecku žijí uprchlíci včetně novorozenců.
Salcburský arcibiskup Franz Lackner varoval loni před Vánocemi před blížící se katastrofou a apeloval na rakouského kancléře Sebastiana Kurze, aby ukázal lidskost. Podle Lacknera přišla chvíle přijmout z táborů v Řecku „především rodiny s dětmi“.
Podobně i známý vídeňský arcibiskup, kardinál Christoph Schönborn, vyzval k přijetí „zhruba 100 rodin s dětmi“ s tím, že „starostové, obce i fary jsou připravené se o ně postarat“.
Česká biskupská konference se zatím přijetí nezletilých uprchlíků z táborů v Řecku nijak konkrétně nevěnovala.
„Konkrétně otázku přijetí řeckých nezletilých uprchlíků ČBK neřešila, tudíž ani nemáme na tuto věc stanovisko. Nicméně je třeba říci, že ČBK dlouhodobě pomáhá díky sbírkám na Blízký východ křesťanům z Iráku, aby se mohli navrátit zpět do svých domovů,“ odpověděla v prosinci na dotaz redakce mluvčí České biskupské konference Monika Klimentová.
Sama Michaela Šojdrová naposledy českou vládu k přijetí dětí aktivně vyzvala na podzim 2019. Tehdy ministr vnitra Jan Hamáček zatajil, že od svého řeckého kolegy dostal dopis s prosbou o relokaci 40 dětí do České republiky. Šojdrová se však uprchlického tématu nevzdala.
„Já situaci stále sleduji a jsem ve spojení s občanskou společností,“ konstatuje europoslankyně s tím, že se i dnes snaží uprchlíkům na Lesbu pomáhat – třeba zprostředkováním kontaktů nebo informací pro neziskové organizace v Evropské unii.
Vyšlo na webu Hlídacípes.org.
