Mediální scéna prošla v průběhu několika posledních let revolucí. Vydavatelské domy mění vlastníky. Zahraniční majitelé se stahují a na jejich místo nastupují silné tuzemské ekonomické skupiny. Kdysi respektované celostátní deníky Mladá fronta DNES a Lidové noviny se stávají převodovou pákou mocenských zájmů svého majitele. Tomu je přizpůsobena jejich redakční práce, spočívající v produkci už nijak nezakrývaných kampaní s jediným cílem: pošpinit vybrané cíle a pomoci tak politickým zájmům jejich vlastníka.
V takové situaci stoupá význam internetu, sociálních sítí a především veřejnoprávních médií, která mají být garantem objektivity zveřejňovaných zpráv. Už jen proto, že jim to náleží ze zákona a z interních kodexů.
O to více je zarážející, pokud právě veřejnoprávní média tuto roli neplní, poskytují veřejnosti dezinformace, a když se dotčený subjekt ozve a ukáže se pravda, odmítají uznat svoji chybu.
Nepravdy v reportážích o Skyportu
Čítankovým příkladem je tvorba investigativních novinářů České televize, která v pořadu Reportéři ČT odvysílala reportáž „(Ne)záchrana aerolinek“ (15. 12. 2014). Zazněly v ní mimo jiné nepravdivé informace o vlastníkovi společnosti Skyport. Ve stejném kontextu byla téhož dne v hlavních večerních zprávách Události ČT odvysílána „upoutávka“ („Kauza František Savov“).
Zřejmým podtextem zmíněných reportáží bylo zpochybnit společnost Skyport, působící na ruzyňském letišti Václava Havla jako dodavatel tzv. cargo služeb. Reportéři Jiří Hynek a Petr Fiala doslova uvedli, že je vlastněná předluženou reklamní firmou Laemco Ltd. se sídlem v anglickém městě Southamptonu. Navíc byla vykreslena jako „bezpečnostní riziko“, jelikož nedisponuje bezpečnostní prověrkou.
Vrcholem reportáže byl rozhovor Jiřího Hynka s údajným „bílým koněm“, jednatelem firmy Laemco Ltd., Josephem Tierneyem. Hynek jej točil přímo v Anglii s následujícím výsledkem: „Bílý kůň“ všechny redaktorovy domněnky a spekulace popřel. Jeho společnost žádnou firmu v České republice nevlastní, o Skyportu nikdy neslyšel. To reportérům nijak nebránilo udržet původně nastavený směr scénáře, který měl Skyport dehonestovat jako nevěrohodnou a problematickou společnost, ačkoli pro takto vedený útok do té doby neexistovaly žádné věcné důvody.
V reportáži doslova zaznělo: „Pan Tierny je tedy tím, čemu se říká bílý kůň, ať už si toho je vědom nebo ne. Tedy člověkem, který je jako majitel byznysů v Česku a na Slovensku zapsaný v rejstříku, ale ve skutečnosti jím není. Skutečný majitel se schovává za ním…“
Ačkoli autoři svoji spekulaci nijak nedoložili, jako skrytý vlastník „neprůhledného“ Skyportu byl zmiňován podnikatel František Savov. Ostatně i soud následně konstatoval, že titulek reportáže v Událostech ČT („Kauza Františka Savova“) je „poněkud nepochopitelný“, a neshledával v něm časovou souvislost.
Nelze pominout hypotézu, že to byl skutečný důvod iniciace těchto reportáží, ačkoli nešlo o aktivity v jakémkoli rozporu se zákonem. O účelovosti jejich vzniku svědčí i fakt, že stát v gesci ministerstva financí prodal provoz cargo služeb už v roce 2007, a předmětem zkoumání reportérů České televize se stal po sedmi letech. Pokud by byly jejich spekulace pravdivé, pochybil by stát už přímo při prodeji, což se nepodařilo nijak doložit.
Neúspěšná snaha o nápravu
Společnost Skyport se proti reportážím ohradila, podala stížnost Radě České televize a domáhala se nápravy. Zároveň podala žalobu na ochranu dobré pověsti firmy vůči České televizi k Městskému soudu v Praze, jelikož původní snaha, aby se Česká televize za lživě prezentované údaje omluvila, nikam nevedla. Rada v této věci nerozhodla a čeká na výsledek soudního řízení.
Městský soud o této věci rozhodl už koncem dubna letošního roku. Konstatoval, že v obou reportážích zazněly nepravdivé informace, které zasáhly žalobcovu pověst. „Žalobcovým konečným vlastníkem (resp. vlastníkem jeho mateřské společnosti Skyport Group UK) je totiž společnost Laemco Ltd. se sídlem na Kypru, která rozhodně není předlužená. Shoda jmen obou společností je náhodná. Žalobce neprovozuje leteckou nákladní dopravu, jak v reportáži nesprávně zaznělo, ale nákladní terminál. Nepotřebuje tudíž žádné bezpečnostní prověrky, má pouze povinnost mít schválený tzv. bezpečnostní program, tuto povinnost plní.“
Není tedy pravda, což lze snadno doložit z otevřených zdrojů, že Skyport vlastní společnost Leamco Ltd. se sídlem v anglickém Southamptonu, jejímž jediným vlastníkem je pan Josef Tierney, který je „bílým koněm“, sloužícím „k zakrytí podnikatelových aktivit“. Také se nepotvrdila očerňující spekulace, že je společnost Skyport „bezpečnostním rizikem“.
Městský soud z tohoto důvodu rozhodl o tom, že se Česká televize musí společnosti Skyport za „nesporně“ nepravdivá sdělení o jejím konečném vlastníkovi omluvit jak v relaci Události, tak v pořadu Reportéři ČT.
Česká televize omluvu odmítá
Jaký je výsledek? Česká televize rozhodnutí soudu nepřijala a dodnes se za reportáž neomluvila, byť jí to výslovně ukládá i Kodex České televize: „Česká televize i bez předchozího upozornění opraví podstatné chyby nebo nepřesnosti, kterých by se ve vysílání dopustila. Musí tak učinit neprodleně, jakmile je zjistí, je-li to možné ještě v příslušném vydání pořadu či bezprostředně po jeho skončení, anebo v prvním příštím vydání pořadu. O ostatních chybách či nepřesnostech, kterých by se ve vysílání dopustila, informuje ve zvláštní, tomu vyhrazené části teletextu a na internetu bez zbytečného odkladu poté, co byly zjištěny.“
Česká televize tak žene spor (z peněz daňových poplatníků) do dalších nákladných řízení, byť je všem zúčastněným zřejmé, že výsledek nebude jiný, než určila první instance. Mluvčí České televize Alžběta Plívové na dotaz reagovala krátkým prohlášením: „Rozsudek doposud nenabyl právní moci, neboť obě strany podaly odvolání.“
Právní zástupci Skyportu do poslední chvíle čekali, jak se Česká televize k rozsudku postaví, a odvolání podali až poté, co tak učinilo veřejnoprávní médium. Logickým krokem by byla omluva, ČT ale odmítla respektovat soudní rozhodnutí a dál hájí neobhajitelné. Skyport se k odvolání posléze připojil, protože je přesvědčený, že rozsah satisfakce by měl být podstatně rozsáhlejší, než přiznal soud prvního stupně.
Tady je na místě se ptát, jak je vlastně řízeno zpravodajství České televize v čele s jeho ředitelem Zdeňkem Šámalem, který zřejmě není schopen zasáhnout ani v tak jasných případech jako je flagrantní porušení Kodexu České televize. Ostatně redaktor Jiří Hynek je už pověstný tím, že se i v řadě jiných reportáží dopouští jednostranných interpretací s využitím cílených úniků ze živých policejních spisů. Odpovědnost v takovém případě padá znovu na hlavu vedení zpravodajství, ředitele Zdeňka Šámala. Svobodu slova nelze zaměňovat za svobodu zveřejňovaných lží a polopravd.
Pokud se těchto cílených útoků dopouštějí média vlastněná činným politikem a velkopodnikatelem v jedné osobě, patří to ke koloritu doby. Pokud jsou však v režii veřejnoprávních médií, která jsou povinna poskytovat objektivní, ověřené a ve svém celku vyvážené informace, je to alarmující.
