Policie začala šetřit trestní oznámení Heleny Válkové kvůli článku o její spolupráci s komunistickým prokurátorem Urválkem na textu o ochranném dohledu. Vyšetřování však bylo zahájeno nezvykle rychle a velmi nestandardně na základě pokynu státní zástupkyně, která přitom mohla porušit zákon.
Úvodem zrekapitulujme, že počátkem ledna vyšel na serveru Info článek o odborné práci současné vládní zmocněnkyně pro lidská práva a poslankyně ANO Heleny Válkové na téma ochranného dohledu. Tento institut převzatý ze sovětské praxe a zavedený v době nastupující normalizace v sedmdesátých letech byl často zneužíván proti kritikům režimu. Nepřijatelně omezoval jejich osobní práva a byl v rozporu nejen s mezinárodním právem, ale podle mínění Charty 77 i s tehdejší komunistickou ústavou.
Trestní oznámení pro pomluvu
Jeden z odborných textů Válkové vyšel v časopisu Prokuratura v roce 1979 a autorka na něm spolupracovala s bývalým prokurátorem Josefem Urválkem, nejvýraznější postavou zinscenovaných politických procesů v padesátých letech. Má přímou zodpovědnost za desítky justičních vražd, přičemž jeho role nejvíce vynikla v soudních líčeních s Miladou Horákovou a Rudolfem Slánským.
Urválek nebyl nikdy potrestán a nepřiznal osobní odpovědnost. V době nastupujícího pražského jara byl přesunut do prominentního Výzkumného ústavu kriminologického při Generální prokuratuře, kam po absolvování právnické fakulty nastoupila ambiciózní Válková.
Dnes tvrdí, že Urválka neznala. Stejně tak je nevěrohodná její obhajoba, že tehdy nevěděla o zneužívání ochranného dohledu k systematické šikaně disidentů. Trvá však na svém a podala trestní oznámení pro pomluvu na server Info, šéfredaktora Michala Půra a historika Petra Blažka kvůli informacím, že musela o této praxi vědět.
Je namístě zahájit trestní řízení
Dnes události kolem „pomluvy“ Válkové nabraly rychlý spád. Trestní oznámení bylo podáno koncem ledna a Petr Blažek dostal předvolání k výslechu na policii kvůli podání vysvětlení už 10. února. Převzetí obsílky potvrdil i Půr.
Skutečnost, že trestní oznámení bývalé ministryně spravedlnosti vyšetřuje policie, nyní potvrdila dozorová státní zástupkyně Helena Strnadová z Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 9.
„Po přezkoumání obsahu trestního oznámení jsem dospěla k závěru, že je namístě zahájit úkony trestního řízení, a za tím účelem jsem věc postoupila policejnímu orgánu. V současné době probíhají úkony přípravného řízení,“ sdělila Strnadová.
Jenže takový průběh kauzy vyvolává pochybnosti. Podle kvalifikovaných názorů z justičního prostředí je tento postup velmi nestandardní a pravděpodobně i nezákonný.
Nezvykle rychlý postup
Obvyklý postup je takový, že pokud státní zástupce přijme trestní oznámení, předá ho k prověření policii. V této fázi nic víc, nic míň. Policisté si obstarají všechny podklady, a teprve poté rozhodnou, jestli skutečně existuje podezření z porušení zákona a zda zahájí úkony trestního řízení podle § 158/3 trestního řádu, nebo bude případ odložen.
Jedná se totiž o vyšší stadium následující po prověřování případu, kterým je zahájeno přípravné řízení. Teprve poté může policie předvolávat k výslechům, případně nasazovat sledování či odposlechy.
V kauze údajné pomluvy Heleny Válkové je zarážející už jen rychlost, jak si v této kauze počínají orgány činné v trestním řízení. Existuje přitom důvodné podezření, že fáze prověřování, zahrnující například zjišťování stanovisek historiků, časových a věcných souvislostí daného tématu, seriózně neproběhla.
Z vyjádření dozorové státní zástupkyně vyplývá, že toto stadium trestního řízení prakticky přeskočila a zcela nezvykle uložila policii zahájit úkony přípravného řízení krátce po podání trestního oznámení. Takový pokyn žalobce standardně nevydává, jelikož je vypořádání oznámení v působnosti policie.
Byl porušen zákon?
Dokonce existuje vážné podezření, že je tento pokyn nezákonný. V této fázi trestního řízení totiž státní zástupce nevykonává dozor a žádné pokyny, byť návodné, nemůže udělovat. Výkon dozoru státního zástupce začíná až poté, co mu policie doručí právě záznam o zahájení trestního řízení.
Rychlý zásah státní zástupkyně do této kauzy je o to podivnější, že trestní oznámení Válkové je mimořádně sporné. Pro posouzení této věci bude podstatné, zda zveřejněné údaje byly pravdivé, či nikoli, a to se jeví poměrně jasně.
Válková napsala článek s Urválkem v roce 1979, kdy už byl aplikován na desítkách tisíc případů v éře probíhajících politických čistek. Nebyla to však její jediná práce na toto téma, a v roce 1984 věnovala ochrannému dohledu celou publikaci.
V té době už bylo známo mnoho případů šikany disidentů, a Válková dodnes prohlašuje, že až do pádu komunistického režimu nic netušila. To se vzhledem k jejímu působišti, sloužícímu ke krytí zločinné praxe nedemokratických silových struktur, prakticky vylučuje.
Navíc existují judikáty Nejvyššího soudu, že tvrzení „něco musela vědět“ je hodnotící, a nemůže jít o pomluvu.
Proč ta horlivost?
„Smyslem výkonu trestu odnětí svobody je chránit společnost, vést odsouzeného k řádnému životu, k dodržování socialistického právního řádu a pravidel socialistického soužití,“ píše Válková s Urválkem v úvodu článku k ochrannému dohledu, který mohly komunistické soudy ukládat od roku 1973.
Co je smyslem až příliš horlivého počínání dozorové státní zástupkyně, není jasné. Snad ne zalíbit se někomu „nahoře“. V každém případě je možné se bránit a požádat o výkon dohledu na Městské státní zastupitelství v Praze, aby její nestandardní postup přezkoumalo. Jenže to se „proslavilo“ zametením kauzy Čapí hnízdo pod koberec a Válková tento vývoj veřejně předpovídala už rok předtím.
V těchto souvislostech se i kauza údajné pomluvy Válkové stává dalším barometrem, v jakém stavu se nacházejí současné poměry a státní instituce.