Na povrch začínají vyplouvat první informace o zásahu Generální inspekce bezpečnostních složek (GIBS) v Útvaru pro odhalovaní organizovaného zločinu (ÚOOZ). Pokud se potvrdí, byl by to vážný skandál, který leccos vypovídá o poměrech uvnitř protimafiánského útvaru, adorovaného spřízněnými novináři pro jeho „nezkorumpovatelnost“.

Bezprecedentní zásah na ÚOOZ

21. října dopoledne se objevila nenápadná zpráva na Lidovkách.cz, že den předtím GIBS zasahovala na ÚOOZ. O důvodu nechtěl nikdo referovat. Babišův server z toho okamžitě dovodil, že se jedná o odvetu za akci Vidkun, která zasáhla část policejních složek na Olomoucku. To by ovšem bylo příliš prvoplánové a riskantní.

Platilo by to jen tehdy, pokud by se tato kauza ukázala jako narychlo spíchnutá a zcela vyfabrikovaná. Mohla by si to inspekce v této vypjaté situaci, kdy se ocitá pod politickým tlakem zejména hnutí ANO a kdy se nabízejí podobné jednoduché asociace, dovolit?

Podrobnější informace o zásahu GIBS uvolnilo Městské státní zastupitelství v Praze, které případ dozoruje, až téhož dne večer. Vyšetřování případu podle něj začalo už loni. Obviněni byli dva lidé, z toho jeden vysoce postavený vedoucí pracovník protimafiánského útvaru vedeného Robertem Šlachtou.

„Trestní stíhání je vedeno pro trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, přijetí úplatku, podplácení a porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru,“ uvedla mluvčí státního zastupitelství. Vyšetřovatelé podle ní obviněného policistu podezírají, že neoprávněně zjišťoval informace o probíhajících řízení z policejních databází a vyzrazoval je nepovolanému člověku. Byly to informace ke konkrétním vytipovaným lidem z podnikatelské a veřejné sféry a policista za to zřejmě dostával odměny. Podle ČTK mu za to v případě prokázání viny hrozí až 12 let vězení. Pro druhého z obviněných platí sazba 6 let.

Pelikán: Mimořádně znepokojivé

To je zatím vše, co se oficiálně ví o kauze „Vidkun 2“, protože jinak ji – alespoň podle Šlachtova policejního žargonu – nazvat nelze. Až příliš nápadně připomíná situaci z mediálně propíraného Olomoucka, kde údajně někteří policejní důstojníci informovali některé podnikatele o průběhu živých kauz.

Nedopusťme se však stejné chyby, jako většina médií, která má v olomoucké kauze Vidkun o vině těch, na které Šlachta s Ištvanem ukázali prstem, zcela jasno. Dokonce někteří z nich ani nemusí být obviněni.

Takové chyby se dopustil ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který na Twitter umístil reakci, že zpráva o zásahu na ÚOOZ je mimořádně znepokojivá. Co o ní ví, zvláště pokud údajně tráví dovolenou meditacemi v Indii? Mimochodem v době, kdy Sněmovna projednává klíčový vládní zákon o státním rozpočtu. Pelikán, který v olomoucké kauze orgány činné v trestním řízení naopak pochválil, jen potvrdil kuloárové zprávy o „mimořádně znepokojivém“ zájmu hnutí ANO na změně ve vedení GIBS, kam chce Babiš dosadit svého člověka.

V této chvíli už lze vyhodnotit srovnání chování médií v počáteční fázi obou kauz, které jen znovu dokládá, že v Nových pořádcích je cosi v nepořádku.

[ctete]28061[/ctete]

Média v kauze Vidkun 1

Kauzu Vidkun 1, tedy rozkrytí údajné klientelistické sítě mezi některými policisty, podnikateli a politiky, otevřela Česká televize. Velmi agilně se v ní angažoval zejména redaktor Jiří Hynek, který o ní informoval jako první. Do éteru vypustil následně popřenou dezinformaci, že se jedná o vyšetřování solárního byznysu ve spojitosti s Ivanem Langerem a Ivanem Kyselým.

Hynek následně vystoupil v několika živých vstupech, kde předvedl velmi podrobné znalosti policejního spisu. Ostatně sám ve večerních Událostech ČT potvrdil, že jej má k dispozici. Vůbec mu nepřipadá divné, že jej musel získat nezákonnou cestou. Nelegální úniky policejních dokumentů z vybraných živých kauz jsou velkým nešvarem, jelikož tyto praktiky významně ovlivňují veřejné mínění a stávají se součástí politického boje. Přitom takto napadení lidé jsou osobně dehonestováni a profesně odepsáni, bez ohledu na to, jestli porušili, nebo neporušili zákon.

Hynek poskytl i záběry ze zásahu policejních zakuklenců a domovních prohlídek. Jak se o nich dozvěděl? Jel štáb České televize náhodou kolem? Investigativní novinář veřejnoprávní televize, úzce navázaný zejména na ÚOOZ, však nebyl jediný, kdo tyto cíleně rozšiřované informace ze spisu masivně medializoval.

Babišův tisk už ani nemá smysl zmiňovat. Ten se už zabývá pouze medializací kauz Babišových konkurentů a vyzdvihováním kvality jeho potravinářských výrobků. U soukromých médií je však situace přece jen nepatrně odlišná než u veřejnoprávního média, které by mělo dbát nejen na zákon o České televizi, ale i na dodržování Kodexu České televize ze strany jejích zaměstnanců.

Média v kauze Vidkun 2

Medializace zásahu GIBS na ÚOOZ je v ostrém kontrastu s olomouckou kauzou. Žádné teatrální razie za účasti kamer veřejnoprávního média. Žádná předem připravená nezákonná distribuce policejních dokumentů vybraným novinářům, pro které to musel být blesk z čistého nebe. Žádné nachystané vstupy pozvaných a obvykle dobře informovaných novinářů, zejména z okruhu vydavatelství Mafra a Economia. Česká televize o zásahu GIBS krátce informovala až v jedenáct hodin večer, na rozdíl od večerních zpráv Primy a velmi krátce i Novy (ta ovšem v duchu interpretace Babišova tisku). Co se to děje? Že by se v řadách GIBS nenašel jediný „jazyk“, který s médii vřele spolupracuje?

Jenže takhle by to mělo vypadat. Orgány činné v trestním řízení mají konat, padni komu padni. Ovšem bez okázalých mediálních divadel, která mohou časem, jak se v některých případech ukazuje, vyšumět doztracena. A přitom splní svůj účel. Tato divadla znevěrohodňují nejen „sprosté podezřelé“, ale i ty, kdo se na nich přímo podílejí. Nežijeme však v ideálním světě. Proto je přes kouřovou mediální clonu někdy pro mnohé obtížné rozlišit, kdo je ve skutečnosti padouch a kdo hrdina.

Co je však zjevné, v přímém přenosu se odehrává boj o vliv nad bezpečnostními složkami, a to rozhodně nikoli v rukavičkách.

[ctete]28637[/ctete]