V gruzínském parlamentu v neděli složil přísahu a byl inaugurován prezidentem kritik Západu Michail Kavelašvili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice volby bojkotovala. Dosavadní prezidentka Salome Zurabišviliová, kterou vybrali v roce 2018 v přímé volbě Gruzínci, zvolení svého nástupce už dříve zpochybnila vzhledem k tomu, že nynější parlament pokládá za nelegitimní. Dnes se označila za jedinou legitimní hlavu státu, ale uvedla, že prezidentský palác opustí, napsaly agentury Reuters a AFP.

„Zůstávám jedinou legitimní hlavou státu,“ řekla Zurabišviliová tisícům lidí, kteří se sešli před sídlem hlavy státu, kde čekali na její projev. „Opustím prezidentský palác a budu stát po vašem boku, se mnou zůstane legitimita, vlajka a vaše důvěra,“ prohlásila Zurabišviliová podle AFP. Prozápadní prezidentka dříve uvedla, že neodstoupí, dokud nebudou v zemi nové parlamentní volby.

Dále čtěte

Štvou vás reklamy na webu FORUM 24? Tak pojďte číst bez nich!

Milí čtenáři, jak víte, deník FORUM 24 je nezávislý web, který si na sebe musí vydělat, protože jej nesponzoruje žádný…

Kavelašvili složil přísahu během parlamentního ceremoniálu krátce po projevu Zurabišviliové, napsala AFP. Tohoto kritika Západu do úřadu v polovině prosince zvolili členové parlamentu a regionální zastupitelé. Prozápadní opozice i Zurabišviliová ovšem nový parlament vzešlý z letošních voleb, které označují za zfalšované, považují za nelegitimní a zvolená opozice ho bojkotuje. Současní zákonodárci tudíž podle nich neměli právo vybírat hlavu státu.

Gruzínský sen, který podle kritiků sklouzává k autoritářskému vládnutí po vzoru Ruska, obvinění z podvodů během parlamentních voleb odmítá. Také Kavelašviliho označuje za řádně zvoleného prezidenta.

Tisíce Gruzínců mezitím denně demonstrují proti rozhodnutí vlády pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se je snaží rozhánět násilím. Stovky zadržených, jakož i desítky novinářů, si stěžují, že se staly oběťmi násilí pořádkových sil i pouličních band ovládaných režimem. Represe vyvolaly v bývalé sovětské republice pobouření a odsoudily je Spojené státy či Evropská unie.

Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 vystupovala jako prozápadní země a krátce po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 požádala o členství v EU. Vztahy se Západem se však v poslední době zhoršily. EU kvůli takzvanému zákonu o zahraničním vlivu – prosazenému letos Gruzínským snem – pozastavila gruzínský přístupový proces. Po parlamentních volbách EU a Spojené státy vyzvaly k vyšetření zpráv o volebních nesrovnalostech. Evropský parlament přijal usnesení, ve kterém uvedl, že parlamentní volby nebyly svobodné a spravedlivé a byly dalším projevem propadu demokracie v zemi.