To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově, je i důsledkem neexistence přehrady v Heřminovech, vzkázal bývalý ministr životního prostředí a někdejší náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Pavel Drobil (ODS). Na vině jsou podle něj aktivisté a obec Nové Heřminovy, kteří stavbu přehrady na řece Opavě dlouhodobě blokují. Vodní dílo se plánuje desítky let, aktuální se znovu stalo po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997.
Současná povodeň už podle mluvčího města Opavy Romana Konečného překonala tu z roku 1997. „Co se týče množství vody, tak určitě. Ohledně škod ještě nevíme,“ řekl novinářům. Na řece, která padesátitisícovým městem protéká, už byl překročen stoletý průtok. Voda už se rozlila například mezi domy na tamním sídlišti Kateřinky, vážná situace je také u zahrádkářské kolonie nedaleko Vojenského splavu.
Domovy už musely opustit tisíce obyvatel. Do evakuačních center se podle mluvčího mají přesunout všichni lidé z přízemních bytů zmíněného sídliště a ze všech domů podél toku Opavy. „Znovu všechny vyzýváme k evakuaci,“ informoval mluvčí města. Evakuace probíhají podél řeky také v Krnově, Kravařích a v desítkách dalších obcí.
Jak dlouho ještě?!?
„To, co se aktuálně děje v Opavě a Krnově, je i důsledkem neexistence přehrady v Heřminovech. Proč stále není? Protože ji může zablokovat/zdržovat každá díra v p*deli, která má v tomto státě právo nazývat se obcí, a samozřejmě naši aktivisté,“ vypálil drsně na sociální síti Pavel Drobil, bývalý ministr životního prostředí ve vládě Petra Nečase (ODS). „Jak dlouho ještě?!?“ dodal.
Drobil mimo jiné narážel na velikost Nových Heřminov, které mají zhruba 350 obyvatel. Někteří politici existenci takových obcí kritizují a mluví o jejich slučování. To navrhovala také Národní ekonomická rada vlády (NERV). Podle ní má Česká republika „dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy“. Tématu se deník FORUM 24 několikrát věnoval.
Proti je obec i Hnutí Duha
O přehradě v Nových Heřminovech na Bruntálsku, kterými protéká řeka Opava, se mluví desítky let. Stát její vybudování začal znovu plánovat v roce 1997, kdy slezská města a obce spláchla obří povodeň. Proti přehradě se však postavila samotná obec i dvě organizace zabývající se ochranou přírody. Ani v roce 2024 tak vodní dílo, které by pravděpodobně zabránilo současné dramatické situaci, nestojí.
Krajský stavební úřad v současnosti stále řeší několik odvolání proti výstavbě přehrady. Podle Ivo Dokoupila z Hnutí Duha Jeseníky je přehrada beranidlo na státní rozpočet. „Je to potěmkinovská přehrada. Sedmadvacet let se plánuje protipovodňová ochrana a nekoplo se do země. Už dávno jsme dokázali, že varianta s přehradou je nadbytečná, protipovodňová opatření už mohla být dávno hotová,“ citoval letos slova Dokoupila server Novinky.cz.
Vedení Nových Heřminov je stále vázáno výsledkem referenda, v němž se místní vyslovili proti přehradě, nicméně přístup ke stavbě pozměnilo od původně zcela odmítavého k pragmatičtějšímu. „Proti stavbě jsme udělali maximum. Přesto se nám ji nepodařilo zvrátit. Rozhodli jsme se tedy zajistit alespoň to, aby plánovaným zásahem do území obec utrpěla co nejméně,“ prohlásila na začátku letošního roku podle serveru iDnes.cz starostka Michaela Hermanová.
Obec se proto v odvolání zaměřila na část územního řízení, které se týká zastavěného území obce a potřeb obyvatel. „Poukazujeme na přijatelnější možnost řešení dopravní komunikace vedoucí do části obce ležící na pravém břehu řeky Opavy, která by měla být realizací protipovodňových opatření zasažena,“ doplnila starostka.
Ochrana 16 tisíc obyvatel
Státní podnik Povodí Odry, který je investorem stavby, čeká na rozhodnutí kraje. Jakmile nabude právní moci, chce zahájit jednání s majiteli ještě nevykoupených pozemků, což je jeden soukromý vlastník a obec Nové Heřminovy. Zbývajících 99 procent pozemků již Povodí Odry vlastní. Stavba přehrady za více než osm miliard korun by měla začít v roce 2026.
„Přehrada je bezpečné a ověřené řešení, které garantuje jak tlumicí efekt na povodňové vlny pro údolí toku Opavy, tak nalepšovací účinek pro zvolenou zabezpečenost odtoku vody z nádrže, a to i pro budoucí generace, které může ohrožovat klimatická změna,“ vysvětlil generální ředitel Povodí Odry Jiří Tkáč. Podle něj by přehrada zajistila ochranu 16 tisíc obyvatel před povodněmi zejména v Nových Heřminovech, Zátoru, Branticích, Krnově a v Opavě.