Za celou dobu existence spotřebitelského úpadkového řízení, tedy od října 2015, se v Ruské federaci dostalo do finanční platební neschopnosti již více než milion občanů. A každý měsíc zbankrotuje přibližně 30 tisíc lidí, píše list Novaja Gazeta.
Počty bankrotů jsou známy z údajů Federálního zdrojového centra. Růst počtu bankrotářů pokračuje i přes rychlý růst mezd v letošním roce. Pro tento zvláštní status si občané chodí nejen k soudům, ale také do multifunkčních center (MFC).
„Za prvních devět měsíců letošního roku se počet bankrotů občanů zvýšil oproti stejnému období roku 2022 o téměř 29 procent a činil zhruba 250 tisíc, vyplývá ze zpráv správců konkurzní podstaty na onlině platformě Fedresurs. (To je oficiální portál pro zveřejňování významných skutečností o činnosti subjektů hospodářské činnosti.) Je třeba upřesnit, že tato statistika bere v úvahu nejen běžné fyzické osoby, ale i fyzické osoby – podnikatele a jde o soudní bankroty,“ uvádí Novaja Gazeta.
Je pravda, že v období leden-září 2022 se počet bankrotů občanů meziročně zvýšil o cca 41 procent, ale na druhou stranu je nyní bankrotářů stále více, a to i přes rychlý růst mezd. Občané zpravidla bankrot iniciují sami. V lednu až září tak vystupovali jako navrhovatelé v téměř 97 procentech řízení.
Za dobu existence spotřebitelského úpadkového řízení, tedy od října 2015 do září 2023, se do platební neschopnosti dostalo již více než milion občanů. A jak upřesnil šéf Fedresursu Alexej Juchnin, každý měsíc v Rusku zbankrotuje asi 30 tisíc lidí. „To je poměrně hodně,“ poznamenal.
Jaké jsou příčiny tohoto stavu? „Důsledky pandemie, stejně jako sankce a restriktivní opatření zavedená v roce 2022 tvrdě zasáhly malé a střední podniky, takže mnoho podnikatelů se nedokázalo vypořádat s dluhovou zátěží a občané přišli o práci a nebyli schopni obsluhovat své úvěry,“ vysvětlil Viktor Pančenko, vedoucí praxe restrukturalizace a konkurzů společnosti Jur-Project.
Jak vypadá „typický ruský bankrotář“? Podle Vadima Kovrigina, vedoucího regionální pobočky Strany růstu v Lipecké oblasti, „jde o průměrného nekvalifikovaného nebo málo kvalifikovaného pracovníka žijícího v malém městě, pobírajícího relativně nízký pravidelný plat nebo majícího nestabilní zdroje příjmů v podobě dočasného zaměstnání nebo podnikání v nevýrobní sféře“.
V důsledku destabilizace ekonomiky začínají ale stále častěji krachovat i „vysoce kvalifikovaní zaměstnanci“.