NÁZOR / „Jasné zítřky“ byly oblíbenou frází komunistické propagandy. A lidé dobře věděli, že ty „jasné zítřky“ budou jen horší a horší. Velmi podobné to je s jasnými zítřky, které předznamenalo letošní téměř pomrznutí ovocných květů. Ovocnářskou katastrofu, která letos na podzim udělá z ovoce luxusní zboží, způsobily výkyvy počasí z globálního oteplování. Jak ono, tak extrémní klimatické jevy budou v příštích letech častější a silnější. Problém nemají jen zemědělci, ale především ti, co jejich výpěstky konzumují. My všichni.

Omlouvám se všem popíračům globálního oteplení, že narušuji jejich iracionální kvazináboženskou víru. Pomrznutí květů při chladné až mrazivé vlně na konci dubna totiž nezpůsobil ten mráz, ten býval koncem dubna častý a běžný. Patřil k našemu klimatu. Nepatřilo k němu však ono předčasně teplé počasí počátkem dubna, jehož vinou květy „neplánovaně“ rozkvetly, a pak je návrat v té době běžného chladu a mrazu spálil. A to skoro kompletně. To teplo způsobilo globální oteplování, a můžeme počítat, že se podobné radosti budou dostavovat častěji a silněji.

Malá inventura

Klimatický projekt EU The Copernicus Programme uvádí sumář největších klimatických extrémů posledních let, vybírám ty nejděsivější:

Globálně: „Rok 2022 byl pátým nejteplejším rokem, 4.-8. nejteplejší rok jsou však velmi blízko u sebe. Posledních osm let bylo osm nejteplejších v historii. Průměrná roční teplota byla o 0,3 °C vyšší než v referenčním období 1991-2020, což odpovídá přibližně 1,2 °C vyšší teplotě než v období 1850-1900.“

Dále čtěte

Nechceme zamykat obsah. Pomozte nám šířit články deníku FORUM 24 a přispějte nám ve sbírce

Deník FORUM 24 vznikl jako protiváha k médiím, která v Česku převzali oligarchové. Aniž by za námi některý z nich…

Evropa: „Evropa zaznamenala druhý nejteplejší rok v historii, který překonal rok 2020 a byl jen o něco teplejší než roky 2019, 2015 a 2014. Evropa zažila nejteplejší léto v historii. Podzim byl třetí nejteplejší v historii. Západní a severní Evropu postihly dlouhotrvající a intenzivní vlny veder. Přetrvávající nízké srážky v kombinaci s vysokými teplotami a dalšími faktory vedly k rozsáhlému suchu.  Francie, Španělsko, Německo a Slovinsko zaznamenaly nejvyšší letní emise požárů přinejmenším za posledních 20 let.“

Ostatní regiony: „Dlouhotrvající vlny veder postihly na jaře Pákistán a severní Indii a v létě střední a východní Čínu. Pákistán zaznamenal v srpnu rozsáhlé záplavy v důsledku extrémních srážek. Relativně nízké teploty a vysoké srážky nad východní Austrálií v roce 2022 jsou klimatické charakteristiky typicky spojené s podmínkami La Niña. V únoru dosáhl antarktický mořský led nejnižšího minimálního rozsahu za 44 let satelitních záznamů.“

Institut Maxe Plancka: „Od června 2023 byl každý měsíc v roce 2023 teplejší než odpovídající měsíc v předchozích letech, od kdy jsou údaje z měření k dispozici. Vyšší průměrná teplota také zintenzivnila některé extrémní jevy. Týká se to například extrémních srážek při bouři Daniel, která v září způsobila protržení dvou přehrad v Libyi. Záplavy si vyžádaly tisíce obětí a Daniel se stal dosud nejsmrtonosnější bouří v Africe. Množství srážek se může během přívalových dešťů zvýšit, protože teplejší vzduch absorbuje více vlhkosti. Kromě rychlosti větru až 322 kilometrů za hodinu to byl jeden z důvodů, proč hurikán Otis v říjnu těžce zpustošil Acapulco. V červenci v USA a Číně stouply teploty na více než 50 stupňů Celsia. Takové horko může být smrtelné. Mimořádně horké bylo v létě 2023 také v jižní Evropě, kde v budoucnu mohou teploty přesáhnout 50 stupňů Celsia.“

Dále čtěte

Mírotvorce Babiš všechny znepokojil videem. Zjevně na tom není dobře

NÁZOR / Pondělní videoprojev Andreje Babiše na Facebooku vyvolal jak u jeho diváků, tak u mne samotného vážné pochybnosti o…

Copernicus uvádí i údaje o moři: „Globální průměrné teploty mořské hladiny (SST) zůstaly trvale a neobvykle vysoké a od dubna do prosince dosahovaly rekordních hodnot pro dané roční období. Bezprecedentní hodnoty SST byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku a velké části severního Atlantiku.“

Zemědělci, zbystřete!

Institut Maxe Plancka uvádí i údaj, který by si měli všichni zemědělci vytisknout a pověsit v rámečku nade dveře: „Za posledních 40 let vedra a sucha snížila výnosy plodin i na severní polokouli. Některé regiony globálního Jihu jsou postiženy ještě více. Například Sýrie a Irák se již tři roky potýkají s mimořádným suchem.“

Na severní polokouli jsme i my – a trend, který pro tuto polovinu světa již platí, letos zasáhl i ČR. Snižování výnosů následkem podobných extrémních jevů jako letošní superteplé předjaří je už běžné a nelze předpokládat, že příští léta budou jiná. Navíc je třeba připomenout, že některé regiony globálního Jihu už dávno nejsou potravinově soběstačné a krmí je Evropa. Většina zemí MENA – Střední východ a severní Afrika – je zásadně závislá na obilí z Ukrajiny a Ruska. Pro českého čtenáře je zvlášť instruktivní, že mezi ně patří Egypt, oblíbená destinace českých turistů. Proto si Češi umějí představit, co by znamenalo, kdyby následkem sucha či vlny veder v nesprávnou dobu došlo k zásadní neúrodě v těch regionech, na Ukrajině i v Rusku. Kdyby egyptská vláda věděla, kolik má Egypt obyvatel, upřesnila by, že by takový výpadek jen v jejich zemi ohrozil možná sto milionů, ale možná i sto dvacet milionů lidí. Jen v té jediné zemi.

Dále čtěte

Krvelačné děti v Mariupolu prý bodaly ruské vojáky noži do jater. Nový kremelský příběh má temné pozadí

Bylo jim sotva deset nebo jedenáct let, pro ruské vojáky však prý představovaly smrtelné ohrožení. Mariupolské děti byly podle ruských…

Vedle toho – a to platí i pro nezemědělce – nějaký extrémní výkyv počasí, nejsnadněji sucho, a následná neúroda vyvolá zásadní změnu ilegální migrace do Evropy. V současnosti z Jihu přicházejí do Evropy lidé hnaní především touhou po vyšší životní úrovni. Pokud by došlo k  popsané neúrodě, začali by přicházet do Evropy lidé hnaní větší energií než vidinou německých sociálních dávek: Byli by hnaní hladem. Takže migrační pakt potřebujeme jako přípravu na možnost migrace z hladu, a vedle toho by se měli začít na další vlny neúrod z extrémního počasí připravovat zemědělci. V celé Evropě.

Co s tím?

Recept je jednoduché vymyslet, ale uvést ho do praxe bude mnohem těžší, a především strašně drahé. Z krátkodobého hlediska by se měli zemědělci – bez ohledu na cenu pojistného – s naprostou samozřejmostí proti neúrodě z extrémního počasí pojišťovat. Z dlouhodobého hlediska by se pak celá Evropa měla začít připravovat na hospodaření „na suchu“, dle izraelského vzoru začít stavět pěstování zemědělských plodin na sofistikovaných závlahových systémech.

Sázet a sít by se měly především maximálně odolné odrůdy zemědělských plodin – bez ohledu na to, zda by se té odolnosti muselo dosáhnout genetickými manipulacemi. A rozhodně bychom měli posilovat potravinovou soběstačnost včetně pěstování na dnes většinou zatravněné horší půdě. Protože při nějaké velké neúrodě nebude odkud jídlo dovézt. Každopádně – s podobně ničivými výkyvy počasí jako letos musí zemědělci počítat už nastálo.