KOMENTÁŘ / Dne 1. února si 11. legislativní Jüan zvolí svého předsedu nebo předsedkyni. Toto rozhodnutí bude mít důležité důsledky pro úsilí Tchaj-wanu rozšířit svůj mezinárodní prostor, protože parlamentní diplomacie byla významným nástrojem umožňujícím Tchaj-peji obcházet svou diplomatickou izolaci. Evropa pozorně sleduje vývoj směřující ke čtvrtečnímu hlasování.
Na kontextu nedávných diplomatických interakcí s evropskými zeměmi lze ilustrovat relevanci parlamentní diplomacie pro Tchaj-wan.
Ze všech institucí EU stojí Evropský parlament se svými přímo volenými zákonodárci ve všech 27 členských státech v popředí snah povýšit vnímání Tchaj-wanu jako podobně smýšlejícího partnera spíše než se trápit bolavými vztahy mezi EU a Čínou.
I na úrovni členských zemí to je právě legislativní moc, jež zaujímá pragmatičtější přístup.
Na úrovni členských států jsou to rovněž zákonodárné sbory, které prokázaly, že jsou napřed před výkonnou mocí při prosazování pragmatické spolupráce s Tchaj-wanem, přičemž zůstávají v souladu s „politikou jedné Číny“ a jsou si vědomy politické citlivosti obklopující neobvyklý mezinárodní status Tchaj-wanu.
Spolupráce mezi evropskými a tchajwanskými poslanci byla úspěšná především díky snaze vedení 10. legislativního Jüanu o jeho internacionalizaci.
V nedávném rozhovoru pro Nikkei Asia úřadující předseda Jou Si-kchun (游錫堃) prohlásil, že „prostřednictvím parlamentní diplomacie [Tchaj-wan] prolomil čínskou diplomatickou blokádu“.
Během svého funkčního období Jou udělal velké kroky k posílení institucionálního rámce Legislativního Jüanu pro podporu mezinárodní spolupráce. Brzy po nástupu do úřadu v únoru 2020 založil pracovní skupinu pro mezinárodní veřejné mínění (International Public Opinion Working Group), která byla brzy povýšena na pracovní skupinu pro mezinárodní záležitosti (International Affairs Working Group). Jou zodpovídal za vytvoření Oddělení mezinárodních záležitostí (Department of International Affairs), vůbec prvního útvaru v historii Legislativního Jüanu odpovědného za komplexní řízení všech záležitostí souvisejících s parlamentní diplomacií.
Tyto nedávné snahy o rozšíření mezinárodního dosahu Tchaj-wanu prostřednictvím parlamentní spolupráce posílily jeho vazby s Evropou.
Předseda českého senátu Miloš Vystrčil vedl v roce 2020 historickou 89člennou delegaci na Tchaj-wan. Jako první vysoce postavený zahraniční politik mimo diplomatické spojence Tchaj-wanu pronesl projev v Legislativním Jüanu a proslul svým prohlášením „Jsem Tchajwanec“. Návštěva kromě silné symboliky přinesla také hmatatelné výsledky, včetně toho, že Česká republika umožnila tchajwanským státním bankám otevřít pobočky v zemi.
Před rokem přijela na Tchaj-wan také předsedkyně poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová, kterou doprovázela delegace o 150 členech. Během její „tchajwanské mise“ bylo mezi Tchaj-wanem a Českou republikou uzavřeno na deset memorand o porozumění a předběžných smluv v oblastech od muzejní výměny po recyklaci lithiových baterií.
Poslední delegaci vedla předsedkyně litevského Seimasu Viktorija Čmilytė-Nielsenová. Delegace se zaměřila na prohloubení hospodářské spolupráce mezi Tchaj-pejí a Vilniusem.
Na úrovni EU Jou v prosinci 2022 přijal také 13člennou delegaci Výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod vedenou místopředsedkyní Evropského parlamentu Nicolou Beerovou. I přes nesouhlas Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost Beerová veřejně obhajovala bilaterální investiční dohodu jako ústřední prvek posilujícího partnerství mezi EU a Tchaj-wanem.
Výměny Tchaj-wanu s vedením evropských zákonodárných sborů však nejsou pouze jednosměrné. V roce 2022 vedl poslanec Jou delegaci na vysoké úrovni napříč politickými stranami do Česka, Polska a Litvy.
Tato cesta naznačila, že pod vedením Joua si parlament udržoval úzké spojení s administrativou prezidentky Caj Jing-wen (蔡英文), co se týče výhledu tchajwanské zahraniční politiky. Toto společné zaměření se točilo kolem diverzifikace zahraničních vztahů Tchaj-wanu a jejího rozšíření směrem k USA, Japonsku, zemí tzv. „Ntoové politiky k Jihu“ (New Southbound Policy) a zejména k Evropě.
Vzhledem k tomu, že žádná strana nezískala v nedávných tchajwanských volbách absolutní většinu, zůstává nejisté, kdo se stane příštím předsedou Legislativního Jüanu a jak ovlivní tchajwanský přístup k parlamentní diplomacii. Demokratická pokroková strana (DPP) nominovala Joua, aby pokračoval ve své současné roli, zatímco Čínská nacionalistická strana (Kuomintang, KMT) vybrala zákonodárce Chan Kuo-jüa (韓國瑜) jako kandidáta na předsedu a Johnnyho Ťianga (Ťiang Čchi-čchen, 江啟臣) jako jeho zástupce.
Vzhledem ke složení 11. legislativního Jüanu bude DPP nebo KMT potřebovat podporu Tchajwanské lidové strany (TPP), „kritické menšiny“, k zajištění vedení zákonodárného sboru. V případě vítězství KMT by napětí mezi administrativou Williama Laje (賴清德) a předsedou Legislativního Jüanu mohlo mít negativní vliv na efektivitu tchajwanské parlamentní diplomacie, klíčového nástroje posilování mezinárodního profilu Tchaj-wanu.
Pokud bude nový předseda parlamentu prosazovat politiku zaměřenou na usmiřování Číny nebo otevřeně bojovat proti administrativě prezidenta, evropští politici tomu dozajista budou věnovat velkou pozornost a toto napětí by mohlo zkomplikovat dobře nastartovanou evropsko-tchajwanskou parlamentní výměnu.
Je znepokojivé, že kandidát KMT Chan Kuo-jü nemá silný mezinárodní profil a chlubí se zdánlivě úzkými vazbami na Komunistickou stranu Číny.
Na začátku svého působení ve funkci starosty Kaohsiungu Chan navštívil Hong Kong a Macao, kde se zapojil do tajných diskusí na vysoké úrovni na Styčném úřadu ústřední čínské vlády, aniž by to konzultoval s tchajwanskou Radou pro záležitosti pevniny (Mainland Affairs Council). Kontroverzní exstarosta navíc důrazně kritizoval zahraniční politiku „zachování tváře“ prezidentky Caj a obvinil ji, že vede Tchaj-wan na „zužující se a nebezpečnou cestu“. Vzhledem k tomu, že Lajova zahraniční politika bude pravděpodobně pokračovat v úsilí, které nastartovala prezidentka Caj, tak je otázka, do jaké míry by Chan mohl účinně udržovat nebo rozšiřovat výměny s poslanci evropských parlamentů.
Vedení KMT má zároveň silné vazby na Evropu, které by mohlo efektivně využít k udržení a rozšíření mezinárodní působnosti Legislativního Jüanu.
Johnny Ťiang, kterého KMT nominovala jako svého kandidáta na místopředsedu, získal doktorát z mezinárodních vztahů a již přes deset let slouží ve Výboru pro zahraniční věci a národní obranu. V rozhovoru z listopadu 2023 Ťiang také mluvil o Výboru pro zahraniční věci a národní obranu jako o místě, kde je nejpravděpodobnější konsensus obou stran.
Jako předseda KMT Ťiang usiloval o zlepšení mezinárodního profilu své strany. Obnovil funkci oddělení pro mezinárodní záležitosti a udržoval významné vztahy s evropskými diplomaty, aby ukázal připravenost KMT podílet se na diverzifikaci mezinárodních vztahů Tchaj-wanu.
Pokud by byl Ťiang pověřen dohledem nad mezinárodním dosahem Legislativního Jüanu, bude moci zúročit své bohaté zkušenosti k překlenutí mezistranického konsenzu a ke zvýšení globální viditelnosti Tchaj-wanu. V případě odsunutí parlamentní diplomacie až do odpovědnosti místopředsedy se někteří obávají ponížení jejího profilu.
Pokud nový předseda Legislativního Jüanu nebude ochoten dále posilovat politické vazby s Evropany, mohlo by to vážně podkopat dosavadní pokrok. Zatímco diskrétní vztahy mezi vládními úředníky na střední úrovni mohou pokračovat, politický význam spočívá ve významných parlamentních výměnách, protože poslanci často zapojují do svých delegací další klíčové úředníky. Zároveň jsou jejich výměny spojeny s velkou mediální pozorností, kterou Tchaj-wan využívá ve svůj vlastní prospěch.
Převzato s laskavým svolením organizace Evropské hodnoty.