FOTO: AP Photo/Andrew Medichini
GLOSA / Volba nového římského pontifika ovlivní život 1,4 miliardy katolíků. Rozhodnutí kardinálů v konkláve se bude řídit několika klíčovými faktory. Geopolitika hraje stále větší roli. Evropa, dlouho v církvi dominantní, ztrácí na významu, zatímco Afrika a Asie, kde katolicismus rychle roste, volají po větším zastoupení. V současnosti tvoří afričtí a asijští kardinálové velkou část volitelů, což zvyšuje šance na papeže z těchto kontinentů.
Dalším faktorem je názorové směřování. Papež František se zajímal o ekologii, sociální spravedlnost, inkluzi. To někteří konzervativci kritizují jako odklon od tradice. Konkláve tak může hledat buď pokračovatele jeho linie, anebo kandidáta, který posílí konzervativní hodnoty. Věk je také zásadní. Po dlouhých pontifikátech Jana Pavla II. a Františka může církev dát přednost mladšímu kandidátovi, který zajistí stabilitu na desetiletí.
Františkův odkaz, včetně jeho jmenování kardinálů, bude mít zásadní vliv. Více než polovinu současných volitelů jmenoval on. Přesto se v konkláve často objevují kompromisy, které mohou překvapit.
Kdo by mohl usednout na „Petrův stolec“? Je několik klíčových osobností, které se v kuloárech zmiňují jako „papabili“, tedy ti, kdo mají šanci stát se papežem.
Tak třeba kardinál Luis Antonio Tagle (Filipíny, 67 let). Je přezdívaný „asijský František“, Tagle je charismatický a mediálně zdatný. Jako šéf dikasteria pro evangelizaci má vliv na misijní aktivity církve. Jeho progresivní názory na sociální otázky ho činí oblíbeným v rozvojovém světě. Podle kritiků nemá zkušenost s řízením velkých diecézí. Přesto by jeho zvolení bylo historickým momentem pro Asii.
Kardinál Peter Turkson (Ghana, 76 let) představuje sílící vliv Afriky, kde katolicismus dynamicky roste. Je známý svým zaměřením na sociální spravedlnost a ekologii, což je v souladu s Františkovým odkazem.
Kardinál Matteo Zuppi (Itálie, 69 let), arcibiskup z Boloně, je považován za most mezi progresivními a konzervativními křídly. Zuppi, člen Komunity Sant’Egidio, je známý svou prací pro mír a chudé. Jeho italské kořeny by mohly oslovit ty, kdo touží po návratu k evropskému papeži, zatímco jeho umírněná linie by mohla sjednotit rozdělené kardinály.
Kardinál Péter Erdő (Maďarsko, 72 let) je respektovaný církevní právník a konzervativní hlas v Evropě. Jako arcibiskup v Budapešti má zkušenosti s vedením církve v sekulárním prostředí. Jako kandidát by mohl oslovit ty, kdo chtějí posílit tradiční hodnoty. Na druhou stranu může jeho konzervatismus odrazovat Františkovy stoupence.
Mezi další možné kandidáty patří například kardinál Óscar Rodríguez Maradiaga z Hondurasu, který byl blízkým Františkovým spojencem, nebo méně známí „černí koně“ z Latinské Ameriky, jako je brazilský kardinál Odilo Scherer. Historie ukazuje, že konkláve často volí nečekané jméno, takže překvapení není vyloučeno.
Volba papeže probíhá v Sixtinské kapli za přísného utajení. Kardinálové mladší 80 let (v roce 2025 jich je přibližně 120) hlasují, dokud jeden kandidát nezíská dvoutřetinovou většinu.
