V Sasku se blíží zemské volby, v nichž mají šanci bodovat proruští extremisté. FOTO: wikimedia commons / volné dílo
FOTO: wikimedia commons / volné dílo
KOMENTÁŘ / Klíčovou spolkovou zemí na východě Německa je čtyřmilionové Sasko. Od sjednocení NDR se Spolkovou republikou Německo v roce 1990 představuje Sasko baštu Křesťanskodemokratické unie (CDU), což pro nové spolkové země není zrovna typické. Ještě v roce 2014 získala CDU ve volbách do zemského sněmu v Drážďanech takřka 40 %, na druhém místě byla Levice (19 %) a třetí Sociálnědemokratická strana (12,4 %). Antisystémová (a proruská) Alternativa pro Německo čili AfD tehdy obdržela necelých 10 % hlasů saských voličů. Jenže od té doby toto populistické a extremistické hnutí sílí. A hrozí, že by mohlo ovládnout Sasko.
Saský zemský sněm je volen na pětileté období, přičemž v devadesátých letech v něm dominovala tradičně konzervativní CDU, která běžně získávala více než 50 % voličů. Od zemských voleb v roce 2004 její podpora setrvale klesá, byť zůstává zemskou vládní stranou a z jejích řad se rekrutují saští ministerští předsedové.
Pochopení pro Rusko a Putina
Politickými kartami v Sasku ovšem v posledním desetiletí zamíchalo několik fenoménů, především migrace z muslimských zemí a též válka Ruska proti Ukrajině, která i zde probudila podivnou nostalgii po východním Německu a „pochopení pro Rusko“. V posledních volbách do zemského sněmu v roce 2019 sice ještě zvítězila CDU (32 %), avšak AfD skončila na druhém místě s takřka 28 %.
Nyní stojí Sasko (a také sousední spolková země Durynsko) před novými volbami do zemského sněmu, které se uskuteční už 1. září 2024. Jaký panuje mezi voliči trend, to ukázaly nedávné saské komunální volby z 9. června, v nichž AfD získala 26,9 % a odsunula CDU na druhou pozici s 24,2 %, přičemž kromě Lipska nyní dominuje ve všech velkých městech a zemských okresech.
V čele saské zemské (koaliční) vlády stojí aktuálně devětačtyřicetiletý křesťanský demokrat Michael Kretschmer, rodák ze Zhořelce v saské Horní Lužici, který má v CDU významné slovo. Ovšem například jeho role v německé zahraniční politice je velmi ambivalentní. Po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 otevřeně usiloval o zrušení protiruských sankcí. V červnu 2019 se zúčastnil ekonomického fóra v Petrohradu a osobně se setkal s ruským diktátorem Putinem.
Slova z kremelského slovníku
Po spuštění plnohodnotné válečné agrese Ruska proti Ukrajině v roce 2022 volal po „zmrazení“ rusko-ukrajinského konfliktu a jednání s Ruskem. A především se v srpnu 2023 stavěl proti tomu, aby Německo dodalo bránící se Ukrajině střely TAURUS. To mimo jiné vedlo novináře Konrada Schullera, komentátora vlivného konzervativního deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung, ke konstatování, že saský ministerský předseda Kretschmer stále častěji používá „slova z kremelského slovníku“.
Tento vrcholný politik z CDU se tím nebezpečně shoduje s postoji Alternativy pro Německo, hnutím s podivně proruskými názory, které udržuje kontakty i s někdejším českým prezidentem Václavem Klausem, oplývajícím rovněž „pochopením“ pro nynější Putinovo fašistické Rusko.
Zůstává otázkou, proč Kretschmer hraje ruskými kartami a zahrává si tak s ohněm, poněvadž štěpí CDU, která je na spolkové úrovni aktuálně v opozici. Každopádně saský ministerský předseda musí vnímat, že Svobodnému státu Sasko, jak zní oficiální název této spolkové země, hrozí politické zemětřesení, které může rozkolísat celé Německo.
Extremismus zprava i zleva
Podle předvolebních průzkumů, které 22. srpna publikovala německá veřejnoprávní televize ARD, se očekává těsný souboj mezi CDU a AfD: první formace je nyní na 31 %, zatímco druhé je předpovídán zisk 30 %. Samozřejmě bude důležité, kdo by mohl být koaličním partnerem pro budoucí zemskou vládní koalici. Sociální demokraté by podle průzkumu mohli získat 7 %, Zelení pak 6 %, krajně levicová Levice by se 4 % ve volbách propadla, neboť pro vstup do zemského sněmu platí pětiprocentní hranice.
Jenže je tu ještě zcela nová formace, kterou teprve v lednu 2024 založila levicová extremistka Sahra Wagenknechtová. Jmenuje se Spojenectví Sahry Wagenknechtové – Rozum a spravedlnost (BSW) a mimo jiné prosazuje „novou východní politiku“ Německa a Evropy vůči Rusku, což neznamená nic jiného než zradu Ukrajiny a dohodu s krvavým diktátorem a válečným zločincem Putinem. A predikce pro toto nové hnutí je v Sasku velmi slibná, neboť činí celých 14 %!
Nebezpečí pro demokracii
Pokud by volby ve větší míře kopírovaly poslední předvolební průzkum, pak by to znamenalo zásadní vzestup pravicového a levicového proruského extremismu v Sasku. A v případě, že by dvě antisystémová hnutí, totiž AfD a BSW, spolu oportunisticky vytvořila koaliční zemskou vládu, což rozhodně není nereálné, šlo by o toxický precedens. Důležitou německou spolkovou zemi v sousedství České republiky by ovládli lidé s „pochopením pro Putina“ a jeho imperiální plány, které smrtelně ohrožují naši svobodu a demokracii.
