Nedávné útoky na podniky, které se účastnily projektu tzv. HateFree zón, jsem okamžitě odsoudil. Úplně stejně jako o pár týdnů dřív útoky na Řízkárnu. Není možné se tvářit, že existuje jen jeden extremismus.

Jsem totiž přesvědčen, že sprejování hákových křížů do 21. století nepatří úplně stejně jako srp s kladivem.

Nesouhlasím s naivismem HateFree Culture, ale to neznamená, že schvaluji sprejování nenávistných hesel na pražské fasády.

Levicoví extrémisté přitom dlouhou dobu útočí na pražskou restauraci Řízkárna. V restauraci účelově blokují stoly, opakovaně do ní posílají šikanózní kontroly státních úřadů, organizují sabotáže Řízkárny na webu, nahlašují tam bomby a rozšiřují nepravdivé informace, že se tam prodává otrávené jídlo a pití. Extrémisté postupně zapálili čtyři Krulcova auta určená k rozvozu zboží. Zničili mu několik skútrů. Prostě přešli od výhrůžek k akci. Ideologický podtext je v útocích jasný a veřejně deklarovaný.

Vladimír Krulec je výrazná osobnost a rozhodně chápu, že s ním spousta lidí nesouhlasí, tak to koneckonců u výrazných osobností bývá. Stejně tak chápu, že u spousty lidí vzbuzuje rozpaky prezentace Řízkárny na sociálních sítích. Vykrajovat z vepřových řízků plot a psát o něm, že nás ochrání před invazí, mi také přijde za hranicí dobrého vkusu. To ale nic nemění na tom, že toto ani nic dalšího nedává zákonné ani morální oprávnění komukoliv ničit jeho podnikání a terorizovat jak jeho samotného, tak jeho zaměstnance.

Ať už se jednalo o dřívější útoky na Kliniku, tak o současné útoky na některé pražské podniky, vždy se zdvihla vlna solidarity, lidé se svolávají přes sociální sítě a osobnosti podepisují petice. U Řízkárny je ticho po pěšině. Zdá se vám to nespravedlivé? Mně rozhodně ano.

Zvláštní je navíc dvojí metr některých politiků. Po víkendovém sprejování se vzedmula vlna solidarity. Jiří Dienstbier a Adriana Krnáčová se předhánějí v nabídkách pomoci. Proč u Řízkárny oba mlčí?

Svoboda je přeci jen jedna a je úplně jedno, jestli na ni útočí fašisté nebo anarchisté. Stejně jako je pokrytecké ignorovat zbabělé útoky na Řízkárnu, protože její majitel nemá úplně politicky korektní názory, je ze strany „bojovníků“ proti islámu pokrytecké zlehčovat poslední útoky, protože se útočilo na „sluníčkáře“, a ti si to vlastně tak trochu zaslouží.

Abych se vrátil k úvodu – extremismus je odporný vždycky. Levicový i pravicový. A i když útočí na někoho, kdo stojí ideově proti vám. Sice to může znít jako klišé, ale skutečně se řídím tradičním citátem: „Nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat.“

Článek vyšel na autorově blogu.