Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin. FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
V srpnu roku 2020 prohrál Alexandr Lukašenko, vládnoucí Bělorusku od roku 1994, prezidentské volby, a přesto se prohlásil za jejich vítěze. Bělorusové odpověděli statisícovými pokojnými demonstracemi, které však Lukašenko brutálně potlačil. Zápas za lidská a politická práva a svobodu zaplatila desítka Bělorusů životem, více než 30 tisíc jich bylo zadrženo, krátkodobě uvězněno a mučeno, dalších více než tisíc bylo odsouzeno k mnohaletému věznění.
Desítky tisíc lidí musely opustit vlast pod hrozbou pronásledování. Mezi nimi i Svjatlana Cichanouská, Lukašenkova prezidentská protikandidátka, která se stala vůdkyní svobodného Běloruska v exilu. Ačkoliv většina Bělorusů odmítala v únoru 2022 podle průzkumů účast své země ve válce Ruska proti Ukrajině, Lukašenko se spojil s Putinem a poskytl území pro ruský útok. Jenže někteří Bělorusové se postavili na odpor.
Do 24. února 2022 se slovo okupace ve vztahu k Bělorusku jevilo spíše jako metafora, i když docela přesná. Chování Lukašenkových jednotek při potlačování protestů se příliš nelišilo od postupu cizí armády na okupovaném území. Lukašenkovi policisté před rokem a půl ničili auta, mlátili náhodné kolemjdoucí a cestou přes sídliště stříleli do oken paneláků. Ve snaze zlomit odpor Lukašenkovy úřady neváhaly odříznout zvlášť nepoddajné čtvrtě hlavního města Minsku od zásobování vodou. Dnes je okupace Běloruska – Ruskem – tragickou realitou.
A právě v tomto kontextu je třeba nahlížet i na aktuální běloruský odpor. I drobný projev otevřeného nesouhlasu znamená nebezpečí vězení: například učitelka na gymnáziu v Babrujsku byla potrestána za žluto-modrou gumičku ve vlasech. Během protiválečných protestů bylo jen 27. února zadrženo 800 lidí. Čekalo je 15 až 30 dnů v přeplněných celách, pravidelné mlácení a ponižování, dušení slzným plynem ve sprchách…
V běloruských reáliích se patnáct dnů za přestupek může rychle změnit v dalších patnáct a pak dalších a dalších, až nakonec člověk bude obviněn z trestného činu. S tím, jak se otevřená manifestace odporu proti Lukašenkovi stávala čím dál tím nebezpečnější, vznikaly skupiny, které volily jiné, partyzánské formy boje s diktaturou.
Jednou z takových odbojových organizací je ByPol – sdružení důstojníků policie a justice, které vzniklo už v říjnu 2020 a má sídlo v Polsku. Nejdříve se zaměřovalo na sběr důkazů a nezávislé vyšetřování zločinů „lukašenkovců“. Je třeba podotknout, že samotný odchod ze služby v Lukašenkově policii je režimem vnímán jako zrada, proto i jeden bývalý policista, který nestihl Bělorusko opustit, je nyní souzen ve vykonstruovaném procesu. V létě 2021 vyhlásil ByPol tzv. plán Pěramoha (bělorusky: Vítězství). V jeho rámci se vytváří síť anonymních buněk počtem do třech lidí, které by v případě nového vzplanutí masových protestů dostaly konkrétní úkoly, jejichž splnění by mělo zajistit vítězství protestujících.
Na podzim 2020 zahájila činnost i skupina jménem Kyberpartyzáni, která začala útočit na webové stránky státních institucí. Dalším cílem jejich činnosti se stala de-anonymizace příslušníků Lukašenkových silových jednotek a zveřejňování jejich osobních údajů. Podařilo se jim dostat i k databázím s evidencí telefonátů občanů policii, což umožnilo identifikovat „bachaře“ a policejní informátory.
Kyberpartyzáni rovněž získali do svých rukou databázi údajů z cestovních pasů všech občanů Běloruska. Velkou hodnotu mají též informace získané ze záznamů vnitřních odposlechů ministerstva vnitra a dalších Lukašenkových úředníků, které paranoidní režim pořizoval opravdu ve velkém.
Další skupinou, jež přešla k „partyzánským“ aktivitám, jsou „Busly laciać“ (Čápi letí). Na podzim 2020 začala jejich činnost sprejováním protestních graffiti, ale o rok později se už pustili do razantnější akce. V září 2021 „Busly“ shodili pomocí dronu hořící směs na základnu zvláštní policejní jednotky (OMON) a v prosinci na posádku tzv. vnitřních vojsk. Mimo jiné také poškodili zařízení na běloruské železnici.
Se začátkem ruské invaze na Ukrajinu se boj proti Lukašenkovi stal součástí války proti Putinovi. ByPol musel změnit svůj původní plán, který nepočítal s přítomností ruské armády v Bělorusku. Kyberpartyzáni předávají údaje o Lukašenkových vojácích ukrajinské straně a drony používané pro útoky na základny běloruských policejních jednotek dnes pomáhají při obraně Kyjeva.
Terčem útoku partyzánů se stala i běloruská železnice, kterou Rusové využívají pro převoz vojáků, techniky a zásobování. Jen ve dnech 26. února až 1. března zničili běloruští odbojáři na různých úsecích celkem čtyři skříně kontrolního zařízení a narušili tak funkčnost semaforů a výhybek. Na dalším místě partyzáni zkrátili kolejový obvod, což mělo za následek vysílání falešného signálu o přítomnosti vlaku na železničním úseku.
K těmto akcím se přihlásil ByPol a poškození železničního zařízení potvrdilo i Lukašenkovo ministerstvo vnitra. Současně Kyberpartyzáni vyřadili z provozu elektronické systémy běloruských drah a provoz železnice musel být řízen ručně. Výsledkem akcí bylo zpomalení provozu a rozhodnutí vedení ruských železnic nepřepravovat vojenské vlaky přes Bělorusko během noci.
Na akce běloruských odbojářů reagovalo Lukašenkovo ministerstvo vnitra zesílením represí a demonstrací úspěchů v boji proti záškodníkům. Přinejmenším osm lidí bylo zadrženo a v souvislosti s poškozováním železničního zařízení obviněno z terorismu. U jednoho případu ByPol uznal, že šlo o jejich buňku infiltrovanou agentem běloruské KGB. V ostatních případech může jít o inscenaci nebo čin jednotlivců, kteří pod vlivem emocí reagovali na ruskou invazi, přitom ale nedbali na opatrnost. Lukašenkovy bezpečnostní služby využívají rovněž falešné profily v internetové aplikaci Telegram, aby odhalily potenciální odbojáře.
Ve městech, kde už došlo k diverzím, „lukašenkovci“ provádějí zastrašovací a pacifikační akce. Podle běloruského vysílání Radia Svoboda řádilo policejní komando například ve městě Stoubcy, vlamovalo se do bytů a mlátilo obyvatele. Nejméně 35 lidí pak bylo odsouzeno v přestupkovém řízení k trestu vězení. A 19. března 2022 probíhaly podle lidskoprávní organizace Vjasna v Baranovičích prohlídky bytů a zatýkání. Zadržení museli odevzdat svou DNA a také prodělat zkoušku na detektoru lži. Nakonec podle ByPol byla přeprava ruských vlaků obnovena, i když nyní už „lukašenkovci“ museli u každého semaforu postavit několik policistů a začali střežit i koleje.
Běloruský odboj však pokračuje. Ve dnech 15. až 17. března byla zničena další tři kontrolní zařízení na železnici a ByPol k tomu podotýká, že jejich obnovení bude stát nemalé peníze. A navíc železnice disponuje jen omezeným počtem náhradních dílů.
Ještě 19. března uvedl ředitel Ukrajinské železnice Oleksandr Kamyšyn v rozhovoru pro televizi Current Time, že mezi Běloruskem a ukrajinským územím je přerušen železniční provoz, a poděkoval za to běloruským železničářům. Detaily ovšem odmítl upřesnit.
Další oblastí činnosti běloruského odboje je sledování pohybu vojenských jednotek, a to jak ruských, tak i běloruských. Kanál „Bielaruski Hajun“, zřízený v internetové aplikaci Telegram, publikuje údaje o přesunu vojenské techniky nebo pohybu vojenských letadel a raket, které dostává od lidí z celého Běloruska. Každému účastníkovi odboje hrozí v případě zadržení trest za terorismus, proto taková činnost vyžaduje odvahu a přísnou konspiraci.
Přes tvrdé podmínky svobodomyslní Bělorusové v Bělorusku boj s Lukašenkem a jeho patronem Putinem nevzdávají. A tak společně s vojáky Běloruského praporu Kalinouského a dalšími dobrovolníky, kteří bojují v řadách ukrajinské domobrany, válčí za svobodu Ukrajiny a Běloruska i celé Evropy.
Mgr. Pavel Kotaŭ je běloruský historik žijící v Praze, aktuálně doktorand Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabývá dějinami střední a východní Evropy ve středověku a raném novověku, zejména náboženskou a intelektuální problematikou.
