Jaromír Nohavica přebírá vyznamenání od Miloše Zemana FOTO: ČTK
FOTO: ČTK
Debata o protiamerické písničce ostravského barda Jaromíra Nohavici přinesla předvídatelně nechutné výjevy. Jde o žánr, který by se dal nazvat obrana zneuctěného básníka. Není totiž žádným překvapením, že se za Nohavicu postaví osoby či média, jež věnují velkou energii kritice západního liberalismu.
Prosazování východního neliberalismu se v naší zemi nevěnují jen Vrabelovi demonstranti, kteří při volání proruských hesel tak důkladně demonstrují, jaké to je nechodit k zubaři. Východnímu bludařství se důkladně věnuje i náš hlavní národní zubař Roman Šmucler.
Slabost pro bludy a obranu ruské špíny má třeba i takový kulturní člověk, jakým je Jiří Peňás v Echu 24, z něhož se vyklubalo rusofilní médium, jakýsi Protiproud pro vysokoškoláky.
Nejhanebnějším projevem tohoto proudu bylo zpochybňování ruských válečných zločinů v Buči, které se rovnalo nejzrůdnějším ruským dezinformacím, podle nichž si Ukrajinci své civilisty vraždí sami. A nebo že lidé, které jsme viděli ležet na ulicích, po natáčení a focení vstali, protože své zastřelení jenom hráli jako herci. Putinovi uděláme největší radost, když jeho zločiny přiřkneme těm, které on tak zběsile nenávidí.
Přesně do tohoto nechutného rámce zapadá obrana básníka od Jiřího Peňáse. Ten nás nabádá, abychom nebrali Nohavicovo zesměšňování amerického prezidenta v souvislosti s raketou, která zaletěla do Polska, vůbec vážně. Vždyť je to buď volovina, nebo spíš prostě satira, kterou prý museli tolerovat i komunisté. Nevím, zda jsme s Peňásem vyrůstali ve stejné zemi. Žádnou satiru, jež by zesměšňovala spojeneckou zemi, komunisté netolerovali. Nakonec pak Peňás posílá kritiky Nohavicova výplodu na psychiatrii a posmívá se jejich proamerické loajalitě.
Je to něco strašného. V případě Nohavicovy tvorby vůbec nejde o to, že by došlo k nějaké fatální urážce Spojených států amerických. USA nejsou žádnou svátostí, jakou zde byl kdysi Sovětský svaz. Je celkem jedno, jak hodně chce Nohavica poplivat Ameriku. Podstatné je to, jak hodně chce Nohavica zlikvidovat pravdu. A to se nás opravdu vážně dotýká. Raketa, která zabíjela v Polsku, byla zjevně ukrajinská, ale vinu za smrt jejích obětí nesou ti, kdo zahájili a vedou vražednou válku. Ruská vláda. Je naprosto absurdní a ohavné, když někdo vyvolává dojem, že vlády evropských zemí slouží USA. To je jedna z hlavních lží ruské státní propagandy a Nohavica kopíruje její bludy. Protože je zrádce a kolaborant.
Morální relativizace je prvkem, který se nutně objevuje ve svobodném prostředí. Je přitom ale velmi nutné, abychom k relativizaci a zpochybňování zásadních principů čestných postojů nemlčeli.
Nacházíme se v kritické situaci. Každodenní ruské válečné zločiny, každodenní vraždy nevinných lidí a Putinův pokus zničit a znásilnit sousední zemi nás postavily na osudovou křižovatku. Ani jedna kolaborantská písnička nesmí zůstat bez rozhodného veřejného odsouzení.
Máme co do činění s fanatickým zločineckým režimem, jehož neochota respektovat morální normy se projevuje jak v napadených ukrajinských městech a vesnicích, tak i v ruské televizi a dalších kremelských médiích. Jde o nekonečný gejzír nenávisti, o každodenní výzvy k násilí, k jadernému bombardování, k vymazání celých států z mapy světa. Za posledních pár dní jsme se z ruské televize dozvěděli, že Rusové vedou svatou válku se satanisty, brání se před barbary, Evropu je nutné nechat zmrznout a Ukrajinu je potřeba trestat raketami za to, že se odmítá vzdát. Když někdo slouží tomuto novodobému hitlerismu, musí počítat s tím, že mu okolí dá najevo jeho zrůdnost. A když někdo kolaboraci omlouvá, musí počítat s tím, že bude zařazen mezi prďochy, kteří jsou tak podělaní z Vladimira Putina, že mají – obrazně řečeno – plné nohavice. S hlavou to bude podobné.
