Současná vládní krize odhaluje nejen neudržitelnost dalšího působení oligarchy ve vládě, ale i motivace těch, kteří nemají na jeho oslabení zájem. Nejde přitom jen o zprofanovaná Babišova média a okatě utilitární zájmy prezidenta Miloše Zemana. Opět selhávají tzv. protikorupční iniciativy a do hry znovu „shodou okolností“ vstupují státní zástupci.
Zemanovy naschvály
Nejostudnější roli v této vysoké politické hře sehrává Hrad. Dalo se to vzhledem ke společným zájmům Miloše Zemana a Andreje Babiše očekávat, ovšem takový pokles na politické dno překvapil i otrlé pozorovatele. Premiér Bohuslav Sobotka si ještě včas uvědomil, že podání demise nebyl nejlepší nápad, a chybu napravil. Současná hlava státu se totiž už dříve nechala slyšet, že ústavní zvyklosti považuje za „idiotské“, a předseda vlády mohl tušit, že se podle toho zachová.
[ctete]123051[/ctete]
Tento svérázný ústavněprávní pohled prezidentovi umožňuje ohýbání ústavy podle gusta jakýmkoli směrem, což se projevilo už při instalaci nelegitimní vlády Jiřího Rusnoka, aniž by se zabýval její parlamentní podporou. Premiér Nečas tehdy podal demisi a prezidenta Zemana tehdy ani nenapadlo, že tím nekončí celá vláda.
Dá se očekávat, že nedůstojným divadlem s přijetím demise, která se nekonala, Zemanovy naschvály nekončí. Malicherná přesmyčka s formálním odmítnutím demise ministra financí kvůli jejímu datování, ačkoli mu v předchozích případech odvolání ministrů nevadilo, je toho nejlepším důkazem.
Koaliční smlouva nemá s touto procedurou nic společného. Zemanův údajný požadavek na souhlas předsedy hnutí ANO s vlastním odvoláním je absurdní. Je jasné, že by v takovém případě následovalo koaliční jednání, které by skončilo vypovězením smlouvy, nebo dohodou na dalším postupu. Demisi ministra by měl prezident podle ústavního výkladu přijmout bezodkladně, co to však pro Hrad znamená?
Jako by už Miloš Zeman vše vsadil na jednu kartu a zcela se přimkl k vůdci hnutí ANO. Ten se ovšem s narůstající množinou svých problémů s možnou trestně právní rovinou izoluje od zbývající parlamentní scény. To se projevilo už usnesením sněmovny, aby vysvětlil nápadně výhodné finanční operace s Agrofertem a původ svých příjmů, což zatím věrohodně neučinil. Okatá podpora Babiše může Zemanovi v konečném prezidentském volebním účtování uškodit, ale to je jiný příběh.
Státní zástupci v akci
Uprostřed vládní krize spustila pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová další mediálně efektní „realizaci“. V policejní síti uvízli předseda fotbalové asociace Miroslav Pelta, předseda magistrátního klubu ČSSD Karel Březina, náměstkyně ministryně školství pro sport Simona Kratochvílová a další vlivná postava blízká ČSSD, předseda České unie sportu Miroslav Jansta. Mnozí jistě zatleskají, že policie a státní zastupitelství opět konají a rozkryjí zločiny fotbalové „mafie“, jenže v tomto případě platí několik ale…
Načasování akce s medializací zásahů a prohlídek na několika místech v Praze a Jablonci může být jistě náhodné, ovšem nápadně se odehrálo den poté, co premiér Sobotka oznámil původní demisi. To umožnilo zejména Babišovu tisku obsadit titulní strany bombastickými články s podobnými titulky: „Policie zadržela bossy sportu“ (Mladá fronta DNES), a „Razie proti bossům sportu“ (Lidové noviny).
Vrtěti Peltou a několika činiteli spojenými s ČSSD jistě přišlo hnutí ANO jako na zavolanou, nehledě na možnou trestně právní rovinu. O podstatě případu se však příliš neví, Lenka Bradáčová pouze stroze komentuje vlastní zásah. Některá média spekulují, že jde o rozdělování dotací pro sportovní kluby. Podle jiných kuloárových zpráv však policie zatím příliš nabito nemá a hrozí, že tato kauza dopadne jako řada podobných. Utrpí důkazní nouzí.
Zvláště je podezřelé, že na tento zátah nápadně často odkazuje právě Andrej Babiš, protože se týká i Sobotkova vnitrostranického podporovatele Březiny. Ten jistě není vzorem všech ctností, ovšem pokud šéf hnutí ANO pouští do éteru spekulace, že jej chce premiér vypudit z vlády i kvůli této kauze, je to hodně přitažené za vlasy.
Současně platí, že někteří vysoce postavení státní zástupci se mohou cítit ohroženi i proto, se ve sporu o policejní reformu jednoznačně postavili po bok hnutí ANO. Olomoučtí vrchní žalobci přitom neváhali porušovat zákony, aniž by někdo vyvodil jejich odpovědnost. Hnutí ANO je také jako jediné ochotno posílit jejich vliv novým zákonem o státním zastupitelství. Je přitom zarážející, že bobtnající kauzy spojované s Andrejem Babišem, všechny pod kontrolou Lenky Bradáčové, se podezřele vlečou.
Mlčící protikorupční iniciativy
Ve víru vršících se skandálů ministra financí záhadně mlčí dříve velmi hlasité protikorupční iniciativy. Nejmarkantněji je to patrné u Nadačního fondu proti korupci Karla Janečka, který kauzám otřásajícím vládou nevěnoval jedinou tiskovou zprávu.
Nový ředitel fondu Karel Škácha koncem února v rozhovoru pro Radio Impuls naopak Babiše pochválil, jak vyřešil kauzu korunových dluhopisů nápadem na zdanění jejich výnosů. Označil jej za „výborný PR krok jeho poradců.“ Ocenil i rychlost této reakce v protikladu s ostatními stranami, a pouze dodal: „Pokud se bavíme o úrovni morální, tak je nezpochybnitelné, že je to napadnutelné.“ Od té doby, co vyšlo najevo, že nezdaněné výnosy z korunových dluhopisů má i člen správní rady Janečkova fondu Radim Jančura, Škácha mlčí.
Ani slovo jsme neslyšeli od iniciativy Rekonstrukce státu, která si spolupráci s hnutím ANO velmi pochvaluje. Ani od iniciativy Vraťte nám stát, jejíž hlavní protagonistka Hana Marvanová zastupuje ministerstvo dopravy v gesci hnutí ANO ve sporu se Škodou Transportation, když smlouvu získala bez výběrového řízení. Jediné kritické výhrady k těmto kauzám nedávno pronesl ředitel Transparency International David Ondráčka v rozhovoru pro server Seznam, který mediálně zcela zapadl.
Angažmá Janka Kroupy
Otazníky vyvolává angažmá vedoucího investigativního oddělení Českého rozhlasu Janka Kroupy. Poskytl Radiožurnálu rozhovor, kterého se okamžitě chytila Babišova média. Pustil se do vlastního „vyšetřování“, kdo stojí za nahrávkami, prokazujícími mimo jiné ovlivňování obsahu Mladé fronty DNES Andrejem Babišem. Kroupa z tohoto příběhu vytváří jakousi „zpravodajskou hru“, což rozmělňuje samotnou obludnou podstatu věci. Podle jeho zjištění si nahrávky (mají být tři nebo čtyři) pořídil samotný dnes už bývalý redaktor deníku Marek Přibil, který to vzápětí popřel.
[ctete]121499[/ctete]
Ačkoli Kroupa přiznal, že neví, proč to redaktor udělal a kdo za tím je, nebrání mu to ve spekulacích, že se této akce účastní jednotlivci údajně s kontakty na pražské lobbistické kruhy. Nedoložil ovšem, zda to má nějaký konkrétní význam pro vznik těchto nahrávek, Pouze tak aktivně supluje práci vyšetřovatelů, kteří se jistě budou na základě trestního oznámení pídit po jejich původu. Samotnou podstatou podle jeho slov „autentických“ nahrávek se přitom nezabýval.
Nacházíme se ve zlomové situaci, kdy se ukáže, kdo je kdo, a na čí straně kdo stojí. Kdo, ať už vědomě či nevědomě, pomáhá udržet vliv oligarchy, který se nikdy neměl dostat do vlády. A pokud se do ní už dostal, měl z ní kvůli svým zátěžím z minulosti odejít nejpozději před rokem kvůli kauze Čapí hnízdo. Čistí se vzduch a mnozí budou nuceni vyložit karty na stůl.