České zdravotnictví nemá na příští rok peníze. Běžný provoz financován bude, platy zdravotníků se dokonce zvýší. Po celý rok 2018 však nezbudou žádné peníze na opravy ani investice v nemocnicích financovaných státem.
Ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD) proto zvažuje, že by zásadně omezil leteckou záchrannou službu. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dokonce navrhuje, aby byl pro budoucnost vytvořen fond, ze kterého by šly peníze právě na investice. Jak řekl po bilanční schůzce s Ludvíkem, fond by mohl být financován třeba z výnosů spotřebních daní z tabáku a alkoholu. Mělo by to svou logiku, protože by si tak např. kuřáci rovnou přispívali na léčení svých případných nemocí souvisejících s kouřením. I premiér Sobotka si zkrátka uvědomuje, že rok 2018 snad nějak přežijeme bez oprav a investic, ale v letech následujících už se žádná taková krize ve financování lékařské péče nesmí opakovat.
Problém však je mnohem hlubší, než aby mohl být zúžen na pouhou otázku rozpočtu. Aktuální krize hrozí kvůli tomu, že si vláda neuvědomila, že někde bude muset ubrat peníze, jestliže chce, zřejmě v rámci předvolební kampaně, nárazově výrazně zvýšit platy ve zdravotnictví.
Hlavním problémem ve skutečnosti je, že se v českém zdravotnictví hospodaří dosti neefektivně. Už dávno to mohly do značné míry vyřešit elektronické zdravotní knížky (ať už mezinárodně oceňovaný projekt IZIP, nebo později i další projekty). Lze odhadovat, že by se díky nim každý rok uspořily řádově minimálně miliardy.
U lůžkové péče prokazatelně pomáhaly ke snížení nákladů i platby přímo od pacientů, protože měly regulační funkci. Navíc tak pacienti hradili alespoň např. stravu. Stejně tak by do zdravotnictví přinesly více peněz platby za tzv. „nadstandardy“ (byť za vlády Petra Nečase nebyly ze strany pacientů příliš využívány). To všechno však vláda Bohuslava Sobotky bez náhrady zrušila a nyní se diví, že peníze nejsou.
Nemusíme mít přitom obavy, že by někdy přiteklo do zdravotnictví zbytečně mnoho peněz. Možnosti léčby různých nemocí jsou totiž stále dokonalejší, ale tím pádem zpravidla rovněž dražší. Někdejší britská premiérka Margaret Thatcherová si nechala v 80. letech vypracovat analýzu, ze které vyplynulo, že by britské zdravotnictví bylo schopnost spolykat úplně všechny finanční zdroje v ekonomice, a to i v případě, že by byly vynakládány s co nejvyšší efektivitou.
Zásadní problémy s financováním českého zdravotnictví jsme přitom mohli zaregistrovat už začátkem tohoto roku. Místopředseda společnosti DSA Daniel Tuček tehdy upozornil Českou televizi, že má ministerstvo zdravotnictví s touto společností provozující leteckou záchrannou službu v Královéhradeckém a Ústeckém kraji smlouvy pouze na část dne, na „pohotovostní dobu“. Mimo ni přitom není ochotné zásahy proplácet. V ostatních krajích je přitom situace obdobná.
Ministerstvo prý protestovalo proti zásahům leteckou záchrankou již v roce 2016. Letos se však rozhodlo tyto zásahy přestat proplácet. Jak informovala Česká televize, ministerstvo podle Tučka žádalo v únoru 2016 vysvětlení, proč záchranka vyletěla po sjednané době ke dvěma případům: k popálenému kojenci a ke kojenci, který měl alergickou reakci. Tehdy ještě zásahy proplatila.
Následně si však ministerstvo stěžovalo, když záchranka vyletěla minutu před začátkem služby ke sraženému dítěti v bezvědomí, a náklady proplatit odmítlo.
Situace je dosud krizová, byť ministerstvo pomalu začalo měnit názor s tím, že by se nějaké peníze na záchranu lidských životů prostřednictvím letecké záchranné služby ještě našly.
Aktuálně však hrozí, že bude letecká záchranná služba fungovat jen půl roku. Pokud by nebyla vůbec omezena, nezbyly by žádné peníze ani na akutní opravy v nemocnicích při různých technických haváriích. Nebo by podle Ludvíka, jak uvedl pro ČTK, musel být např. zcela zrušen program specializačního vzdělávání zdravotnických pracovníků. Situace je tedy kritická.
