Ruský prezident Vladimir Putin se nejspíše moci dobrovolně nevzdá a bývalý agent sovětské KGB Sergej Žirnov v rozhovoru popsal teoretický scénář jeho likvidace. Podle něj by se o atentát mohl pokusit někdo, koho ruský diktátor dobře zná a komu důvěřuje.
Přestože je ruský prezident Vladimir Putin známý značnými obavami o svůj život a souvisejícími bezpečnostními opatřeními, není rozhodně imunní vůči případným pokusům o atentát, řekl bývalý elitní rozvědčík KGB Žirnov v rozhovoru, který poskytl ukrajinské televizi Kanal 24. Muž, který strávil dlouhá léta jako zahraniční agent, dnes žije ve Francii a je expertem na ruské tajné služby.
Podle něj se v okolí prezidenta vyskytuje značné množství lidí, kteří mohou ruského diktátora odstranit, pokud ztratí přízeň svých ochránců. Příkaz k jeho likvidaci by pak mohl vydat šéf prezidentské gardy nebo šéf federální ochranné služby FSO. Tito dva lidé jsou s Putinem v neustálém kontaktu, a proto pro něj mohou být nebezpeční, myslí si Žirnov s tím, že atentát nemusí provést velitelé osobně. Stačí, aby vydali příkaz k likvidaci prezidenta jeho bodyguardům.
Atentátníkem může podle něj teoreticky být i jiná osoba, se kterou se ruský prezident nebojí osobně přijít do styku, jeho zpovědník Tichon Šelkunov nebo jeho údajná milenka Alina Kabajevová. Naopak čečenský vůdce Ramzan Kadyrov či jiní ruští armádní důstojníci prý mnoho šancí nemají. Před každou Putinovou návštěvou jsou totiž pečlivě prohledáni.
Web rovněž připomíná, že Putinova moc utrpěla nedávno četné trhliny. Vyhlášení mezinárodního zatykače ztížilo ruskému prezidentovi možnost cestovat po světě a znemožnilo například jeho účast na summitu BRICS v Jihoafrické republice. Putin také čelil ozbrojené vzpouře svého dřívějšího chráněnce Jevgenije Prigožina a jeho jednotek. Těm posléze nařídil, aby svou těžkou techniku odevzdaly ruské národní gardě, která je mu přímo podřízena. V armádě pak patrně proběhly personální čistky a odstavení vysokých důstojníků, kteří nebyli spokojeni s jím jmenovaným velením v čele s generálem Valerijem Gerasimovem a ministrem obrany Sergejem Šojguem.