Jens Stoltenberg (vpravo) a Mark Rutte na summitu Aliance ve Vilniusu FOTO: Rada ministrů Nizozemského království / se souhlasem
FOTO: Rada ministrů Nizozemského království / se souhlasem
ANALÝZA / Do boje o místo čelného představitele Severoatlantická aliance vstoupil nečekaný hráč. O tom, kdo ve funkci generálního tajemníka NATO nahradí Jense Stoltenberga, se rozhodne příští rok. Seznam možných kandidátů ale zatím moc dlouhý není. Mluvilo se o současné předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, kterou si v čele aliance přál i americký prezident Joe Biden. Do hry ale vstoupil i další politik – předseda nizozemské vlády Mark Rutte.
„Taková role by byla zajímavá, protože by nabízela možnost přispět na několik let na mezinárodní scéně v období dramatických globálních změn,“ řekl podle agentury Reuters předseda vlády a šéf Rady ministrů Nizozemského království Mark Rutte v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Den Haag.
V cestě za křeslem v čele NATO mu ale stojí jedna překážka. Očekává se, že Stoltenberga nahradí žena, což Rutte sám v rozhovoru přiznal. „Vzhledem k politické podpoře je velmi pravděpodobné, že toto místo získá Evropanka, což by bylo také velmi dobré,“ dodal Rutte, který v červenci nečekaně oznámil svůj odchod z nizozemské politiky krátce poté, co podal demisi svého čtvrtého kabinetu.
Současný šéf Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg skončí ve funkci v říjnu příštího roku. Původně měl jeho mandát vypršet už před pěti lety. Byl mu ale prodloužen, naposledy před rokem kvůli válce na Ukrajině. Další prodloužení už je nepravděpodobné, i když podle některých insiderů k němu může dojít, pokud se nenajde nástupce. V první polovině příštího roku se velvyslanci členských zemí sejdou, aby vybrali náhradu za Stoltenberga. Sám navíc už řekl, že po dalším mandátu netouží. Termínem pro oznámení jména nového šéfa má být červencový summit ve Vilniusu.
Seznam možných nástupců není dlouhý
Seznam možných nástupců, na který se nyní přidal i Rutte, přitom není dlouhý. Podle webu Politico musí být příští generální tajemník Evropan, který dokáže úzce spolupracovat s kýmkoli v Bílém domě. Spojené státy totiž alianci dominují jak finančně, tak vojensky a politicky.
Tím ale požadavky nekončí, oficiálně musí být šéf aliance, která má zajišťovat bezpečnost Evropě i Spojeným státům, z členského státu. Zároveň musí jít o někoho, kdo podporuje Ukrajinu, ale nesmí být považován za jestřába, aby s jeho jménem souhlasily i ty země, které se obávají Ruska. Další podmínkou je postavení. Mělo by jít o bývalou hlavu státu nebo premiéra, který dokáže získat podporu všech 31 členských států.
O Ruttem se debatovalo už dříve. Sám svoji kandidaturu popíral, teď ale změnil názor. Má navíc zkušenosti s jednáním s ostatními lídry. Jako nizozemský premiér Ukrajině dodal stíhačky F-16 a pevně stojí na straně Ukrajiny.
Mluví se ale i o dalších jménech, například o estonské premiérce Kaji Kallasové. Právě ta je považována za jestřába, oslabila ji navíc i kauza jejího manžela, který i přes válku na Ukrajině podniká v Rusku. Španělský premiér Pedro Sánchez je tím dalším, který by mohl stanout v čele aliance, stejně jako britský ministr obrany Ben Wallace, kanadská vicepremiérka Chrystia Freelandová, rumunský prezident Klaus Iohannis a slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Jejich zvolení ale není příliš pravděpodobné. Větší šanci má naopak dánská premiérka Mette Frederiksenová.
První žena v čele NATO?
Tím posledním, o kom se v souvislosti s nejvyšším představitelem NATO mluví, je současná předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ta se v roce 2019 stala první ženou, která se postavila do čela evropské exekutivy. Stejně tak by tomu bylo i v NATO, kde žádná žena ještě ve funkci generálního tajemníka nepůsobila.
Její kandidatura by přitom dávala smysl. V letech 2013 až 2019 byla ministryní obrany Německa, a s obranou a bezpečností tak má zkušenosti. Někteří pozorovatelé však tvrdí, že za špatný stav německé obrany nese určitou odpovědnost právě ona.
Sama von der Leyenová ale svoji kandidaturu odmítá. „Rozhodně pro to (funkci generálního tajemníka NATO, pozn. red.) nejsem k dispozici,“ řekla podle agentury AP letos v červnu. „Myslím, že NATO je skvělé, a kdyby neexistovalo, muselo by být vytvořeno. Velmi, velmi ráda jsem pracovala v NATO jako ministryně obrany, ale rozhodně nejsem k dispozici pro tuto práci. Mé místo je v Evropě,“ dodala.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. FOTO: Evropská komise / se souhlasem
FOTO: Evropská komise / se souhlasem
Pro von der Leyenovou by mohl hrát fakt, že v čele NATO by si ji přál americký prezident Joe Biden, přes jehož odpor by nejspíš žádný kandidát neprošel. „Příští rok budeme mít problém, protože začíná být zřejmé, že pole (kandidátů, pozn. red.) není o nic silnější než letos,“ citoval The Telegraph nejmenovaný zdroj z NATO. Podle dalšího zdroje se mezi Bidenem a Leyenovou vytvořilo v posledních letech silné pouto. Biden ji prý prosazuje i kvůli vztahu k Číně, konfliktu na Ukrajině nebo otázce ochrany klimatu.
Stopkou pro von der Leyenovou může však být postoj Německa. Větší prioritou totiž může být její udržení v čele unie, kde může prosazovat politiku, která ovlivňuje téměř všechny oblasti života v Evropské unii, a NATO se tak objevuje až na druhé koleji.
Tři hlavní úkoly pro nového šéfa aliance
V Evropě se navíc příští rok konají volby do europarlamentu, bude se vybírat nová Evropská komise, a pokud by se Němka stala šéfkou aliance, v unii by další Němec takto vysokou pozici, jako je křeslo předsedy Evropské komise, nezískal.
Ten, kdo se nakonec ujme vedení v NATO, bude čelit hned několika úkolům. Ukrajině se během letošní ofenzivy nepodařilo získat zpět okupovaná území. Hrozí také, že konflikt zamrzne. Nový šéf NATO tak bude muset udržet podporu spojenců, která na Ukrajinu směřuje. Stejně tak bude otázkou samotné členství Ukrajiny v NATO, přičemž letos se lídři členských zemí shodli na odstranění Akčního plánu členství z procesu připojení Ukrajiny, což má tento proces zkrátit ze dvou na jeden krok.
Nový tajemník se stejně tak bude muset vyvarovat jakékoliv eskalace, která by znamenala konflikt mezi NATO a Ruskem. Otázkou je také to, jak se bude vyvíjet situace na Blízkém východě.
