KOMENTÁŘ / Mezi radikálními levicovými aktivisty vyvolalo vlnu nadšení sdělení, že by Mezinárodní trestní soud v Haagu (ICC) mohl vydat zatykač nejen na čelného představitele palestinské teroristické organizace Hamás Jahjá Sinvára, ale také na Benjamina Netanjahua. Podle britského advokáta Karima Khana, hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu, jsou terorista a izraelský premiér podezřelí z válečných zločinů, proto požádal soud o vydání zatykače na oba muže.

Z mnoha komentářů se tato situace jeví dokonce tak, že v očích západních intelektuálů je představa zatčení izraelského premiéra vítanější než v jejich vidění světa poněkud sporné stíhání „bojovníka za svobodu“ Sinvára.

Protože pro mnoho naivních (?) pacifistů není žádný rozdíl mezi agresorem a bránící se obětí (jak ostatně vidíme i u nás, kde leckdo žádá okamžité ukončení ukrajinské obrany), máme na stole požadavek na odsouzení představitelů obou stran za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Zdá se, že se v obviňování bude pokračovat, na seznamu je též izraelský ministr obrany Joav Gallant a někteří pohlaváři Hamásu.

Orgány OSN útočící na Izrael?

Je zcela zřejmé, že celá kauza je spíše politickou proklamací a nebude mít praktický význam. Právnička Yifa Segalová, odbornice na Blízký východ, mezinárodní právo a lidská práva označuje Mezinárodní trestní soud za politický orgán OSN, který je využíván k útokům na Izrael.

Segalová, známá kritickými názory na mezinárodní orgány, které se angažují ve vztahu k Izraeli, vyjadřuje rozhodný postoj a prohlašuje: „Mezinárodní trestní soud se stal podobně jako každý jiný subjekt OSN jen politickým subjektem, který se zabývá sledováním převážně politických agend, jež jsou nařízeny nebo vydány státy, které tyto soudce vysílají.“

Yifa Segalová odsuzuje Mezinárodní trestní soud za to, že se odchýlil od svého zamýšleného účelu, jímž bylo poskytovat nestrannou spravedlnost podobně jako norimberské procesy po druhé světové válce, a místo toho se stal nástrojem manipulovaným politickými agendami namířenými proti Izraeli. Činnost Mezinárodního trestního soudu popisuje jako výrazný odklon od zavedeného mezinárodního práva, která je usměrňována tak, aby se zaměřila výhradně a nespravedlivě na Izrael. V tomto hodnocení není Yifa Segalová zdaleka jediná.

Vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud nemá patřičnou jurisdikci, k vydání zatykače pravděpodobně nedojde. Nicméně celý proces má očividně sloužit k tomu, aby vykreslil Benjamina Netanjahua jako Vladimira Putina (paralela se zatykačem) a aktivity Izraele jako aktivity Ruska.

Jihoafrická ministryně zahraničí Naledi Pandorová se na Karima Khana obrátila s dotazem, proč byl schopen vydat zatykač na ruského prezidenta Putina, ale nikoliv na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Stěžovala si pak, že na tento její dotaz Karim Khan neodpověděl. Jde opět o šachy, které mají poškodit pověst Izraele a přimět některé země, aby přestaly posílat zbraně do Izraele. Lze očekávat, že právě tímto směrem bude v nejbližší době proudit propaganda.

Bojovní propalestinští právníci

Vrchní žalobce Mezinárodního trestního soudu Karim Khan vystoupil proti izraelské vojenské reakci na zvěrstva 7. října již čtyřicátý den po nejbrutálnějším vraždění Židů od doby holokaustu, když 17. listopadu 2023 uvedl, že Mezinárodní trestní soud v Haagu obdržel společnou žádost Jihoafrické republiky, Bangladéše, Bolívie, Komor a Džibuti o vyšetření údajných izraelských válečných zločinů.

Na tyto zprávy reagovala velmi ostře izraelská vláda ve snaze vydání zatykačů zablokovat a Benjamin Netanjahu v anglicky pronesené řeči emotivně označil Khanovy návrhy za „morální nehoráznost historických rozměrů“, když Izrael „vede spravedlivou válku proti Hamásu, genocidní teroristické organizaci, která spáchala nejhorší útok na židovský národ od holokaustu“.

Podle Netanjahua je Khan podobný soudcům v nacistickém Německu, kteří Židům upírali základní práva a umožnili holokaust. Jeho rozhodnutí usilovat o vydání zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany bylo „bezcitným přiléváním benzínu do ohně antisemitismu, který zuří po celém světě“.

Karim Asad Ahmad Khan

Navzdory pochopitelně hořké reakci izraelské strany nepatří pětapadesátiletý edinburský rodák Karim Khan k nejradikálnějším právnickým jestřábům. Otevřené zdroje uvádějí, že Karimův otec je pákistánský lékař a jeho matka je zdravotní sestra pocházející z Velké Británie. Karim Khan se hlásí k islámu a je aktivním členem ahmadíjské muslimské komunity, která je v Pákistánu pronásledovaná.

Pestré rodinné pozadí tohoto prominentního právníka není třeba blíže rozvádět, rovněž lze jen velmi opatrně spekulovat, nakolik jej mohlo ovlivnit v této sporné kauze. Vzhledem k tomu, že váhal s odpovědí jihoafrické ministryni zahraničí Naledi Pandorové, také vzhledem k jeho opakovaným výrokům, že chce být spravedlivý vůči všem stranám, i vzhledem k jeho reprezentativní právnické minulosti, kdy hájil lidská práva v mnoha kauzách po celém světě, jej nelze podezřívat z fanatismu či záměrné předpojatosti.

Karim Khan sám obviňuje tři hlavní představitele Hamásu z válečných zločinů, mezi něž patří vyhlazování, vraždy, braní rukojmí, znásilňování a mučení. Jmenovanými muži jsou Jahjá Sinvár, vůdce Hamásu v Gaze, Mohammed Deif, velitel brigád Kásam, jeho vojenského křídla, a Ismail Haníja, šéf politického byra Hamásu.

Po vyslechnutí obětí a přeživších pogromu ze 7. října Khan uvádí, že Hamás zaútočil na základní lidské hodnoty, kterými jsou „láska v rodině, nejhlubší pouto mezi rodičem a dítětem byly pokřiveny, aby způsobily nepochopitelnou bolest prostřednictvím vypočítavé krutosti a extrémní bezcitnosti“.

Izrael má podle Karima Khana právo se bránit. Ale „bezohledné zločiny nezbavují Izrael povinnosti dodržovat mezinárodní humanitární právo“.

Lze chápat hořkou reakci Benjamina Netanjahua na Khanovy výroky, ale Khanovo problematické rozhodnutí má kořeny spíše v jeho momentálnímu ústupku převládajícím diskursu a snad i v nepochopení složité izraelské situace. Aniž bych si nyní troufala hodnotit všechny motivy jeho činu, je třeba mít na paměti, že mnohem radikálnější právníci jsou méně na očích, přesto ovlivňují veřejné mínění a do celé aféry zasahují zcela zásadně.

Útok ze 7. října jako akt „odporu“?

Za apelem na stíhání jak předního teroristy, tak izraelského premiéra stojí Khaled al-Shouli a několik dalších právníků, mezi nimiž je také Abdelmajid Mrari, vedoucí oddělení pro Blízký východ a severní Afriku v bruselské Alianci pro svobodu a důstojnost. Tito právníci, kteří se u Mezinárodního trestního soudu zasazují o vydání zatykače na Netanjahua a další izraelské představitele, řekli, že masakr a únos rukojmí 7. října 2023 je právně ospravedlnitelný, že Izrael neměl právo na sebeobranu, a mají četné vazby na Hamás.

Khaled al-Shouli v televizním rozhovoru, který byl odvysílán pouhý den po masakru 7. října, uvedl, že útok byl podle mezinárodního práva oprávněný. Abdelmajid Mrari, Francouz a Alžířan, označil teroristickou skupinu opakovaně za „hnutí odporu“. Jak Mrari, tak Al-Shouli zastupovali Hamás nebo jeho členy v předchozích soudních řízeních a mají na tuto teroristickou organizaci rovněž vazby, například přes další v několika zemích zakázané organizace, jejímiž jsou členy.

Oba právníci jsou klíčovými členy skupiny přibližně 600 právníků z celého světa, kteří předložili Mezinárodnímu trestnímu soudu důkazy o současném konfliktu. Oba muži byli vyfotografováni s francouzským právníkem Gillesem Deversem, který v roce 2009 podal k Mezinárodnímu trestnímu soudu první z mnoha svých stížností na izraelské zacházení s Palestinci a 14. listopadu předal soudu spis s důkazy.

Devers poté vydal prohlášení určené Palestincům, v němž uvedl: „Neměli jste nikoho, kdo by vás bránil, ale nyní máte armádu, která vás bude bránit u mezinárodních a vnitrostátních soudů.“ Téhož dne Mrari s odvoláním na článek 51 Charty OSN prohlásil, že skutečnost, že Izrael je v Gaze „okupantem“, znamená, že nemá zákonné právo na sebeobranu.

Prominentní právník Khaled Al-Shouli

Šedesátiletý Khaled Muhammad Ahmad Al-Shouli je jordánský státní příslušník palestinského původu, prominentní právník, který se řadu let věnoval obhajobě Hamásu, jeho přidružených organizací a několika palestinských aktivistů, jakož i stíhání Izraele kvůli údajnému porušování lidských práv, válečným zločinům a zločinům proti lidskosti. Několik arabských médií a zpravodajských serverů jej popisuje jako „právníka Hamásu a současného předsedu organizace One Justice Organization (OJO)“.

Khaled Al-Shouli se pravidelně vyjadřuje k právní stránce konfliktu a ke své roli v plánech na stíhání Izraele, poskytuje rozhovory i pro arabsky mluvící média a komentuje útok Hamásu ze 7. října. Opakovaně hovořil o Hamásu jako o „hnutí odporu“, podporoval jeho útoky jako „akty odporu“ a naznačoval, že útoky na civilní rukojmí a jejich únosy Hamásem jsou v rámci mezinárodního práva legitimní.

Al-Shouli by mohl být s velkou pravděpodobností úspěšně stíhán za otevřenou podporu Hamásu, jeho teroristických útoků a také za útoky na civilní rukojmí a jejich únosy. Zde jsou tři hlavní body, které ukazují na Al-Shouliovy vazby na Hamás a podporu terorismu: přímé a organizační vazby na Hamás; spojení s organizacemi podporujícími Hamás; komentáře podporující Hamás a terorismus.

Vazby na palestinský Hamás

Khaled Al-Shouli je spojen se dvěma konkrétními organizacemi, které jsou napojeny na Hamás. Francouzská organizace Comité de bienfaisance et de secours aux Palestiniens (CBSP) a její švýcarská dceřiná společnost Association de secours palestiniens (ASP).

Comité de bienfaisance et de secours aux Palestiniens (CBSP), Francie: na tuto organizaci uvalila řada zemí sankce pro její spojení s Hamásem a podezření, že mu převádí finanční prostředky. V roce 2008 na ni uvalil sankce Izrael, v roce 2019 Austrálie a v roce 2019 byla přidána na seznam speciálně určených osob a blokovaných osob (Specially Designated Nationals and Blocked Persons list, „seznam SDN“) amerického Úřadu pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC).

Po teroristických útocích v Izraeli ze dne 7. října 2023 vytvořila skupina izraelských podnikatelů a technologů v oblasti financí iniciativu na odhalování a sledování organizací podezřelých z převodu finančních prostředků Hamásu, která se zaměřila na CBSP i ASP pro jejich financování Hamásu.

Tato organizace je rovněž napojena na charitativní organizaci Union of Good (Unie dobra) se sídlem v Saúdské Arábii, která je podle americké vlády „organizací vytvořenou vedením Hamásu za účelem převodu finančních prostředků teroristické organizaci“. Al-Shouli je uveden jako člen správní rady této organizace.

Association de secours palestiniens (ASP), Švýcarsko: jako dceřiná společnost CBSP je tato organizace pod stejnými sankcemi a je také napojena na charitativní organizaci Union of Good se sídlem v Saúdské Arábii, která je podle americké vlády „organizací vytvořenou vedením Hamásu za účelem převodu finančních prostředků teroristické organizaci“.

Al-Shouli, přidružený k CBSP, je uveden na seznamu osob spojených se sankcionovaným subjektem kvůli svým vazbám na CBSP. Al-Shouli je též napojen na řadu dalších organizací, například Centrum pro studie a strategie v Gaze, které chválí a oslavuje Hamás jako hnutí odporu a velebí zvěrstva ze 7. října jako „činy odporu“.

Al-Shouli se v červnu 2021 zúčastnil diskuse s názvem „Prostředky k mezinárodnímu stíhání okupace (Izraele)“. Centrum je spojeno s Hamásem, šíří propagační materiály ve prospěch jeho zájmů a často zve představitele Hamásu k účasti a vedení souvisejících diskusí. V červnu 2023 uspořádalo diskusi, jíž se zúčastnil Muhammed Al-Mahdoun, bývalý ministr Hamásu a jeden z jeho vysokých představitelů. Kromě toho centrum nadále šíří propagandu, která oslavuje a velebí Hamás a útoky ze 7. října.

Sdružení palestinských vědců (PSA): tato organizace se sídlem v Turecku požádala Al-Shouliho o vyjádření v souvislosti se zatčením nezletilého Palestince Ahmeda Manasryho, který byl odsouzen za pobodání a zranění dvou izraelských občanů. PSA nadále oslavuje, chválí a velebí palestinské zakázané organizace a jednotlivce, včetně Salaha Al-Arúrího, který byl izraelskou vládou zavražděn v souvislosti se svou rolí při přípravě útoků ze 7. října. Al-Arúrí byl v roce 2015 vládou USA označen za speciálně označeného globálního teroristu, přičemž za informace vedoucí k jeho zatčení byla vypsána odměna až 5 milionů USD.

Prohamásovské komentáře

Al-Shouli a televizní moderátoři, kteří s ním vedou rozhovory, se v omezené míře vyjadřují k Hamásu jako hnutí odporu, oslavují ho a teroristické útoky označují za „akty odporu“. Ačkoli průzkum ukazuje, že Al-Shouli je velmi opatrný ve vztahu k tomu, co říká ve veřejném prostoru, existuje několik dokladů, kdy po útocích ze 7. října popsal Hamás a teroristické činy jako „odpor“. Tyto případy představují pro Al-Shouliho nejvyšší riziko, neboť popisování Hamásu a teroristických činů jako „aktu odporu“ je ve většině evropských zemí i ve Spojeném království považováno za trestný čin.

Příkladem je rozhovor, který byl 18. října 2023 zveřejněn na YouTube, v něm vede Al-Shouli dlouhý rozhovor s moderátorem. Během tohoto rozhovoru si vyslechnou improvizovaný projev Abúa Obajdy, mluvčího Hamásu (brigád Al-Kásam). Al-Shouli je poté vyzván, aby se k projevu vyjádřil.

V odpovědi chválí Hamás, tvrdí, že jednání, kterým teroristé zajali a drží izraelská rukojmí, je v souladu s mezinárodním právem, zejména s ženevskými konvencemi (!), označuje Hamás za odboj a Abúa Obajdu za „našeho člověka“. Není obtížné vyhledat další příklady.

Kdo je Abdelmajid Mrari?

Mrari je francouzský a alžírský státní příslušník, který žije ve Francii. Je vedoucím oddělení MENA ve francouzské organizaci AFD, která se zabývá lidskými právy. Mrari je obzvláště opatrný, pokud jde o explicitní podporu terorismu nebo teroristických skupin, zejména Hamásu. Nicméně nejméně ve dvou rozhovorech se o Hamásu zmínil jako o „hnutí odporu“. Kromě toho se pravidelně účastní televizních diskusí pořádaných médii, která jsou nakloněna Hamásu, po boku arabských aktivistů, kteří jsou nakloněni Hamásu.

Kromě toho, že Mrari opakovaně nazývá Hamás „hnutím odporu“ a jejich teroristické činy „činy odporu“, což je v mnoha zemích trestné, 19. února 2024 promluvil pro zpravodajský kanál Al Mayadeen News, který oslavuje a velebí útoky Hamásu ze 7. října. Mrari zde používal pro masakr název převzatý z terminologie Hamásu „Al-Aqsa Flood“ (potopa Al-Aksá).

Při jiné příležitosti, 13. února 2024, během diskuse nazvané „Odboj (Hamás) zabil deset vojáků a pokračuje v přepadávání okupantů (IDF)“ hovořil Mrari spolu se členem politbyra libanonského hnutí a politické strany Amal Hassanem Qablanem. Toto hnutí je napojeno na libanonskou zakázanou teroristickou skupinu Hizballáh. Od teroristických útoků ze 7. října se hnutí ve spolupráci s Hizballáhem podílí i na nedávných útocích proti Izraeli.

V loňském roce podal Abdelmajid Mrari jménem osmi palestinských politiků v čele s vysokým představitelem Hamásu Ahmadem Bahárem žalobu k Mezinárodnímu trestnímu soudu, v níž žádal, aby vydal příkaz ke zrušení izraelského „obléhání“ Gazy. V kázání, které v roce 2012 odvysílala televize, Bahár požádal Alláha, aby „zabil Židy a jejich příznivce, Američany a jejich příznivce, aniž by zachoval jediného“.

Nenávist k Západu a Izraeli

Jsme svědky kuriózního spojení levicově orientovaných, převážně vzdělaných a idealistických aktivistů včetně západních studentů, obhájců práv menšin a konzumentů bezbřehé svobody našeho civilizačního okruhu s radikálními náboženskými fundamentalisty vyznávajícími striktně patriarchální, despotický, militaristický a netolerantní model společnosti, v němž jsou brutálně potlačována práva žen, LGBTQIA menšin, ateistů a jinověrců. Co spojuje tyto tak rozdílné skupiny? Nenávist k Západu a Izraeli (přiznejme si, že často prostě k Židům).

Věra Tydlitátová je religionistka a judaistka zabývající se problematikou extremismu a xenofobie. Působí na Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni.

Poznámka: Přepisy jmen ponechávám v anglické transkripci pro snazší dohledávání internetových odkazů.

Zdroje: Miranda Nazzaro: South Africa alleges Israel violating ruling to prevent Gaza deaths, The Hill 02/01/24

Jeremy Bowen: What ICC arrest warrants mean for Israel, Benjamin Netanyahu and Hamas. www.bbc.com 21.5.2024.

David Rose, investigativní novinář The JC, Jewish Chronical

Khaled Hassan, britský výzkumník v oblasti islámského terorismu, vedoucí oddělení MENA (vyšetřování terorismu a praní špinavých peněz), Foreign Policy

StandWithIsrael + StandAgainstTerror