Pirátská strana měla o víkendu své Celostátní fórum. Piráti na něm mimo jiné představili své priority. Na první pohled zaujme jejich snaha přeměnit naši ekonomiku z montovny na mozkovnu a s tím velmi úzce související záměr posunout naše školství ke vzdělávání pro 21. století. Základní otázka je, zda na nich Piráti najdou shodu s ODS a zda si pod nimi představují to samé a dokážou se také dohodnout na tom, jak je uskutečnit. I od toho se bude odvíjet to, jestli po sněmovních volbách společně s dalšími opozičními stranami vytvoří vládu bez hnutí ANO a ta bude úspěšná.
Předseda Pirátské strany Ivan Bartoš na Celostátním fóru Pirátů popsal priority své partaje pro následující období takto: „Stojí před námi obrovská výzva v podobě překonání pandemie covid-19 a zvládnutí jejích důsledků, které na naši zemi mohou dopadnout ještě velice tvrdě. Nejde jen o extrémně důležitou otázku zdraví našich lidí, jde i o ekonomickou situaci rodin a podniků v této zemi,“ prohlásil Bartoš, podle kterého nesmíme nechat padnout Českou republiku na zem, firmy do bankrotu a lidi do exekučních pastí.
„Musíme začít přeměňovat naši zemi z montovny na mozkovnu, pracovat na vzdělávání pro 21. století, zbavit zemi korupce a klientelismu, které zde současná vládní garnitura opět silně zakořenila, musíme ochránit naši krajinu,“ zdůraznil šéf Pirátů.
Slova o vzdělávání pro 21. století nebo o mozkovně a montovně už znějí trochu jako klišé. O to důležitější je, jaký se jim dá obsah. Zásadní je to i z toho důvodu, že Piráti se společně se Starosty a nezávislými po podzimních sněmovních volbách mohou stát hlavní vládní silou a Ivan Bartoš premiérem. Přitom tato témata jsou právě tím, co Pirátskou stranu z velké části charakterizuje a odlišuje od konkurence, minimálně podle názoru některých politologů.
Například docent Lukáš Valeš v rozhovoru pro Deník uvedl: „U dvojkoalice STAN s Piráty nejde jen o Antibabiše, ale o skutečnou obsahovou vyhraněnost. Piráti jako jediná opoziční strana nastínili vizi, jak si představují moderní digitální Česko. Je to program, který země potřebuje, což jsme si všichni uvědomili v souvislosti s koronakrizí. Vidíme, že model montoven je neudržitelný. Piráti, věrni svému IT a digitálnímu zázemí, nabízejí koncept technologicky pokročilé ekonomiky, která nebude stát a padat s levnou manuální prací, ale se sofistikovanou hi-tech výrobou. Nakolik je to realistické, nechme nyní stranou. Je to ale strategie pro budoucnost, zatímco třeba ODS zamrzla v 90. letech minulého století.“
Zamrzlá, či nezamrzlá?
Tohle je hodně silná a odvážná teze, kterou je nutné prozkoumat, a to hned z několika důvodů. Pokud by tomu tak opravdu bylo, mohlo by se to nakonec vymstít všem. Protože společné vládnutí někoho, kdo žije v digitální hi-tech budoucnosti, a někoho, kdo zamrzl v devadesátkách, by asi nedělalo dobrotu a přinášelo by velké množství problémů. Co přesně Piráti společně se Starosty a nezávislými v tomto ohledu nabízejí, a opravdu občanští demokraté zamrzli v 90. letech?
Když se podíváme do koaliční smlouvy Pirátské strany a hnutí STAN, najdeme zde na téma montovny a mozkovny následující: „Rozhýbáme inovace ve státě na všech úrovních. Připravíme národní program pro inovace a růst přidané hodnoty podle vzorů ze zahraničí s důrazem na podporu výzkumu a vývoje a malých i středních firem. Srovnáme šance pro jejich podnikání, odstraníme zbytečné překážky a aktualizujeme zákony tak, aby řešily skutečné problémy lidí v moderní době.“
Ohledně vzdělávání pro 21. století se tady pro změnu vyzdvihuje: „Do vzdělávání zajistíme financování 5 % HDP a zavedeme nový, prostupný a rozmanitější systém: nové typy škol a tříd, větší možnost volby. Vzdělávací curriculum odpovídající potřebám 21. století.“
Samozřejmě není pravda, že by občanští demokraté na rozdíl od Pirátů montovny nějak podporovali nebo se i jinak upínali k představě ekonomiky tak, jak byla strukturovaná v 90. letech, a měli něco proti mozkovnám. Naopak. Stačí nahlédnout do jejich programových dokumentů.
Inovace coby hybatel světa
ODS například klade velký důraz na inovace. Stejně jako Piráti a hnutí STAN chce vytvořit podmínky pro inovace, modernizaci a podnikání s vyšší přidanou hodnotou. Investice do výzkumu a inovací chce rovněž podpořit až dvojnásobnými odpisy pro malé a střední podniky. A dokonce je i pro omezení rizika odlivu kapitálu tím, že chce osvobodit od daně z příjmu prostředky, které firmy reinvestují do české ekonomiky (Piráti a Starostové a nezávislí také chtějí podpořit zvýšení motivace pro reinvestici zisků v Česku).
Na webových stránkách ODS můžeme narazit bezmála na oslavu inovací jako něčeho, co dává svět pohybu: „Pouze v podmínkách svobodného podnikání nezatíženého byrokracií mohou lidé rozvíjet svoji kreativitu a být vysoce inovativní. Inovace jsou hybatelem světa a každá inovace přináší multiplikační efekt. Úspěšné inovace napomáhají celé ekonomice a všem občanům.“ Něco takového těžko čekat od partaje zamrzlé v 90. letech.
V programových materiálech občanských demokratů se rovněž objevuje důraz na to, že základní a střední školství musí žáky připravit na výzvy 21. století. Také se zde můžeme dočíst, že praxe učení se co největšímu množství informací bez důrazu na práci s nimi nikam nepovede. Vyskytuje se tu i příslib změnit a zmodernizovat obsah vzdělávání ve školách tak, aby děti lépe připravil na rychle se měnící svět.
Je pravda, že Občanská demokratická strana nemá takovou moderní image a pověst jako Piráti a návrhy v uvedených oblastech asi rovněž nemá tak propracované a konkrétní jako uskupení Ivana Bartoše. Na druhé straně se však zdá, že oba subjekty míří velmi podobným směrem a že na tom hlavním by se mohly shodnout.
Rozhodně to není tak, že by mezi nimi vězela nějaká nepřekonatelná propast daná tím, že Piráti jsou partaj se strategií pro budoucnost, kdežto ODS je zamrzlá v minulosti. To určitě neplatí a kdo to takhle líčí a tento rozdíl vyzdvihuje, jen zbytečně mezi těmito dvěma uskupeními hloubí příkop, který vposledku příspívá k tomu, že po volbách v České republice bude nadále vládnout hnutí ANO Andreje Babiše.