Příznivci prozápadního směřování republiky, svobody a odkazu Václava Havla, zastánci setrvání v Evropské unii a v NATO, dobrovolníci pomáhající uprchlíkům, aktivisté podporující Ukrajinu či Tibet, odpůrci kremelské politiky a kritikové estébáckého oligarchy ve vládě, hradní zvůle a prezidenta Zemana poměrně často pořádají demonstrace, pochody, veřejná shromáždění a nejrůznější kulturní a společenské akce. To je ve svobodné zemi normální, běžné a právo na takovéto občanské aktivity je zakotveno přímo v Ústavě. Už během druhého kola volby českého prezidenta však ve společnosti hluboce zakořenil názor, že v těchto případech nejde o vyjádření vlastního názoru a postoje, nýbrž o činnost placenou. Zkrátka něco, k čemu se lidé nevalných morálních zásad propůjčí za peníze.

Je přitom úplně jedno, zda jde o pietní vzpomínku na Jana Palacha, demonstraci proti komunistům, vítání amerického konvoje, protest proti poklonkování Číně, oslavu 17. listopadu, veřejné čtení z Havlových textů nebo vyjádření nelibosti prezidentovi republiky. Kritikové mají jasno: Někdo nám za to platí. Samostatně uvažující občané, jednající na základě vlastního dobrovolného rozhodnutí jsou zásadně a jedině oni sami. S unifikovanými brčálovými tvářemi Miloše Zemana natištěnými na „zelených kartách“ na jeho podporu před Hradem, nebo s jednotnými cedulemi „Ať žije Zeman!“ made in Osvětimany na Albertově.

[ctete-foto]92164[/ctete-foto]

Ostatní jsou nemyslící zmanipulované ovce. A co hůř – ovce placené. Jednoduší lidé zkrátka preferují jednoduchá vysvětlení. Na škodu pak jistě není ani nalézt řádně zavrženíhodný důvod, se kterým lze prstíčkem pohoršeně ukázat na „nepřítele“: Fuj, podívejte se na ně, oni to dělají za peníze!

Donald vám ukáže, havloidi!

Se zvolením Donalda Trumpa prezidentem Spojených států ovšem došlo k radikálnímu obratu. Do té doby nás (alespoň podle drtivé většiny) platila americká ambasáda případně osobně velvyslanec Schapiro. Méně častými plátci pak byli Bilderberg, ilumináti, Kalousek a kníže Schwarzenberg.

Už druhý den po volbě amerického prezidenta – dřív než bys řekl „Trump“ – jsme se ale dozvěděli, že teď se nám konečně zavře kohoutek a navíc Donald s námi, havlistickými špínami, pěkně zatočí. Oh, really? A naším hlavním zaměstnavatelem se rázem stal George Soros.

[ctete-foto]92025[/ctete-foto]

Poznámka nikoli pod čarou: Ty, kteří mi budou nadále chtít vykládat, že jsem na jeho výplatní listině, prosím, aby se aspoň naučili vyslovovat jeho jméno. Opravdu se to nevyslovuje, jak psáno Soros, jak se houfně domnívají, nýbrž Šoroš. Narodil se totiž v Maďarsku. Odtud po 2. světové válce odešel do Anglie (tam studoval ekonomii a filosofii) a asi deset let nato se přesunul do USA, kde nebývale zbohatl. George Soros – miliardář, ekonom, filantrop a filosof – je proslulý svými nadačními projekty a podporou všemožných, politických i nepolitických aktivit. Podporoval jak Chartu 77, tak polské hnutí Solidarita, Andreje Sacharova persekvovaného sovětským režimem, barevné studenty v JAR v době apartheidu a romské studenty v České republice podporuje v době současné. Některé jeho aktivity jsou podrobovány ostré kritice, někdy oprávněné či přinejmenším pochopitelné. Obecně se má za to, že svými financemi ovlivňuje veřejné mínění a tím i dění v Evropě.

Pokud se tedy hledal někdo, kdo by mohl honem rychle, pokud možno ještě dnes sehrát roli nového mecenáše, vhodnější kandidát by se jen stěží našel.

Den po 8. listopadu 2016 tudíž z internetových diskuzí i médií, jako jsou Parlamentní listy, Protiproud a další perly žurnalistiky, mávnutím proutku zmizely výkřiky o výplatách z „US Embassy“ a nahradily je zaručené zprávy o „neomarxistech placených Sorosem“.

[ctete-foto]91872[/ctete-foto]

Což je ostatně druhá, přestože ne tak náhlá změna, která se odehrála: Z „fašistů“ (nebo dokonce „židofašistů“), kterými jsme byli ještě donedávna, jsme se v hlavách odpůrců průběžně změnili v „neomarxisty“. Uznejte ale, že představa neomarxistů protestujících proti komunistům nebo socialistickým nápadům naší vlády, je líbezná.

Vaše Excelence, já demonstroval!

Nikdo nám taky zatím neobjasnil, jak taková výplata probíhá. Přijdu na demonstraci a tam se někomu ohlásím, aby mě napsal do výkazu odpracovaných dnů a hodin? Připíšu číslo účtu, kam mi pak přijde výplata? Nebo se vypravím přímo na velvyslanectví USA, stoupnu si do fronty a „Andy“ Schapiro osobně mi vyplatí odměnu na ruku a nádavkem se hezky usměje? A co příplatky za večerní služby, neděle a svátky? Taky je dostáváme? Opravdu by mě nevšedně zajímalo, jak přesně si to zastánci teorie placených demonstrantů představují.

Platí vás neziskovky

U dalšího údajného plátce ale žádná změna nenastala. Tím jsou podle obecného přesvědčení nadále „neziskovky“. Bez bližšího určení. Prostě neziskovky. Kdybych dostala stovku pokaždé, když si někde přečtu nebo na demonstraci uslyším „Živí vás neziskovky, táhněte pracovat“, jsem boháč, který už by nikdy pracovat nemusel. Nemluvě o tom, že když si tak namátkou nechám hlavou projít profese několika mých častých spoludemonstrantů, posílají rozhořčení občané do práce (poctivé práce, jak s oblibou zdůrazňují) například několik zdravotníků, lékařku, brusiče skla, ošetřovatelku handicapovaných, poštovní doručovatelku, učitele… a tak dále.

[ctete-foto]91854[/ctete-foto]

Zábavná byla též paní s plackou pana prezidenta na klopě, která na mě při setkání téhož pana prezidenta s občany ve spravedlivém rozhořčení křičela: „Styď se! Vysáváš prachy ze státního!“ Jelikož byla stejně jako já očividně důchodového věku, podivila jsem se: „Vy přece už taky, ne?“ Nepochopila a obratem se pustila do „neziskovek“.

Horská služba, Česká charita, Člověk v tísni, sportovní kluby, asociace chovatelů, krizová centra pro děti i dospělé, chráněné dílny, vzdělávací agentury, programy pro imigranty, pro toxikomany, problémovou mládež, jazykové školy, folklórní spolky, turistická centra… tohle všechno a mnohé další jsou neziskové organizace, ty zlotřilé neziskovky. Jen nějak pořád nevím, proč by mělo být hanbou v některé z nich pracovat. A už vůbec nevím, proč by měly platit demonstrantům.

Ale, no, to víte… Už máme leden, devátého do Prahy dorazí „Pochod pro Aleppo“, který zahájili aktivisté v Berlíně, a jako projev solidarity s uprchlíky chtějí během tří čtyř měsíců projít zpětně celou „balkánskou trasu“ až do Sýrie. Taky je podpoříme. Pak začne „Palachův týden“… Kam si ale teď sakra máme jít pro výplatu?