Pokud šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zasedne do čela dolní komory parlamentu, jak navrhuje koalice SPOLU a koalice Pirátů a Starostů, stane se devátým předsedou poslanecké sněmovny v historii České republiky. Kdo všechno se na tomto postu doposud vystřídal a jaké typy osobností se v této funkci objevují? A jak mezi ně zapadá Markéta Pekarová Adamová?
Zkusme si dát vedle sebe těch osm jmen, která Markétě Pekarové Adamové (jestliže se nakonec opravdu stane novou předsedkyní dolní komory) předcházela: Radek Vondráček (2017-2021), Jan Hamáček (2013-2017), Miroslava Němcová (2010-2013), Miloslav Vlček (2006-2010), Lubomír Zaorálek (2002-2006), Václav Klaus (1998-2002, Miloš Zeman (1996-1998) a Milan Uhde (1992-1996).
Už na první pohled vidíme, že jde o osoby různého druhu. Jednoznačně z nich vyčnívají Václav Klaus a Miloš Zeman jako dvě velké osobnosti naší polistopadové politiky, kteří se pak oba rovněž stali prezidenty republiky. Z celé osmičky jmen to byli jenom oni, kteří byli zároveň šéfy dolní komory parlamentu a předsedy svých stran, které v té době patřily mezi dvě hlavní a největší partaje u nás.
Pak zde máme dnešní senátorku Miroslavu Němcovou a ministra kultury Lubomíra Zaorálka, které můžeme považovat za sněmovní matadory, kteří většinu své vůbec ne krátké politické kariéry strávili právě ve sněmovně. Němcová byla poslankyní od roku 1998 do roku 2020, ve volbách do sněmovny tak byla zvolena hned šestkrát. Z toho ve vedení dolní komory strávila jedenáct let.
Zaorálek zasedal ve sněmovně ještě o něco déle – od roku 1996 až do letošní roku, a to ještě byl několik měsíců v roce 1990 poslancem Federálního shromáždění. V dolní komoře parlamentu tak působil dokonce sedm volebních období a v jejím vedení byl rovněž jedenáct let.
Peníze v papírovém sáčku
Němcová i Zaorálek patří mezi politiky, kteří vždy zachovávali určitou míru důstojnosti, byť Němcová si na tom vyloženě zakládá. Naproti tomu Radek Vondráček a Miloslav Vlček, na kterého se už z velké části zapomnělo, jsou jejich pravým opakem. Vondráček na sebe upozornil třeba tím, že po večírku ve sněmovní restauraci v době rekonstrukce jednacího sálu sněmovny vyskočil na řečnický pultík a hrál zde na kytaru.
Příhod, kdy doložil, že není žádný velký gentleman, ale bylo víc, například když v lednu 2020 minutu poté, kdy měla začít schůze dolní komory, ze svého předsednického křesla ukázal na svého stranického kolegu z hnutí ANO Ladislava Oklešťka zdvižený prostředníček nebo když na předsedu poslaneckého klubu křesťanských demokratů Jana Bartoška ve sněmovním sále letos v únoru zavolal: „To jsem tě asi hodně nasral, co?“
Miloslav Vlček měl být předsedou sněmovny jen dočasně, když slíbil, že z předsednické funkce odstoupí buď okamžitě po vyslovení důvěry první vládě Mirka Topolánka, nebo bude-li sestavením vlády pověřen člen ČSSD, anebo před tím, než by využil svého práva někoho sestavováním vlády pověřit. Vlček ale zůstal šéfem sněmovny bezmála do konce volebního období, protože žádná z těchto možností nenastala a důvěru poslanců získala až druhá vláda Mirka Topolánka.
S Vlčkem je spojeno několik kauz a do veřejného povědomí vešel jako směšná figurka, která nezvládala ani organizační záležitosti spojené s funkcí předsedy dolní komory parlamentu. Té se nakonec vzdal poté, co se v médiích řešilo mimo jiné to, že svému poslaneckému asistentovi vrátil v hotovosti v papírovém sáčku více než milion korun, které si od něj údajně půjčil na volební kampaň, čímž měl porušit zákon o praní špinavých peněz.
Dobrá reprezentantka všech poslanců
Jan Hamáček byl poslancem od roku 2006 až do letošního roku. Kromě toho, že zastával post předsedy sněmovny, dvakrát působil i na pozici jejího místopředsedy. Hamáček je jediným z dosavadních šéfů sněmovny, který se předsedou své strany stal až poté, co dolní komoře šéfoval.
Spisovatel a dramatik Milan Uhde, který byl v pořadí prvním předsedou Poslanecké sněmovny České republiky, pak rozhodně patří mezi kultivované a vysoce kulturní osobnosti. Zároveň se však svým profilem od všech ostatní bývalých šéfů sněmovny výrazně odlišuje a stojí jaksi mimo ně.
Ačkoli zastával různé politické funkce od předsedy České národní rady po ministra kultury ještě v rámci federace před rozdělením Československa, několik let působil jako poslanec, a dokonce i jako předseda poslaneckého klubu ODS, politikem v pravém slova smyslu se Uhde asi nikdy nestal, a už vůbec ne takovým, jaký je u nás běžným jevem. Když ho srovnáme s lidmi, jako jsou Jan Hamáček či Radek Vondráček, rozdíl mezi nimi je více než znatelný.
Ve výše uvedeném kontextu by Markéta Pekarová Adamová opravdu mohla být kvalitní a důstojnou představitelkou dolní komory parlamentu. A zároveň je někým, kdo politiku rozhodně chce dělat a nemá vůči ní odpor a už se jí také řadu let plně věnuje.
Platí to, co o předsedkyni TOP 09 Pekarové Adamové prohlásil lídr koalice SPOLU Petr Fiala: „Má zkušenosti, ví, jak funguje poslanecká sněmovna, a myslím si, že svojí politickou kariérou prokazuje celou dobu to, že bude kultivovanou a dobrou reprezentantkou všech poslanců, kteří v poslanecké sněmovně zasedají.“