Zavraždění ruského opozičního demokrata Borise Němcova před branami Kremlu vybízí ke srovnání s vraždou italského socialistického předáka Giacoma Matteottiho tamními fašisty.

Matteotti byl unesen na ulici 10. června 1924 pětičlenným komandem. Hrdlořezové z fašistických gard bránícího se poslance ubodali v autě a jeho mrtvolu ukryli v lese 20 km za Římem. Za jeho odstraněním mohly být jak politické důvody, tak i ekonomické. Lidé zapletení do vraždy Matteottiho, byli namočeni v řadě korupčních případů, mimo jiné kolem koncesí na naftařský byznys v Itálii, a Matteotti o tom věděl. Podobně i Němcov poukazoval na rozsáhlou korupci spojenou s kremelským vedením, která přerostla v systém – včetně například tunelu státního Gazpromu ve výši 60 miliard dolarů kremelskou skupinou kolem banky Rossija.

Mussolini se od začátku dušoval, že s vraždou Matteottiho neměl co do činění, že to byl komplot proti jeho osobě. I když se nepodařilo prokázat, že Mussolini předem o akci věděl, faktem je, že se týpky, kteří čin spáchali, obklopoval, využíval jejich služeb, chránil je.

Šéf tiskového odboru předsednictva vlády Cesare Rossi, poté, co odešel do exilu, napsal: „Pokud jde o Mussoliniho odpovědnost, existují tři verze: podle první Mussolini nevěděl o všem, co souviselo s násilím a ilegalitou; podle druhé byl přímým objednavatelem vraždy; podle třetí – k níž se já přikláním – jde o jeho celkové podněcování a morální zodpovědnost za to, že vytvořil a živí ovzduší netolerance a násilí, z něhož vzešla Matteottiho vražda.“

Třetí verze zní rozumně a výše uvedené bychom mohli použít i v případě pomyslného angažmá Putina ve vraždě Němcova: I když Putin nemusel o chystané akci vědět, nese odpovědnost za vyvolávání protizápadní, spiklenecké psychózy, která ovládá současné Rusko, ve které jsou liberálně orientovaní politici označováni za zrádce vlasti, stejně jako kdysi opoziční socialisté ve fašistické Itálii, zatímco násilníci, včetně těch, kteří jsou podezřelí z vraždy, jsou oslavováni (viz pravděpodobní pachatelé vraždy „zrádce“ Litviněnka v Londýně). Zatímco proti demokratické opozici policie pravidelně zasahuje, nacionalisté mohou pochodovat ruskými městy více méně bez zábran, jako jakási kremelská záloha pro případ potřeby. Putinův režim používá různé nátlakové skupiny podobně, jako to dělal Mussolini.

Čečenská stopa KGB

Poté, co o víkendu ruští vyšetřovatelé oznámili, že zatkli pachatele z Čečenska, se ovšem kloním k tomu, že na vraždě Němcova má Kreml přece jen přímý podíl. Jakmile se totiž někde objeví tzv. čečenská stopa, zavání to Putinovou pretoriánskou gardou FSB (jeho domovská KGB). Bylo tomu tak i v případě obludného teroristického útoku proti obytným domům na okraji Moskvy a v dalších městech, které se staly záminkou k rozpoutání druhé čečenské války a zároveň pomohly upevnit Putinovi moc. Atentát spáchali čečenští teroristé, ale kdo je navedl, zaplatil a umetl cestu ke stovky kilometrů vzdálenému cíli, se nikdy ruská veřejnost nedověděla.

Od druhé čečenské války, kdy byla země včetně hlavního města Grozného brutálním ruským postupem katastrofálně poničena, by se dalo Čečensko označit za výsostné území federální služby, fungující na mafiánských principech, které mají pod palcem ruská silová ministerstva (vedle FSB také armáda), včetně prodeje zbraní, alkoholu, drog, vydírání, nájemných vražd a nehne se tam myš, aby to FSB nevěděla. Motiv bezpochyby nájemné vraždy Němcova mohl být stejně jako v případě Matteottiho politický i ekonomický – obojí je výsostné hájemství kremelské kliky, do kterého nesmí nikdo beztrestně strkat nos. Tolik k vraždě Němcova Čečenci…

Horší než Itálie roku 1924

V rozhovoru pro české noviny během Fora 2000 v Praze v roce 2011 Němcov tvrdil, že režim v Kremlu je horší než režim v Číně, protože čínští vládci se aspoň střídají a čínská ekonomika je konkurenceschopná, zatímco Putin, to je jen „zločinnost, korupce, stagnace, degradace…“ Pokud zůstaneme v ekonomické rovině a u střídání zestárlých vládců, měl Němcov bezpochyby pravdu. Co se pak týká stupně fašizace veřejného života, nechal bych Čínu stranou. Každopádně je ale na tom Rusko v tomto ohledu hůře, než byla Mussoliniho Itálie v době vraždy Matteottiho v roce 1924.

Mussolini tehdy neměl zdaleka ještě vyhráno a vražda opozičního předáka byla sto způsobit pád fašistického režimu. V parlamentu, který ještě fungoval, musel duce čelit ostrým výpadům, nefašistické strany volaly po skoncování s extremisty, střední třída, která měla do určité míry pro Mussoliniho pochopení, žádala návrat k zákonnosti. Vraždou vzedmuté protifašistické emoce šly tak daleko, že černokošiláči byli na ulicích napadáni a báli se chodit v uniformách…

Něco podobného je v současném putinovském Rusku nepředstavitelné. Ruská společnost je válkou na Ukrajině a režimní propagandou natolik znacionalizovaná, že dodržování zákonnosti a zásady právního státu jsou to poslední, co by ji znepokojovalo. Vražda Němcova otřásla zbytky ruské demokratické veřejnosti, zatímco fašizující většina se o to víc semkne za svým vůdcem, protože stejně za všechno může Západ – za vraždou Němcova bezpochyby stojí CIA a možná taky Mossad. Jak se dál bude vyvíjet ruské „etiopské“ dobrodružství? Mussolini triumfoval. Za pár let visel hlavou dolů a lidé na jeho mrtvolu plivali. Putin je ovšem víc, než byl Mussolini…